Read Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) Marek 8 Bible Online

Marek 8 - Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) bible

Marek 8

¹V těch dnech byl s ním opět veliký zástup. Poněvadž neměli co jísti, svolal k sobě své učedníky a řekl jim:

²„Líto je mi zástupu, neboť již tři dny meškají se mnou a nemají co jísti.

³Rozpustím-li je lačné domů, zemdlí na cestě, neboť někteří z nich přišli z daleka.“

⁴I řekli mu jeho učedníci: „Odkud bude někdo moci nasytiti je chleby zde v pusté krajině?“

⁵Tu se jich otázal: „Kolik chlebů máte?“ Oni řekli: „Sedm.“

⁶I rozkázal zástupu, aby se rozložil po zemi. A vzav sedm chlebů, učinil díky, rozlámal je a dával svým učedníkům, aby je předkládali. I předložili je zástupu.

⁷Také měli několik rybiček. Ty požehnal a dal je také předložiti.

⁸I jedli a nasytili se. Zbylých kousků sebrali sedm košů.

⁹Bylo pak [těch, kteří jedli,] asi čtyři tisíce. I rozpustil je.

¹⁰A hned vstoupil se svými učedníky na loďku a připlul do krajiny dalmanutské.

¹¹Tu přišli farizeové a počali se s ním příti, žádajíce od něho znamení s nebe, aby ho pokoušeli.

¹²Ale On si vzdychl v svém duchu a pravil: „Proč žádá toto pokolení znamení? Vpravdě pravím vám: Nebude dáno znamení tomuto pokolení.“

¹³A nechav je, vstoupil zase na loďku a přeplavil se na druhý břeh.

¹⁴Zapomněli však vzíti si chleby a neměli s sebou na loďce nic než jeden chléb.

¹⁵ (Ježíš) jim přikazoval: „Hleďte, ať se varujete kvasu farizejského a kvasu Herodova!“

¹⁶I uvažovali mezi sebou: „To proto, že nemáme chlebů.“

¹⁷Když to Ježíš poznal, pravil jim: „Proč uvažujete, že nemáte chlebů? Ještě nechápete ani nerozumíte? Copak ještě máte své srdce zaslepeno? Majíce oči, nevidíte?

¹⁸Majíce uši, neslyšíte?

¹⁹A nepamatujete se na to, když jsem rozlámal pět chlebů mezi pět tisíc, kolik jste nasbírali košů plných kousků?“ Praví mu: „Dvanáct.“

²⁰„A když sedm chlebů mezi čtyři tisíce, kolik jste nasbírali košíků kousků?“ Praví mu: „Sedm.“

²¹Na to jim řekl: „A to ještě nerozumíte?“

²²I přišli do Bethsaidy; tam přivedli k němu slepce a prosili ho, aby se ho dotkl.

²³Vzal slepce za ruku a vyvedl ho z vesnice. Pak mu potřel slinou oči, vložil na něho ruce a tázal se ho, zdali co vidí.

²⁴I pohlédl vzhůru a řekl: „Vidím choditi lidi veliké jako stromy.“

²⁵Nato mu vložil opět ruce na oči. I prohlédl a byl uzdraven, takže viděl všechno jasně.

²⁶A poslal ho domů s příkazem: „Jdi domů, a až vejdeš do vesnice, nikomu (o tom) nevykládej!“

²⁷I vyšel Ježíš se svými učedníky do vesnic v okolí Caesareje Filipovy. Cestou se tázal svých učedníků: „Za koho mě lidé pokládají?“

²⁸Oni mu odpověděli: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše, jiní pak za jednoho z proroků.“

²⁹Tu jim dí: „Vy pak za koho mě pokládáte?“ Petr mu odpověděl: „Ty jsi Mesiáš.“

³⁰I přikázal jim přísně, aby to o něm nikomu neříkali.

³¹I počal je poučovati, že Syn člověka musí mnoho vytrpěti a býti zavržen staršími a velekněžími i zákoníky a býti zabit a po třech dnech vstáti z mrtvých.

³²Ta slova mluvil otevřeně. I vzal ho Petr stranou a počal mu domlouvati;

³³ale On se obrátil, pohleděl na své učedníky a přísně přikázal Petrovi: „Jdi mi s očí, satane, neboť nemáš na zřeteli věci Boží, nýbrž věci lidské!“

³⁴A když přivolal k sobě zástup i své učedníky, řekl jim: „Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám a vezmi svůj kříž a následuj mne!

³⁵Neboť kdo by chtěl svůj život zachrániti, ztratí jej; kdo by však svůj život pro mne a pro evangelium ztratil, zachrání jej.

³⁶Neboť co prospěje člověku, i kdyby celý svět získal, ale ztratil život (věčný)?

³⁷Anebo jakou výměnu dá člověk za svůj život (věčný)?

³⁸Neboť kdo se bude styděti za mne a za má slova v tomto cizoložném a hříšném pokolení, za toho se bude styděti také Syn člověka, až přijde v slávě svého Otce se svatými anděly.“

³⁹Potom jim řekl: „Vpravdě pravím vám: Jsou tu někteří mezi přítomnými, kteří neokusí smrti, dokud neuzří království Boží přicházeti v moci.“