Read Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) Matouš 14 Bible Online

Matouš 14 - Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) bible

Matouš 14

¹Za onoho času uslyšel kníže Herodes pověst o Ježíšovi.

²I řekl svým služebníkům: „To je Jan Křtitel; vstal z mrtvých, a proto v něm působí divotvorná moc.“

³Herodes totiž jal Jana kvůli Herodiadě, manželce svého bratra; spoutal a vsadil ho do vězení.

⁴Neboť Jan mu říkával: „Není ti dovoleno ji míti.“

⁵A chtěl ho zabíti, ale bál se lidu, poněvadž ho pokládali za proroka.

⁶O Herodových narozeninách tančila dcera Herodiadina uprostřed (hostí) a zalíbila se Herodovi tak,

⁷že jí pod přísahou slíbil dáti, o cokoliv ho požádá.

⁸Ona pak z návodu své matky pravila: „Dej mi zde na míse hlavu Jana Křtitele!“

⁹I zarmoutil se král; pro přísahu však a kvůli spoluhodovníkům rozkázal ji dáti.

¹⁰I poslal stíti Jana v žaláři.

¹¹A jeho hlava byla přinesena na míse a odevzdána dívce; ta ji odnesla matce.

¹²Potom přišli jeho učedníci, vzali jeho tělo a pochovali je. Odešli a pověděli to Ježíšovi.

¹³Uslyšev to Ježíš, odebral se odtud na loďce na osamělé místo v ústraní. A když to zástupové uslyšeli, šli za ním pěšky z měst.

¹⁴Jakmile vystoupil, uzřel veliký zástup, i slitoval se nad nimi a uzdravil jejich nemocné.

¹⁵K večeru přistoupili k němu jeho učedníci a pravili: „Osamělé je toto místo a jest už pozdě! Rozpusť zástupy, ať odejdou do vesnic nakoupit si pokrmů!“

¹⁶Ale Ježíš jim řekl: „Nemusejí odcházet, dejte vy jim jísti!“

¹⁷Odpověděli mu: „Nemáme zde nic více než pět chlebů a dvě ryby.“

¹⁸I řekl jim: „Přineste mi je sem!“

¹⁹A rozkázav zástupům, aby se rozložily na trávě, vzal pět chlebů s dvěma rybami, pohlédl k nebi a požehnal je. Potom chleby rozlámal a dal je učedníkům, učedníci pak zástupům.

²⁰I jedli všichni a nasytili se. A sebrali zbytky, dvanáct plných košů kousků.

²¹Těch, kteří jedli, bylo na pět tisíc mužů kromě žen a dětí.

²²A hned přiměl Ježíš učedníky, aby vstoupili na loďku a plavili se napřed na druhý břeh, zatím co On rozpouštěl zástupy.

²³A když zástup rozpustil, vystoupil sám na horu se pomodlit. Když pak nastal večer, byl tam samoten.

²⁴Loďka pak se uprostřed jezera zmítala vlnami, neboť dul protivný vítr.

²⁵O čtvrté noční hlídce přišel k nim (Ježíš), kráčeje po jezeře.

²⁶Když ho učedníci spatřili, jak kráčí po jezeře, ulekli se a pravili: „Přízrak je to,“ a strachem vykřikli.

²⁷Ale Ježíš hned k nim promluvil: „Buďte dobré mysli! Já jsem to, nebojte se!“

²⁸Na to mu odpověděl Petr: „Pane, jsi-li to ty, rozkaž mi, ať přijdu k tobě po vodě!“

²⁹A On řekl: „Pojď!“ I vystoupil Petr z loďky a kráčel po vodě směrem k Ježíšovi.

³⁰Vida však silný vítr, bál se, a když počal tonouti, vzkřikl: „Pane, zachraň mě!“

³¹A Ježíš hned zvedl ruku, zachytil ho a řekl mu: „Malověrný, proč jsi pochyboval?“

³²A jakmile vstoupili na loďku, přestal vítr.

³³Ti, kteří byli na loďce, [přistoupivše] poklonili se mu a pravili: „Skutečně, Syn Boží jsi!“

³⁴A když se přeplavili, přišli do genesaretské krajiny.

³⁵A protože ho poznali muži oné krajiny, poslali do veškerého okolí. I přinesli mu všechny nemocné,

³⁶a ti ho prosili, aby se směli dotknout alespoň lemu jeho roucha; a kteří se ho dotkli, uzdravili se.