Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Jozue 17 Bible Online

Jozue 17 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Jozue 17

¹Padl i los pro Manasesovo pokolení, neboť je Josefův prvorozený: Pro Makíra, Manasesova prvorozeného, Gileádova otce, on byl totiž bojovník. Připadl mu Gileád a Bášan.

²Dostalo se i na zbývající Manasesovy syny a na jejich čeledi: Na syny Abíezerovy, syny Chelekovy, syny Asríelovy, syny Šekemovy, syny Cheferovy a syny Šemídaovy. Toto jsou potomci Manasesa, syna Josefova, mužského pohlaví, podle svých čeledí.

³Avšak Selofchad, syn Chefera, syna Gileáda, syna Makíra, syna Manasesova, neměl syny, nýbrž pouze dcery. Toto jsou jména jeho dcer: Machla a Nóa, Chogla, Milka a Tirsa.

⁴Ty přistoupily před kněze Eleazara, před Jozua, syna Núnova, a před předáky se slovy: Hospodin Mojžíšovi přikázal, aby nám dal dědictví mezi našimi bratry. Dal jim tedy podle Hospodinova příkazu dědictví mezi bratry jejich otce.

⁵Manasesovi pak připadlo deset dílů,[234] mimo gileádskou a bášanskou zemi, která leží na druhé straně Jordánu,

⁶protože Manasesovy dcery obdržely[235] dědictví mezi jeho syny a gileádská země připadla zbývajícím Manasesovým synům.

⁷Manasesova hranice vedla od Ašer Mikmetatu,[236] který leží naproti Šekemu, a[237] postupovala napravo[238] k obyvatelům Éntapúachu.

⁸Manasesovi patřilo území Tapúachu, ale Tapúach u Manasesovy hranice patřil synům Efrajimovým.

⁹Hranice dále sestupuje k potoku Káně. Na jih od potoka mezi městy Manasesovými leží další města a ta patří Efrajimovi. Manasesova hranice vede severně od potoka a svými výběžky dosahuje k moři.

¹⁰Na jihu patří Efrajimovi, na severu patří Manasesovi a jeho hranicí je moře. Do Ašera zasahují od[239] severu a do Isachara z východu.

¹¹Manasesovi pak u Isachara a u Ašera patřil Bétšeán a jeho vesnice, Jibleám a jeho vesnice, obyvatelé Dóru a jeho vesnic, obyvatelé Éndóru a jeho vesnic, obyvatelé Taanaku a jeho vesnic a obyvatelé Megida a jeho vesnic, ta tři návrší.

¹²Synové Manasesovi si však tato města nebyli schopni podrobit a Kenaanci si v této zemi[240] umínili[241] zůstat.[242]

¹³Avšak když se stalo, že se synové Izraele vzmohli a vydali Kenaance na nucené práce, ale úplně si je nepodrobili.

¹⁴Synové Josefovi pak promluvili k Jozuovi: Proč jsi nám dal za dědictví jeden los a jeden díl, když jsme početný lid? Až doposud nám Hospodin takto žehnal.

¹⁵Jozue jim však odpověděl: Pokud jste početný lid, vytáhněte do lesa a vykácíte[243] si ho pro sebe, tam v zemi Perizejců a Refájců, když[244] je pro vás efrajimské pohoří[245] těsné.

¹⁶Synové Josefovi nato řekli: To pohoří pro nás nebude stačit a v celém kenaanském osídlení v údolní zemi mají železné vozy, ti, kdo jsou v Bétšeánu a jeho vesnicích, i ti, kdo jsou v údolí Jizreelu.

¹⁷Jozue odpověděl domu Josefovu, Efrajimovi a Manasesovi: Jsi početný lid a máš velkou sílu; nedostane se ti pouze jeden los.

¹⁸Vždyť ti bude patřit pohoří. Protože je zalesněné, vykácíš ho a jeho končiny se stanou tvým vlastnictvím, neboť si Kenaance podrobíš,[246] ačkoliv[247] mají železné vozy a i když[248] jsou silní.