Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka 1 Korintským 7 Bible Online

1 Korintským 7 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

1 Korintským 7

¹O tom, co jste [mi] psali: Pro člověka je dobré, aby se nedotýkal ženy.

²Ale abyste se vyvarovali smilstva,[84] ať má každý svou ženu a každá ať má svého muže.

³Muž ať plní své ženě, čím je povinen, a stejně i žena svému muži.

⁴Žena nevládne svým tělem, nýbrž její muž, podobně ani muž nevládne svým tělem, nýbrž jeho žena.

⁵Neodpírejte se navzájem, leda po vzájemné dohodě na čas, abyste se uvolnili pro modlitbu,[85] a opět buďte spolu, aby vás pro vaši nezdrženlivost nepokoušel Satan.

⁶To říkám jako dovolení, ne jako příkaz.

⁷Přeji si, aby všichni lidé byli, jako jsem já. Avšak každý má své vlastní obdarování[86] od Boha, jeden tak, druhý jinak.

⁸Svobodným a vdovám pravím: Bylo by pro ně dobré, kdyby zůstali jako já.

⁹Jestliže se však neovládají, ať vstoupí do manželství; neboť je lepší vstoupit do manželství, než se pálit žádostivostí.

¹⁰Manželům však nařizuji -- ne já, ale Pán -- aby žena od muže neodcházela.[87]

¹¹Když by však přece odešla, ať zůstává nevdaná nebo ať se s mužem smíří. Také muž ať neopouští ženu.

¹²Ostatním pak pravím já, ne Pán: Jestliže má některý bratr nevěřící ženu a ona je ochotna s ním žít,[88] ať ji neopouští.

¹³A máli některá žena nevěřícího muže a on je ochoten s ní žít,[89] ať svého muže neopouští.

¹⁴Neboť nevěřící muž je posvěcen ve své ženě a nevěřící žena je posvěcena ve svém muži.[90] Vždyť jinak by vaše děti byly[91] nečisté, avšak nyní jsou svaté.

¹⁵Jestliže se však nevěřící chce rozvést,[92] ať se rozvede.[93] Ten bratr nebo ta sestra nejsou v takových případech otroci. Neboť Bůh nás povolal ku pokoji.

¹⁶Vždyť co ty víš, ženo, zda zachráníš svého muže? Nebo co ty víš, muži, zda zachráníš svou ženu?

¹⁷Jenom ať každý žije[94] tak, jak mu Pán udělil, každý, jak ho Bůh povolal. Tak to také přikazuji ve všech sborech.

¹⁸Byl někdo povolán jako obřezaný? Ať to nezakrývá. Byl někdo povolán jako neobřezaný? Ať se nedává obřezat.

¹⁹Obřízka nic neznamená ani neobřízka nic neznamená, ale zachovávání Božích přikázání.

²⁰Každý ať zůstává v tom postavení,[95] ve kterém byl povolán.

²¹Byl jsi povolán jako otrok? Nedělej si s tím starosti. Jestliže se však můžeš stát svobodným, raději toho využij.[96]

²²Neboť kdo byl v Pánu povolán jako otrok, je Pánův propuštěnec; podobně kdo byl povolán jako svobodný, je otrok Kristův.

²³Byli jste koupeni za velikou cenu. Nebuďte[97] otroky lidí.

²⁴Bratři, každý ať zůstává před Bohem v tom postavení, v jakém byl povolán.

²⁵Ohledně panen nemám sice Pánův příkaz, dávám však radu[98] jako ten, kterému se dostalo od Pána milosrdenství být věrným.[99]

²⁶Myslím tedy, že vzhledem k nynější tísni[100] je dobré,[101] aby člověk zůstal tak, jak je.[102]

²⁷Jsi připoután k ženě? Nehledej rozluku. Jsi volný?[103] Nehledej si ženu.

²⁸Ale i když se oženíš, nezhřešíš; a vdáli se panna, nezhřeší. Takoví lidé však budou mít soužení v těle[104] a toho vás chci ušetřit.

²⁹Ale toto vám, bratři, říkám, [že] čas je zkrácený. A tak i ti, kdo mají ženy, ať jsou, jako by je neměli;

³⁰a ti, kdo pláčou, jako by neplakali, a ti, kdo se radují, jako by se neradovali, a ti, kdo kupují, jako by nic nevlastnili;

³¹a ti, kdo užívají [tohoto] světa, jako by ho neužívali;[105] neboť způsob tohoto světa pomíjí.

³²Chci, abyste byli bez starostí. Kdo nežije v manželství, stará se o věci Pána, jak by se zalíbil Pánu,

³³ale kdo se oženil, stará se o věci světské, jak by se zalíbil své ženě,

³⁴a je rozdělený. Neprovdaná žena a panna[106] se stará o věci Pána, aby byla svatá tělem i duchem. Ale když se provdá, stará se o věci světské, jak by se zalíbila svému muži.

³⁵Toto říkám k vašemu prospěchu, ne abych vás omezoval,[107] ale abych vás vedl k počestnosti a k nerušené oddanosti Pánu.

³⁶Jestliže však někdo myslí, že vůči své panně,[108] která je ve zralém věku, jedná nečestně, a že to musí tak být, ať dělá, co chce: nehřeší. Ať se vezmou.

³⁷Kdo je[109] však pevný ve svém srdci a není ničím nucen, ale má v moci svou vůli[110] a rozhodl se ve svém srdci, že zachová svou pannu, dobře učiní.

³⁸Takže ten, kdo provdává svou pannu, činí dobře, a ten, kdo neprovdává, učiní lépe.

³⁹Žena je vázána [zákonem] po dobu, kdy žije její muž. Když její muž zemře,[111] je svobodná a může se vdát, za koho chce, ale jen v Pánu.

⁴⁰Podle mého mínění je však blahoslavenější, jestliže zůstane tak, jak je. A myslím, že i já mám Ducha Božího.