Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Soudců 19 Bible Online

Soudců 19 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Soudců 19

¹I stalo se v oněch dnech, kdy nebyl v Izraeli král, že[426] nějaký lévita pobývající jako cizinec v odlehlých končinách efrajimského pohoří si vzal[427] konkubínu z judského Betléma.

²Jeho konkubína mu byla nevěrná,[428] odešla od něj do domu svého otce do judského Betléma a zůstala tam po dobu čtyř měsíců.

³Tu její muž vstal a šel za ní, promluvit k jejímu srdci,[429] aby se navrátila.[430] Byl s ním jeho služebník a oslí spřežení. I uvedla jej do domu svého otce. Když ho otec té dívky spatřil, zaradoval se, že se s ním setkává.

⁴Jeho tchán, otec dívky, ho přemluvil,[431] a tak s ním tři dny pobyl. Jedli, pili a nocovali tam.

⁵I stalo se čtvrtého dne, když časně ráno vstali a povstal k odchodu, že otec dívky řekl svému zeťovi: Posilni se[432] kouskem chleba a potom půjdete.

⁶Zůstali tedy, ti dva spolu jedli a pili a otec dívky tomu muži řekl: Prosím, buď tak laskav a přenocuj, ať je ti dobře u srdce.[433]

⁷Ten muž vstal k odchodu, ale jeho tchán ho přinutil, a tak se vrátil a znovu tam přenocoval.

⁸Pátý den vstal k odchodu časně zrána. Otec té dívky řekl: Posilni se[434] přece a zdržte se, než den pokročí. A oba pojedli.

⁹Když vstal ten muž k odchodu, on i jeho konkubína a jeho služebník, tu mu řekl jeho tchán, otec dívky: Podívej se přece, den se nachýlil[435] a nastává večer.[436] Ano, zůstaňte přece přes noc, dnes si lehněte.[437] Přenocuj tady, ať je ti dobře u srdce[438] a zítra časně vstanete na svou cestu a odejdeš ke svému stanu.

¹⁰Muž ale nechtěl přenocovat. Vstal, vyšel a přišel až naproti Jebúsu, což je Jeruzalém, a s ním osedlané oslí spřežení a jeho konkubína.[439]

¹¹Byli u Jebúsu a den velmi pokročil. Tu řekl služebník svému pánu: Pojďme prosím, zajděme do tohoto jebúsejského města a přenocujme v něm.

¹²Jeho pán mu odpověděl: Nezajdeme do města cizozemců, kteří nejsou ze synů Izraele. Projdeme až do Gibeje.

¹³A řekl svému služebníku: Pojď, přiblížíme se k jednomu z těch míst. Přenocujeme v Gibeji nebo v Rámě.

¹⁴Prošli tedy tím místem, šli a slunce jim zapadlo u Gibeje, která patří Benjamínovi.

¹⁵A odbočili tam, aby došli do Gibeje a přenocovali. Přišel a posadil se na náměstí toho města, ale nebyl nikdo, kdo by je přijal[440] do domu, aby mohli přenocovat.

¹⁶Vtom hle, nějaký stařec přichází večer z pole od svého díla. Ten muž byl z efrajimského pohoří a jako cizinec pobýval v Gibeji. Muži toho místa byli ovšem synové Benjamínovi.

¹⁷Když pozvedl své oči a spatřil toho muže, poutníka, na náměstí města, zeptal se ten starý muž: Kam jdeš a odkud přicházíš?

¹⁸Odpověděl mu: Procházíme z judského Betléma až do odlehlých končin efrajimského pohoří, odkud pocházím.[441] Šel jsem do judského Betléma, jsem poutník, a teď jdu do Hospodinova domu.[442] Není však, kdo by mě přijal[443] do domu.

¹⁹Mám i slámu a krmivo pro naše osly a také chléb a víno mám pro sebe i pro tvou služebnici a pro služebníka, kterého mají tví otroci s sebou. Vůbec v ničem nemám nouzi.

²⁰Nato řekl ten stařec: Pokoj tobě. Jen uval všechnu svou nouzi na mě.[444] Jenom nezůstávej přes noc na náměstí.

²¹Přivedl ho do svého domu, namíchal krmení pro osly a umyli si[445] nohy. Pak jedli a pili.

²²Když se posilňovali,[446] hle, muži toho města, ničemníci,[447] obklíčili dům, tloukli na dveře a volali na starce, vlastníka domu: Vyveď toho muže, který přišel do tvého domu, ať ho poznáme.

²³Vlastník domu k nim vyšel a řekl jim: Ne, bratři[448] moji, nepáchejte přece zlo poté, co tento muž přišel do mého domu. Nedopouštějte se takového bláznovství.[449]

²⁴Zde je má dcera, panna, a jeho konkubína. Ihned je vyvedu. Ponižte[450] je a udělejte s nimi, co je vám libo,[451] ale proti tomuto muži se nedopouštějte žádného takového bláznovství.

²⁵Ti muži ho však nechtěli poslechnout. Tu se ten muž chopil své konkubíny a vyvedl ji k nim na ulici. Poznali ji a vyžívali[452] se na[453] ní celou noc až do rána a propustili ji při východu[454] jitřenky.

²⁶Ráno ta žena přišla nazpět a zhroutila[455] se u vchodu do domu toho muže, kde byl její pán. Ležela tam až do svítání.

²⁷Její pán ráno vstal, otevřel dveře domu a vyšel, aby se vydal na cestu, a hle, žena, jeho konkubína, leží u vchodu do domu a její ruce jsou na prahu.

²⁸Řekl jí: Vstaň a půjdeme, ale ona neodpovídala. Vzal ji tedy na osla. I vstal ten muž a vydal se k domovu.[456]

²⁹Když přišel do svého domu, vzal nůž, uchopil konkubínu, rozsekal ji podle[457] jejích kostí na dvanáct dílů a rozeslal ji po celém území Izraele.

³⁰Ať[458] každý, kdo to vidí, řekne: Nestalo se ani nebylo viděno něco takového ode dne, kdy vyšli synové Izraele z egyptské země, až do tohoto dne. Zvažte to,[459] poraďte se a vyslovte se.