Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Židům 11 Bible Online

Židům 11 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Židům 11

¹Víra[177] jest podstata[178] věcí, v něž doufáme, důkaz[179] skutečností, které nevidíme.

²Neboť v ní naši předchůdci[180] dostali svědectví Boží.

³Vírou rozumíme, že Božím výrokem byly uspořádány světy,[181] takže to, co vidíme, nevzniklo z viditelného.

⁴Vírou přinesl Ábel [Bohu] lepší oběť než Kain. Skrze ni se mu dostalo svědectví, že je spravedlivý, když Bůh vydával svědectví při jeho darech, a skrze tu víru[182] ještě mluví, i když zemřel.

⁵Vírou byl Henoch přenesen, aby nespatřil smrt. A nebyl nalezen, protože ho Bůh přenesl, neboť předtím, než byl přenesen, měl svědectví, že se líbil Bohu.

⁶Bez víry však není možné se mu zalíbit, protože ten, kdo přichází k Bohu, musí uvěřit, že Bůh je a že odplácí[183] těm, kdo ho usilovně hledají.

⁷Vírou dostal Noe pokyn ohledně toho, co ještě nebylo vidět, a v bázni Boží [184] připravil[185] koráb k záchraně svého domu. Skrze svou víru[186] odsoudil svět a stal se dědicem spravedlnosti, která je na základě víry.

⁸Vírou uposlechl Abraham, když byl volán, aby vyšel na místo, které měl dostat za dědictví; a vyšel, ačkoli nevěděl, kam jde.

⁹Vírou se usadil v zaslíbené zemi jako v zemi cizí, bydlel ve stanech s Izákem a Jákobem, spoludědici téhož zaslíbení.

¹⁰Očekával totiž město mající základy, jehož stavitelem a tvůrcem je Bůh.

¹¹Vírou i sama Sára, [ač byla] [neplodná,] přijala moc k početí potomka[187] a mimo svůj čas[188] [porodila], protože měla za věrného toho, kdo dal slib.

¹²Pročež z jednoho, a to z již odumřelého, byli zplozeni mnozí, "počtem jako hvězdy nebeské a jako je nespočetný písek na břehu mořském".

¹³Tito všichni zemřeli podle víry, aniž v plnosti přijali[189] ta zaslíbení; jen zdaleka je zahlédli a pozdravili, a vyznali, že jsou cizinci a příchozí na zemi.

¹⁴Neboť ti, kdo to říkají, dávají najevo, že vyhlížejí vlast.

¹⁵Kdyby totiž myslili na tu, z níž vyšli, měli by čas se navrátit.

¹⁶Avšak touží po lepší vlasti, to jest po vlasti nebeské. Proto se Bůh za ně nestydí, jeli nazýván jejich Bohem, neboť jim připravil město.

¹⁷Vírou Abraham obětoval Izáka, když byl zkoušen; ten, který přijal ta zaslíbení, obětoval jediného syna,

¹⁸o kterém bylo řečeno: "Z Izáka[190] bude povoláno tvé símě."

¹⁹Usoudil, že Bůh je mocen křísit i z mrtvých. Proto ho dostal zpět jako předobraz.[191]

²⁰Vírou požehnal Izák Jákobovi a Ezauovi i v tom, co se týkalo věcí budoucích.

²¹Vírou Jákob, když umíral, požehnal každému ze synů Josefových, a "poklonil[192] se Bohu nad vrcholem své berle".

²²Vírou Josef, když dokonával, se zmínil o vyjití synů Izraele a dal příkaz o svých kostech.

²³Vírou Mojžíš, když se narodil, byl svými rodiči po tři měsíce skrýván, protože viděli, že dítě je krásné, a nezalekli se králova nařízení.

²⁴Vírou Mojžíš, když vyrostl,[193] odmítl být nazýván synem faraonovy dcery

²⁵a vyvolil si raději spolu s Božím lidem snášet útrapy,[194] než mít dočasný požitek z hříchu.

²⁶Za větší bohatství než poklady Egypta pokládal pohanu Kristovu, neboť vzhlížel ke své odplatě.

²⁷Vírou opustil Egypt a nebál se králova hněvu; odolal, jako by viděl Neviditelného.

²⁸Vírou slavil Hod beránka[195] a pokropení[196] krví, aby se Zhoubce nedotkl jejich prvorozených.

²⁹Vírou prošli Rudé moře jako po suché zemi, když se však o to pokusili[197] Egypťané, moře je pohltilo.

³⁰Vírou padly zdi Jericha, když je obcházeli po sedm dní.

³¹Vírou nevěstka Rachab nezahynula spolu s těmi, kteří neuposlechli,[198] protože s pokojem přijala vyzvědače.

³²A co mám ještě říkat? Vždyť by mi nestačil čas, kdybych měl vypravovat o Gedeónovi, Barákovi, Samsonovi, Jeftovi, Davidovi, Samuelovi a prorocích,

³³kteří skrze víru přemohli královské říše, uskutečnili spravedlnost, dosáhli zaslíbení, zavřeli tlamy lvům,

³⁴uhasili sílu ohně, unikli ostří meče, nabyli moci ve[199] slabosti, stali se silnými ve válce, zahnali na útěk[200] vojska cizinců.

³⁵Ženy dostaly své mrtvé zpět vzkříšené,[201] jiní byli mučeni, a nepřijali vysvobození,[202] aby dosáhli lepšího vzkříšení,

³⁶jiní zas zakusili veřejný posměch a bičování, ba i pouta a vězení,

³⁷byli ukamenováni, rozřezáni pilou, [pokoušeni,] zemřeli rozsekáni mečem, toulali se v ovčích rounech, v kozích kůžích, trpěli nedostatkem, zakoušeli útisk a zlé jednání.

³⁸Ti, jichž svět nebyl hoden, bloudili po pustinách, horách, jeskyních a roklinách[203] země.

³⁹A tito všichni, ačkoli se jim dostalo svědectví skrze víru, neodnesli si zaslíbení,

⁴⁰protože Bůh pro nás zamýšlel něco lepšího, nechtěl, aby dosáhli dokonalosti bez nás.