Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka 2 Korintským 1 Bible Online

2 Korintským 1 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

2 Korintským 1

¹Pavel, z Boží vůle apoštol Krista Ježíše, a bratr Timoteus církvi Boží, jež je v Korintu, se všemi svatými, kteří jsou v celé Achaji:

²Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.

³Požehnaný Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství[1] a Bůh veškerého povzbuzení,[2]

⁴který nás povzbuzuje v každém našem soužení, abychom i my mohli povzbuzovat ty, kteří jsou v jakémkoli soužení, tím povzbuzením, kterým Bůh povzbuzuje nás.

⁵Neboť jako se na nás rozhojňují Kristova utrpení, tak se skrze Krista rozhojňuje i naše povzbuzení.

⁶Jsmeli tedy v soužení, je to k vašemu povzbuzení a záchraně; jsmeli povzbuzováni, je to k vašemu povzbuzení, které se projevuje ve vytrvalém snášení týchž utrpení, jež snášíme i my.

⁷Naše naděje, pokud jde o vás, je pevná; víme, že jako jste účastni utrpení, tak i povzbuzení.

⁸Nechceme, bratři, abyste nevěděli o našem soužení, které [nás] potkalo v Asii; dolehlo na nás nadmíru těžce, nad naši sílu, takže jsme si zoufali, až jsme i pochybovali o svém životě.

⁹Sami v sobě jsme však měli ten rozsudek smrti, abychom nespoléhali na sebe, ale na Boha, který křísí mrtvé;

¹⁰on nás vysvobodil z takového nebezpečí smrti a ještě vysvobodí;[3] v něho jsme složili svou naději, že ještě znovu vysvobodí,

¹¹když i vy nám budete pomáhat modlitbou, aby za nás[4] mnozí děkovali[5] kvůli daru milosti, kterého se nám dostalo skrze přímluvy mnohých.

¹²Neboť toto je naše chlouba: svědectví našeho svědomí, že jsme si na světě -- a obzvláště mezi vámi -- počínali v prostotě[6] a Boží upřímnosti, ne v tělesné moudrosti, nýbrž v Boží milosti.

¹³Neboť vám nepíšeme nic jiného, než co čtete a také chápete,[7] a doufám, že dokonale[8] pochopíte,[9]

¹⁴jako jste nás už i zčásti pochopili,[10] že[11] jsme vaší chloubou, tak jako i vy naší v den [našeho] Pána Ježíše.

¹⁵V této důvěře jsem k vám chtěl už dříve přijít, abyste dostali[12] dvojí[13] milost,[14]

¹⁶a skrze vás projít do Makedonie a z Makedonie opět přijít k vám a od vás být vypraven do Judska.

¹⁷Když jsem tedy toto chtěl, jednal jsem snad lehkovážně? Nebo snad to, co zamýšlím, je[15] podle těla, takže "ano, ano" u mne znamená zároveň "ne, ne"?

¹⁸Bůh je však věrný, takže naše slovo k vám není "ano" i "ne".

¹⁹Neboť Boží Syn, Ježíš Kristus, který byl mezi vámi skrze nás vyhlášen -- mnou, Silvanem[16] a Timoteem -- nebyl "ano" i "ne", nýbrž v něm se uskutečnilo "ano".

²⁰Neboť všechna Boží zaslíbení, kolik jich jen je, v něm jsou "ano". Proto je také skrze něho řečeno "amen" k slávě Bohu skrze nás.

²¹Ten, kdo nás upevňuje spolu s vámi v Kristu[17] a pomazal nás, je Bůh.

²²On nás také zapečetil[18] a do našich srdcí[19] dal Ducha jako závdavek.[20]

²³Volám Boha za svědka na svou duši, že jen z ohledu na vás[21] jsem ještě nepřišel do Korintu.

²⁴Nejsme pány[22] nad vaší vírou, nýbrž jsme pomocníky[23] vaší radosti; vždyť vírou[24] pevně stojíte.