Read Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) Matouš 8 Bible Online

Matouš 8 - Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) bible

Matouš 8

¹Když pak sestoupil s hory, šly za ním četné zástupy.

²A hle, malomocný přišel, klaněl se mu a pravil: „Pane, chceš-li, můžeš mě očistiti.“

³I pozvedl Ježíš ruku a dotkl se ho se slovy: „Chci, buď čist!“ A hned byl uzdraven ze svého malomocenství.

⁴I praví mu Ježíš: „Hleď, abys nikomu o tom neříkal, ale jdi, ukaž se knězi a obětuj dar, který přikázal Mojžíš, na svědectví pro ně!“

⁵Když pak vešel Ježíš do Kafarnaa, předstoupil před něho setník a prosil ho:

⁶„Pane, můj služebník leží doma ochrnulý v hrozných bolestech.“

⁷I dí mu Ježíš: „Já přijdu a uzdravím ho.“

⁸Na to mu setník odpověděl: „Pane, nejsem hoden, abys vešel pod střechu mou, ale toliko rci slovo a uzdraven bude můj služebník.

⁹Vždyť také já, ač jsem člověk podřízený, mám pod sebou vojáky; a řeknu-li tomuto:,Jdi!' jde; a jinému:,Přijď!' přijde; a svému služebníku:,Učiň toto!' i učiní.“

¹⁰Když to Ježíš uslyšel, podivil se a řekl těm, kteří ho doprovázeli: „Vpravdě pravím vám: Tak velikou víru jsem v izraelském národě nenalezl!

¹¹Pravím pak vám, že mnozí přijdou od východu a od západu a budou stolovati s Abrahamem, Izákem a Jakubem v království nebeském;

¹²synové království však budou vyhnáni ven do tmy; tam bude pláč a skřípění zubů.“

¹³I řekl Ježíš setníkovi: „Jdi, a jak jsi uvěřil, staň se ti!“ A v tu hodinu se služebník uzdravil.

¹⁴Když pak přišel Ježíš do domu Petrova, spatřil jeho tchyni ležeti ve vysoké horečce.

¹⁵I dotkl se její ruky, a přestala jí horečka. I vstala a posluhovala mu.

¹⁶Když pak nastal večer, přivedli k němu mnoho posedlých. I vymítal zlé duchy slovem a uzdravoval všechny nemocné,

¹⁷aby se naplnilo, co předpověděl prorok Izaiáš slovy: „Vzal na sebe naše slabosti a nesl naše nemoci.

¹⁸Když pak Ježíš uzřel veliký zástup okolo sebe, rozkázal přeplaviti se na druhý břeh.

¹⁹Tu přistoupil jeden zákoník a řekl mu: „Mistře, půjdu za tebou, kamkoli půjdeš.“

²⁰I řekl mu Ježíš: „Lišky mají doupata a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu položil.“

²¹Jiný pak z jeho učedníků mu řekl: „Pane, dovol mi napřed odejít a pochovat mého otce!“

²²Ježíš mu však řekl: „Pojď za mnou a nech, ať mrtví pochovávají své mrtvé!“

²³A když vstoupil na loďku, ubírali se za ním jeho učedníci.

²⁴A hle, veliká bouře se strhla na jezeře, takže se loďka pokrývala vlnami; On pak spal.

²⁵Tu přistoupili k němu jeho učedníci a vzbudili ho se slovy: „Pane, zachraň nás, hyneme!“

²⁶I dí jim Ježíš: „Proč se bojíte, malověrní?“ Potom vstal a přikázal větrům i jezeru, a nastalo veliké ticho.

²⁷Lidé se divili a pravili: „Kdopak je to, že ho větry i jezero poslouchají?“

²⁸Když přišel na druhý břeh do krajiny gerasenské, potkali se s ním dva posedlí, kteří v náramné zuřivosti vycházeli z hrobů, takže nikdo nemohl projiti onou cestou.

²⁹A hle, vykřikli: „Co je ti po nás, Ježíši, Synu Boží? Přišel jsi sem, abys nás před časem trápil?“

³⁰Nedaleko od nich se páslo velké stádo vepřů.

³¹I prosili ho zlí duchové: „Vymítneš-li nás odtud, pošli nás do stáda vepřů!“

³²I praví jim: „Jděte!“ Oni pak vyšli a vešli do vepřů. A hle, celé stádo se rozehnalo po srázu do jezera a utonulo ve vodě.

³³Pastýři pak utekli, a když přišli do města, vypravovali o všem, také o posedlých.

³⁴A hle, celé město vyšlo Ježíšovi naproti a spatřivše ho, prosili, aby odešel z jejich území.