Read Český studijní překlad Miloše Pavlíka Soudců 5 Bible Online

Soudců 5 - Český studijní překlad Miloše Pavlíka bible

Soudců 5

¹V onen den zpívala Debóra a Bárak, syn Abínoamův:

²Když jsou v Izraeli volně rozpuštěné vlasy,[107] když se lid dobrovolně rozhodl, dobrořečte[108] Hospodinu!

³Slyšte králové, naslouchejte mocnáři! Já Hospodinu, já jemu chci zpívat. Budu opěvovat Hospodina, Boha Izraele.

⁴Hospodine, když jsi vycházel ze Seíru, když jsi vykročil z edómské krajiny, třásla se země a také z nebes kanula, ano z mračen kanula voda.

⁵Hory se potácely[109] před Hospodinem, tím ze Sínaje, před Hospodinem, Bohem Izraele.

⁶Ve dnech Šamgara, syna Anatova, ve dnech Jáely, zpustly[110] stezky a poutníci na pěšinách chodili stezkami křivolakými.

⁷Vymizeli[111] venkované[112] v Izraeli, vymizeli až do chvíle, kdy jsem povstala já, Debóra,[113] kdy jsem povstala, matka[114] v Izraeli.

⁸Zvolíli si nové bohy, tehdy je válka v branách.[115] Zdalipak se ukáže štít a oštěp mezi čtyřiceti tisíci v Izraeli?

⁹Mé srdce je s veliteli[116] Izraele, s dobrovolníky z lidu. Dobrořečte Hospodinu!

¹⁰Vy, kdo jezdíte na bělavých[117] oslicích, vy, kdo sedáváte na kobercích,[118] i vy, poutníci na cestě, přemýšlejte.

¹¹Daleko od hlasu střelců[119] mezi napajedly, tam si budou připomínat Hospodinovy spravedlivé činy,[120] spravedlivé činy vůči jeho venkovanům[121] v Izraeli. Tehdy sestoupil k branám Hospodinův lid.

¹²Probuď se, probuď, Debóro, probuď se, probuď, přednes[122] píseň. Vstaň Báraku a zajmi své zajatce, synu Abínoamův.

¹³Tehdy sestoupil ten, který přežil,[123] k vznešeným.[124] Hospodinův lid sestoupil ke mně jako hrdinové.[125]

¹⁴Z Efrajima vyšli ti, jejichž kořen byl v Amálekovi. Za tebou šel Benjamín[126] s tvým lidem. Z Makíra[127] sestoupili velitelé a ze Zabulóna ti, kdo nosí velitelské žezlo.[128]

¹⁵A má knížata z Isachara šla spolu s Debórou; Isachar stejně jako Bárak byl poslán v jeho stopách do údolí. V Rúbenových oddílech[129] byla velká vymezování[130] mínění.[131]

¹⁶Proč jsi zůstal mezi ohradami?[132] Abys naslouchal hvízdání na stáda?[133] Rúbenovy oddíly měly velká zpytování mínění.

¹⁷Gileád[134] se usídlil[135] na druhé straně Jordánu. A proč Dan pobývá na lodích? Ašer se usadil na pobřeží moře, bydlí[136] nad svými přístavy.[137]

¹⁸Zabulón je lid, který vydal[138] svou duši na smrt. Rovněž Neftalí na výšinách krajiny.[139]

¹⁹Přišli králové a bojovali. Tehdy bojovali kenaanští králové v Taanaku u vod Megida.[140] Nekalý zisk stříbra nepobrali.

²⁰Z nebes bojovaly hvězdy, ze svých drah bojovaly se Síserou.

²¹Potok Kíšón je odplavil, potok prastarý,[141] potok Kíšón. Šlapej, má duše, mocně.

²²Tehdy se otloukla koňská kopyta od dusání, dusání jeho hřebců.

²³Proklejte Meróz,[142] praví Hospodinův anděl, prokletím proklejte jeho[143] obyvatele, protože nepřišli na pomoc Hospodinu, na pomoc Hospodinu jako hrdinové.

²⁴Požehnána buď mezi[144] ženami Jáel, žena Kénijce Chebera, mezi ženami ve stanu buď požehnána.

²⁵On si vyžádal vodu, ona mu dala mléko, smetanu podala ve džbánu vznešených.

²⁶Rukou svou po kolíku sáhla a pravicí svou na kladivo pro těžce pracující a udeřila Síseru. Roztříštila mu hlavu, probodla a prorazila mu spánek.

²⁷Mezi nohama jí klesl, padl, složil se.[145] Mezi nohama jí klesl, padl. Kde klesl, tam padl zmordovaný.[146]

²⁸Za oknem[147] vyhlížela, za okenní mříží naříkala Síserova matka: Proč otálí[148] jeho vůz s příjezdem, proč se opozdila kola[149] jeho válečných vozů?

²⁹Její moudré kněžny jí odpovědí, ona si také bude připomínat své řeči.

³⁰Cožpak nenaleznou a nebudou dělit kořist? Souložnici nebo dvě[150] pro každého předáka,[151] kořist -- barvené šaty pro Síseru, kořist -- utkané barvené šaty, utkané barvené šaty na šíje,[152] kořist.

³¹Tak ať zahynou všichni tví nepřátelé, Hospodine, ale ti, kdo jej milují, budou jako slunce vycházející ve své síle. Země měla čtyřicet let klid.