Read Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) Matouš 12 Bible Online

Matouš 12 - Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) bible

Matouš 12

¹Za onoho času šel Ježíš v sobotu obilným polem. Jeho učedníci počali z hladu trhati klasy a jísti.

²Ale farizeové to uzřeli a řekli mu: „Hle, tvoji učedníci činí, co není dovoleno činiti v sobotu.“

³On však jim řekl: „Nečetli jste, co učinil David, když měl hlad on i jeho průvodci?

⁴Jak vešel do domu Božího a jedl předkladné chleby, jež nebylo dovoleno jísti jemu ani jeho průvodcům, leda jen kněžím?

⁵Anebo jste nečetli v Zákoně, že o sobotách kněží v chrámě porušují sobotní klid a jsou bez viny?

⁶Pravím však vám: Zde je někdo větší než chrám.

⁷Kdybyste věděli, co znamená:,Milosrdenství chci a ne oběti', nebyli byste nikdy odsoudili nevinné.

⁸Neboť Syn člověka je Pánem i soboty.“

⁹A odebrav se tam odtud, přišel do jejich synagogy. A hle, byl tu člověk s uschlou rukou.

¹⁰I otázali se ho: „Je dovoleno v sobotu uzdravovati?“ – aby ho mohli obžalovali.

¹¹On pak jim řekl: „Kdo z vás bude (takový) člověk, který, bude-li míti jednu ovci a ta mu padne v sobotu do jámy, neuchopí a nevytáhne ji?

¹²Oč dražší je člověk než ovce! Je tedy dovoleno v sobotu dobře činiti.“

¹³Tu řekl onomu člověku: „Zvedni svou ruku!“ I zvedl ji a byla zase zdráva jako druhá.

¹⁴Farizeové však odešli a radili se proti němu, jak by ho zahubili.

¹⁵Ale Ježíš dověděv se to, odešel odtud. A mnozí šli za ním; i uzdravil je všechny.

¹⁶Přísné jim však přikázal,

¹⁷aby ho nerozhlašovali, aby se naplnilo, co předpověděl prorok Izaiáš slovy:

¹⁸„Hle, můj služebník, kterého jsem vyvolil, můj miláček, v němž jsem si zalíbil! Dám svého ducha na něho a bude hlásat spravedlnost národům.

¹⁹Nebude se hádati ani křičeti a nikdo neuslyší na ulici jeho hlas.

²⁰Nalomenou třtinu nedolomí a doutnající knot neuhasí, dokud nepřivede spravedlnost k vítězství;

²¹a v jeho jméno budou doufati národové.“

²²Tehdy přivedli k němu posedlého člověka, který byl slepý a němý. Uzdravil ho, takže mluvil a viděl.

²³I žasli všichni v zástupu a pravili: „Není to syn Davidův?“

²⁴Když to však uslyšeli farizeové, řekli: „Tento vymítá zlé duchy jen s pomocí Beelzebuba, knížete zlých duchů.“

²⁵Ale [Ježíš] znaje jejich smýšlení, řekl jim: „Každé království uvnitř nejednotné zpustne; a žádné město, žádný dům uvnitř nejednotný neobstojí.

²⁶Vymítá-li satan satana, není sám v sobě jednotný; jak tedy obstojí jeho království?

²⁷A vymítám-li já zlé duchy s pomocí Beelzebuba, s čí pomocí je vymítají vaši synové? Proto budou oni vašimi soudci.

²⁸Vymítám-li však já Duchem Božím zlé duchy, přišlo k vám království Boží.“

²⁹„Anebo jak může někdo vejíti do domu silákova a pobrati jeho nářadí, leda že nejprve siláka sváže? Potom teprve vyloupí jeho dům.“

³⁰Kdo není se mnou, je proti mně, a kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje.“

³¹„Proto pravím vám: Každý hřích, i rouhání se lidem odpustí, ale rouhání proti Duchu se neodpustí.

³²A kdokoliv řekne slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, kdo však je řekne proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštěno ani v tomto věku ani v budoucím.“

³³„Buď učiňte strom dobrým, (a pak) i jeho ovoce dobrým, anebo učiňte strom špatným (a pak) i jeho ovoce špatným; neboť strom se poznává po ovoci.

³⁴Pokolení zmijí, jak můžete mluvit dobré věci, jsouce zlí? Neboť čím srdce plné, tím ústa přetékají.

³⁵Dobrý člověk vynáší z dobré zásoby věci dobré; a zlý člověk vynáší ze špatné zásoby věci špatné.

³⁶Ale pravím vám: Z každého prázdného slova, které lidé promluví, budou skládati v den soudu účty;

³⁷neboť ze svých slov budeš ospravedlněn, a ze svých slov budeš také odsouzen.“

³⁸Tu ho oslovili někteří ze zákoníků a farizeů: „Mistře, chceme od tebe viděti znamení.“

³⁹On pak jim odpověděl: „Pokolení zlé a cizoložné žádá znamení; ale nebude mu dáno znamení, leč znamení proroka Jonáše.

⁴⁰Jako totiž byl Jonáš v břiše ryby tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka v nitru země tři dny a tři noci.“

⁴¹„Muži ninivští povstanou na soudě proti tomuto pokolení a odsoudí je, neboť učinili pokání na kázání Jonášovo; a hle, tu je více než Jonáš!

⁴²Královna z Jihu povstane na soudě proti tomuto pokolení a odsoudí je, neboť přišla z daleké země, aby uslyšela moudrost Šalomounovu; a hle, tu je více než Šalomoun!“

⁴³„Když nečistý duch vyjde z člověka, chodí po suchých místech, hledaje odpočinutí, ale nenalézá.

⁴⁴I řekne:,Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.' A když přijde, nalezne jej prázdný, vy metený a vyzdobený.

⁴⁵Tu jde a vezme s sebou sedm jiných duchů, horších než je sám. Ti vejdou a přebývají tam. I stávají se poslední věci toho člověka horšími, než byly první. Tak bude i tomuto špatnému pokolení.“

⁴⁶Když ještě mluvil k zástupům, hle, matka a jeho bratří stáli venku, žádajíce si s ním mluviti.

⁴⁷I řekl mu kdosi: „Hle, tvá matka a tvoji bratří stojí venku a žádají si s tebou mluviti.“

⁴⁸On pak odpověděl tomu, který mu to řekl, takto: „Kdo je má matka a kdo jsou moji bratří?“

⁴⁹A ukázal rukou na své učedníky a řekl: „Hle, má matka a moji bratří!

⁵⁰Neboť kdo plní vůli Otce mého, jenž je v nebesích, ten je mi bratrem i sestrou i matkou.“