Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Soudců 11 Bible Online

Soudců 11 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Soudců 11

¹Jiftách Gileádský byl udatný hrdina a byl synem prostitutky.[285] Jiftácha zplodil Gileád.

²I Gileádova žena mu porodila syny. Když synové té ženy vyrůstali, Jiftácha vyhnali. Řekli mu: Neobdržíš dědictví v domě našeho otce, protože jsi synem jiné ženy.

³Jiftách před svými bratry utekl a bydlel v zemi Tóbu. K Jiftáchovi se seběhli ničemní[286] muži a podnikali s ním výpady.

⁴I stalo se po několika dnech, že synové Amónovi bojovali s Izraelem.

⁵Pak se stalo, když už synové Amónovi bojovali s Izraelem, že přišli gileádští starší, aby vzali Jiftácha ze země Tóbu.

⁶Řekli Jiftáchovi: Pojď, staneš se naším vůdcem.[287] Bojujme proti synům Amónovým.

⁷Nato Jiftách gileádským starším odpověděl: Cožpak jste mě vy neměli v nenávisti a nevyhnali jste mě z domu mého otce? Proč jste teď, když je vám úzko, přišli za mnou?

⁸Gileádští starší Jiftáchovi řekli: Proto jsme se nyní obrátili na tebe. Půjdeš s námi, budeš bojovat proti synům Amónovým a staneš se naším předákem nade všemi obyvateli Gileádu.

⁹Tu Jiftách gileádským starším řekl: Jestliže mě pohnete k návratu, abych bojoval[288] proti synům Amónovým a Hospodin je přede mnou vydá, já budu vaším velitelem.

¹⁰Gileádští starší Jiftáchovi odpověděli: Hospodin bude mezi námi svědkem,[289] jestliže to neprovedeme podle tvého slova.

¹¹Jiftách tedy šel s gileádskými staršími a lid jej ustanovil nad sebou za předáka a za vůdce. Jiftách přednesl všechna svá slova před Hospodinem v Mispě.

¹²Potom poslal Jiftách posly ke králi synů Amónových se slovy: Co proti mně máš,[290] že jsi ke mně přitáhl, abys vedl válku proti[291] mé zemí?

¹³Král synů Amónových Jiftáchovým poslům odpověděl: Vždyť[292] Izrael zabral mou zemi, když vystupoval z Egypta, od Arnónu až po Jabok a až k Jordánu. Nuže, vrať ji zpět v pokoji.

¹⁴Jiftách pak poslal zase znovu posly ke králi synů Amónových.

¹⁵A řekl mu: Toto prohlásil Jiftách: Izrael nezabral moábskou zemi ani zemi synů Amónových.

¹⁶Protože když vystupovali z Egypta, šel Izrael pustinou až k Rákosovému moři a přišel do Kádeše.

¹⁷Tu poslal Izrael posly k edómskému králi se slovy: Dovol, ať jen projdu tvou zemí. Ale edómský král je nevyslyšel. Také k moábskému králi poslal, ale ani ten nesvolil, a tak Izrael zůstal v Kádeši.

¹⁸Šel pustinou, obešel edómskou zemi a moábskou zemi a přišel k moábské zemi od východu slunce. Utábořili se na druhé straně Arnónu. Nevstoupili na moábské území,[293] protože Arnón je hranicí Moábu.

¹⁹Pak poslal Izrael posly k emorejskému králi Síchonovi, králi Chešbónu. Izrael mu řekl: Dovol, ať jen projdeme[294] tvou zemí až na moje území.[295]

²⁰Ani Síchon Izraeli nevěřil, že jen projde jeho územím. Síchon shromáždil všechen svůj lid, utábořili se v Jahasu[296] a bojoval s Izraelem.

²¹A Hospodin, Bůh Izraele, vydal Síchona a všechen jeho lid[297] Izraeli do ruky a pobili je. Izrael obsadil celou zemi Emorejců, obyvatel oné země.

²²Obsadili veškeré emorejské území od Arnónu až k Jaboku a od pustiny až k Jordánu.

²³Nuže, Hospodin, Bůh Izraele, podrobil Emorejce svému izraelskému lidu, a ty že ho obsadíš?

²⁴Což neobsadíš to, co ti podrobí Kemóš, tvůj bůh, právě a jen to? Vše, co podrobil Hospodin, náš Bůh, nám, to obsadíme my.

²⁵Nuže, cožpak jsi opravdu lepší než moábský král Balák, syn Sipórův? Cožpak opravdu vedl při s Izraelci, bojoval snad vážně proti nim?

²⁶Když bydlel Izrael v Chešbónu a v jeho vesnicích, v Aróeru a v jeho vesnicích a ve všech městech, která jsou vedle Arnónu, tři sta let, proč jste je nedobyli zpět[298] během oné doby?

²⁷Já jsem se vůči tobě neprohřešil, avšak ty proti mně pácháš zlo, když proti mně chceš vést[299] válku. Ať dnes Hospodin rozhodne jako soudce mezi syny Izraele a mezi syny Amónovými.

²⁸Ale král synů Amónových neposlechl Jiftáchova slova, která mu vzkázal.

²⁹Tu na Jiftáchovi spočinul Duch Hospodinův. Táhl Gileádem a Manasesem, táhl i Mispou gileádskou a z Mispy gileádské táhl k synům Amónovým.

³⁰Jiftách tehdy učinil[300] slib Hospodinu. Řekl: Jestliže opravdu vydáš syny Amónovy do mé ruky,

³¹stane se toto: Cokoli vycházející, co mi vyjde naproti ze dveří mého domu, až se v pokoji[301] navrátím od synů Amónových, bude patřit Hospodinu a přinesu to jako zápalnou oběť.

³²Potom Jiftách táhl k synům Amónovým, aby proti nim bojoval, a Hospodin je vydal do jeho ruky.

³³A pobíjel je od Aróeru, až tam, kudy se jde[302] do Minítu, dvacet měst až po Ábelkeramím, tuze velkou porážkou. Synové Amónovi byli před syny Izraele pokořeni.

³⁴Když přicházel Jiftách do Mispy ke svému domu, hle, jeho dcera mu vyšla naproti s tamburínkami a s tanci. Neměl mimo ni[303] syna ani dceru, pouze ji, jedináčka.

³⁵I stalo se, jak ji uviděl, že roztrhl své roucho a řekl: Běda, má dcero, nadobro jsi mě srazila.[304] Ty na mě přivádíš zkázu.[305] Já jsem se zavázal[306] Hospodinu svými ústy a nemohu to vzít zpět.

³⁶Nato mu řekla: Můj otče, zavázal[307] ses Hospodinu svými ústy. Nalož se mnou podle toho, co vyšlo z tvých úst, poté, co za tebe Hospodin vykonal pomstu nad tvými nepřáteli ze synů Amónových.

³⁷Dále svému otci řekla: Ať je se mnou uzavřena tato úmluva: Nech mi dva měsíce. Chci odejít se svými přítelkyněmi, budu se rozplývat[308] nářkem na horách a budu oplakávat své panenství.[309]

³⁸Odpověděl jí: Jdi. Dal[310] jí na to dva měsíce a ona šla se svými přítelkyněmi a oplakávala v horách své panenství.

³⁹I stalo se po[311] dvou měsících, když se navrátila k svému otci, že s ní naložil podle svého slibu, který dal.[312] Ona nepoznala muže. Stalo se pak v Izraeli zvykem,[313]

⁴⁰že se rok co rok[314] dcery Izraele scházely, aby si připomínaly[315] dceru Jiftácha Gileádského po čtyři dny v roce.