Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Soudců 1 Bible Online

Soudců 1 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Soudců 1

¹I stalo se po smrti Jozua, že se synové Izraele doptávali Hospodina: Kdo z nás vytáhne proti Kenaancům jako první,[1] aby s nimi vedl válku?

²A Hospodin odpověděl: Vytáhne Juda. Hle, vydal jsem tu zemi do jeho ruky.

³Juda řekl svému bratru Šimeónovi:[2] Vytáhni se mnou do území mého losu a bojujme proti Kenaancům. A já s tebou také půjdu do území tvého losu.[3] Šimeón šel tedy s ním.

⁴Juda vytáhl a Hospodin vydal Kenaance a Perizejce do jejich rukou. Pobili je v Bezeku, deset tisíc mužů.

⁵Přitom nalezli v Bezeku Adoníbezeka, bojovali proti němu a pobili Kenaance a Perizejce.

⁶Adoníbezek však utekl a oni jej pronásledovali. Chytili ho a usekli mu palce na rukou i na nohou.

⁷Adoníbezek nato řekl: Sedmdesát králů s useknutými palci na rukou a na nohou sbírávalo[4] pod mým stolem. Jak jsem jednal já, tak mi Bůh odplatil. Přivedli ho do Jeruzaléma a tam zemřel.

⁸Synové Judovi bojovali proti Jeruzalému, dobyli jej, vybili ho ostřím meče a město podpálili.[5]

⁹Potom synové Judovi sestoupili do boje s Kenaanci sídlícími na pohoří, v Negebu[6] a v Šefele.

¹⁰Tak táhl Juda proti Kenaancům, sídlícím v Chebrónu (jméno Chebrónu bylo předtím Kirjatarba) a pobili Šéšaje, Achímana a Talmaje.

¹¹Odtud táhl proti obyvatelům Debíru (jméno Debíru bylo předtím Kirjatsefer).

¹²Tehdy řekl Káleb: Kdo přepadne Kirjatsefer a dobude ho, tomu dám svou dceru Aksu, za ženu.

¹³Dobyl ho Otníel, syn Kenazův, mladší bratr Káleba,[7] a on mu dal svou dceru Aksu za ženu.

¹⁴I stalo se, když přišla, že jej navedla,[8] aby žádal od jejího otce pole. Sesedla z osla a Káleb se jí zeptal: Jaké máš[9] přání?

¹⁵Odpověděla mu: Dej mi požehnání, protože jsi mě provdal do jižní[10] země,[11] dej mi vodní nádrže.[12] Káleb jí tedy dal horní[13] i dolní nádrže.

¹⁶Synové Kénijce, Mojžíšova tchána,[14] vytáhli z Írhatmarímu[15] se syny Judovými do judské pustiny, která je na jih od Aradu,[16] putovali a usadili se s tím lidem.

¹⁷A Juda šel se svým bratrem Šimeónem, pobili Kenaance sídlící v Sefatu a zasvětili je zkáze. Potom nazvali to město jménem Chorma.[17]

¹⁸Juda také dobyl Gazu[18] a její území, Aškalón a jeho území a Ekrón[19] a jeho území.

¹⁹Hospodin byl s Judou a ten si podrobil pohoří. Ale[20] nebyl schopen podrobit[21] si obyvatele údolí, protože měli železné vozy.

²⁰Kálebovi dali Chebrón, jak to Mojžíš vyhlásil, a on odtamtud vyhnal[22] tři syny Anákovy.

²¹Avšak Jebúsejce, obyvatele Jeruzaléma, si synové Benjamínovi nepodrobili a Jebúsejci pobývali se syny Benjamínovými v Jeruzalémě až do tohoto dne.

²²Také dům Josefův[23] vystoupil k Bételu a Hospodin byl s nimi.

²³Dům Josefův pak provedl v Bételu průzkum; jméno toho města bylo předtím Lúz.

²⁴Průzkumníci[24] viděli muže vycházejícího z města a řekli mu: Ukaž nám teď průchod do města a my ti prokážeme milosrdenství.

²⁵Ukázal jim tedy průchod do města. Oni to město vybili[25] ostřím meče, ale toho muže a celou jeho rodinu propustili.

²⁶A ten muž šel do chetejské země, vystavěl město a nazval je jménem Lúz. To je jeho jméno až do tohoto dne.

²⁷Manases si však nepodrobil Bétšeán a jeho vesnice, Taanak a jeho vesnice, obyvatele[26] Dóru a jeho vesnic, obyvatele Jibleámu a jeho vesnic a obyvatele Megida a jeho vesnic. Kenaanci si tedy umínili v této zemi zůstat.[27]

²⁸I stalo se, když se Izrael vzmohl, že uložil Kenaancům nucené práce, ale úplně si je nepodrobil.

²⁹Ani Efrajim si nepodrobil Kenaance, sídlící v Gezeru a Kenaanci pobývali uprostřed něj v Gezeru.

³⁰Zabulón si nepodrobil obyvatele Kitrónu a obyvatele Nahalólu.[28] Kenaanci pobývali uprostřed nich a byli vydáni na nucené práce.

³¹Ašer si nepodrobil obyvatele Aka, obyvatele Sidónu, Achlábu, Akzíbu, Chelby, Afíku[29] a Rechóbu.

³²Ášerovci tak sídlili uprostřed Kenaanců usazených v zemi, protože si je nepodrobili.

³³Neftalí si nepodrobil obyvatele Bétšemeše a obyvatele Bétanatu a pobýval mezi Kenaanci usazenými v té zemi. Obyvatelé Bétšemeše a Bétanatu jim byli vydáni na nucené práce.

³⁴Emorejci[30] zatlačili syny Danovy do pohoří, neboť jim nedovolili sestupovat do údolí.

³⁵Emorejci si tedy umínili zůstat[31] v Harcheresu, v Ajalónu a v Šaalbímu.[32] Těžce na ně dolehla[33] ruka domu Josefova a byli vydáni na nucené práce.

³⁶Emorejská hranice vedla od průsmyku Akrabim,[34] od Sély[35] až nahoru.