Read Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) Matouš 27 Bible Online

Matouš 27 - Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) bible

Matouš 27

¹Když se pak rozednilo, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho vydají na smrt.

²A svázaného přivedli ho k vladaři Pontskému Pilátovi a odevzdali mu ho.

³Tehdy vida Jidáš, který ho zradil, že jest odsouzen, z lítosti vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším se

⁴slovy: „Zhřešil jsem, poněvadž jsem zradil krev spravedlivou!“ Ale oni řekli: „Co nám do toho, to je tvá věc!“

⁵I pohodil stříbrné v chrámě, odešel odtud a oběsil se osidlem.

⁶Velekněží však vzali stříbrné a pravili: „Nesmějí se vložiti zpět do pokladny, neboť je to mzda za krev.“

⁷A po poradě koupili za ně pole hrnčířovo k pohřbívání poutníků.

⁸Proto se to pole až do dneška nazývá [Hakeldama, to jest] Pole krve.

⁹Tehdy se naplnilo, co předpověděl prorok Jeremiáš slovy: „A vzali třicet stříbrných, mzdu to za člověka tak oceněného, kterého za tolik ocenili synové izraelští,

¹⁰a dali je za pole hrnčířovo, jak mi ustanovil Pán.“

¹¹Ježíš pak stál před vladařem. I otázal se ho vladař: „Ty jsi král židovský?“ Ježíš mu řekl: „Ano, já jsem.“

¹²A když velekněží a starší na něho žalovali, neodpověděl nic.

¹³Tu mu řekl Pilát: „Neslyšíš, jak hrozné věci proti tobě svědčí?“

¹⁴Ale On mu neodpověděl na žádné slovo, až se vladař velmi divil.

¹⁵O slavnosti propouštíval vladař lidu jednoho vězně, kterého chtěli.

¹⁶Měl pak tehdy pověstného vězně jménem Barabáše.

¹⁷Když se tedy sešli, řekl jim Pilát: „Koho chcete, abych vám propustil, Barabáše či Ježíše, jenž se nazývá Mesiáš?“

¹⁸Věděl totiž, že ho vydali ze závisti.

¹⁹Ale když seděl na soudné stolici, vzkázala mu jeho manželka: „Nic neměj s tímto spravedlivým; neboť jsem dnes ve snách kvůli němu mnoho vytrpěla.“

²⁰Avšak velekněží a starší přemluvili lid, aby žádali o Barabáše, Ježíše však aby nechali zahubit.

²¹I promluvil vladař a řekl jim: „Kterého z těch dvou chcete, abych vám propustil?“ A oni řekli: „Barabáše!“

²²Dí jim Pilát: „Co tedy mám učiniti s Ježíšem, který se nazývá Mesiáš?“ Všichni odpovídají: „Ať jest ukřižován!“

²³Dí jim vladař: „Co zlého učinil?“ Ale oni křičeli ještě hlasitěji: „Ať jest ukřižován!“

²⁴Vida tedy Pilát, že nic nezmůže, ale že bouře roste, vzal vodu, a umývaje si ruce před lidem, pravil: „Nevinen jsem krví tohoto spravedlivého. To je vaše věc!“

²⁵A všechen lid odpověděl: „Krev jeho na nás i na naše děti!“

²⁶Tu jim propustil Barabáše. Ježíše dal zbičovat a vydal jim ho, aby byl ukřižován.

²⁷Tehdy vedli vladařovi vojáci Ježíše do soudní budovy, shromáždili k němu celou četu,

²⁸svlékli ho a přioděli jej šarlatovým pláštěm.

²⁹A spletli korunu z trní, vložili mu ji na hlavu a do pravice mu (dali) třtinu. Klekali před ním a posměšně pravili: „Zdráv buď, králi židovský!“

³⁰Když ho poplivali, vzali třtinu a bili ho po hlavě.

³¹A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť a oblékli ho v jeho roucho. Pak ho odvedli, aby ho ukřižovali.

³²Když vycházeli, potkali jednoho muže z Kyreny, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl jeho kříž.

³³A přišli na místo jménem Golgota, to jest (v překladě) „Lebka“.

³⁴I dali mu píti vína smíšeného se žlučí. Okusil, ale napíti se nechtěl.

³⁵Když ho pak ukřižovali, rozdělili si jeho roucho, metajíce o ně los, [aby se naplnilo, co předpověděl prorok slovy: „Rozdělili si má roucha, a o můj oděv metali los.“]

³⁶A sedíce hlídali ho tam.

³⁷I dali mu nad hlavu nápis o jeho vině: „Tento je Ježíš, král židovský.“

³⁸S ním také ukřižovali dva lotry, jednoho po pravici, druhého po levici.

³⁹Ti, kteří tudy chodili, potřásajíce hlavami, rouhali se mu takto:

⁴⁰„Ha, jenž boříš chrám Boží a ve třech dnech jej zase stavíš, pomoz sám sobě! Jsi-li Syn Boží, sestup s kříže!“

⁴¹Podobně se mu posmívali i velekněží se zákoníky a staršími a pravili:

⁴²„Jiným pomohl, ale sám sobě pomoci nemůže; je-li králem izraelským, ať sestoupí nyní s kříže, a my uvěříme v něho!

⁴³Doufal v Boha, ať ho nyní vysvobodí, má-li v něm zalíbení; vždyť pravil:,Syn Boží jsem.'“

⁴⁴Taktéž ho tupili i lotři, kteří byli s ním ukřižováni.

⁴⁵Od šesté hodiny pak nastala tma po celé krajině až do hodiny deváté.

⁴⁶A kolem deváté hodiny zvolal Ježíš silným hlasem: „Eli, Eli, lamma sabaktaní,“ to jest „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“

⁴⁷Někteří pak z těch, kteří tam stáli, to slyšeli a pravili: „Eliáše volá tento!“

⁴⁸A hned jeden z nich běžel, vzal houbu, namočil ji do octa a nabodnuv ji na třtinu, dával mu píti.

⁴⁹Jiní však říkali: „Počkej, ať uvidíme, přijde-li Eliáš ho vysvobodit!“

⁵⁰Ale Ježíš zvolal silným hlasem a vypustil duši.

⁵¹A hle, opona chrámová se roztrhla ve dvě půle od vrchu až dolů, země se otřásla, skály se rozpukly

⁵²a hroby se otevřely. A mnoho těl zesnulých světců vstalo a po jeho vzkříšení

⁵³vyšli z hrobů, vešli do svatého města a ukázali se mnohým.

⁵⁴Když setník a ti, kteří s ním byli u Ježíše na stráži, viděli zemětřesení a to, co se dělo, báli se velice a pravili: „Skutečně, Syn Boží byl tento!“

⁵⁵Bylo pak tam také mnoho žen, které tomu zpovzdálí přihlížely. Ty už z Galileje doprovázely Ježíše a posluhovaly mu.

⁵⁶Mezi nimi byla Maria Magdalena a Maria, matka Jakubova a Josefova, a matka synů Zebedeových.

⁵⁷Když pak nastal večer, přišel jeden bohatý člověk z Arimathie, jménem Josef, který byl také učedníkem Ježíšovým.

⁵⁸Ten přišel k Pilátovi a požádal o tělo Ježíšovo. Pilát rozkázal tělo mu vydati.

⁵⁹A Josef vzav tělo, zavinul je v čisté plátno

⁶⁰a položil do svého nového hrobu, který dal (už) dříve ve skále vytesati. Ke dveřím hrobovým přivalil veliký kámen a odešel.

⁶¹Byly pak tam Maria Magdalena a druhá Maria; seděly proti hrobu.

⁶²Druhého dne, který byl po pátku, sešli se velekněží a farizeové u Piláta

⁶³a řekli: „,Po třech dnech vstanu.'

⁶⁴Rozkaž tedy hlídati hrob až do třetího dne, aby snad jeho učedníci nepřišli a neukradli ho a lidu neřekli:,Vstal z mrtvých.' I byl by poslední klam horší než první.“

⁶⁵Řekl jim Pilát: „Máte stráž, jděte, hlídejte ho, jak dovedete!“

⁶⁶I odešli a opatřili hrob stráží a zapečetili kámen.