Read Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) Lukáš 1 Bible Online

Lukáš 1 - Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) bible

Lukáš 1

¹Poněvadž se již mnozí pokusili urovnali vylíčení těch událostí, které se mezi námi staly,

²jak nám je podali ti, kteří byli od počátku očitými svědky a přisluhovateli slova,

³proto jsem se rozhodl i já, když jsem důkladně vyzvěděl všechny události od jejich prvních počátků, po pořádku ti o nich napsati, velmožný Theofile,

⁴abys poznal pravdu toho učení, v němž jsi byl vyučen.

⁵Za panování Heroda, krále judského, žil jeden kněz jménem Zachariáš, z kněžské třídy Abiášovy. Jeho manželka pocházela z rodu Aronova a nazývala se Alžběta.

⁶Oba žili spravedlivě před Bohem a plnili všechny příkazy a předpisy Páně bezúhonně.

⁷Byli však bez dětí, neboť Alžběta byla neplodná a oba byli již v pokročilém věku.

⁸Když jednou konal podle pořádku své třídy kněžskou službu před Bohem, připadlo na něho losem

⁹podle obyčeje kněžského úřadu vejiti do chrámu Páně a obětovati kadidlo.

¹⁰Všechen lid se v hodině kadidlové oběti modlil venku.

¹¹I zjevil se mu po pravé straně kadidlového oltáře anděl Páně.

¹²Když jej Zachariáš spatřil, ulekl se a bázeň se ho zmocnila.

¹³Anděl mu však řekl: „Neboj se, Zachariáši, neboť tvá modlitba je vyslyšena; Alžběta, tvá manželka, porodí ti syna a dáš mu jméno Jan.

¹⁴I budeš se radovat a plesat a mnozí se budou radovat z jeho narození.

¹⁵Neboť on bude veliký před Pánem, víno a jiný opojný nápoj nebude píti a již v mateřském lůně bude naplněn Duchem svatým;

¹⁶a mnohé z izraelských synů obrátí k Pánu, jejich Bohu.

¹⁷On půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k dětem a nevěřící ke smýšlení spravedlivých, aby připravil Pánu lid ochotný.“

¹⁸I řekl Zachariáš andělovi: „Po čem to poznám? Já jsem přece stár a moje manželka je v pokročilém věku.“

¹⁹Anděl mu odvětil: „Já jsem Gabriel, který stojím před Bohem, a jsem poslán, abych mluvil k tobě a tuto radostnou zprávu ti zvěstoval.

²⁰Poněvadž jsi však mým slovům, která se splní svým časem, neuvěřil, budeš němý a nebudeš moci mluviti až do dne, kdy se to stane.“

²¹Lid očekával Zachariáše a divil se, že tak dlouho prodlévá v chrámě.

²²Když vyšel, nemohl k nim promluviti. I poznali, že měl v chrámě nějaké vidění. Dával jim posuňky znamení a zůstal němý.

²³Když se skončily dny jeho služby, odešel domů.

²⁴Po oněch dnech počala jeho manželka Alžběta. I skrývala se po pět měsíců a pravila:

²⁵„Tak mi učinil Pán: Milostivě sňal se mne v těchto dnech mou pohanu před lidmi.“

²⁶Šestého měsíce potom poslal Bůh anděla Gabriela do galilejského města jménem Nazaret

²⁷k panně, zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova. A jméno té panny bylo Maria.

²⁸Když k ní anděl vešel, řekl: „Zdráva buď, milosti plná! Pán s tebou! [Požehnaná tys mezi ženami!“

²⁹Když to uslyšela], ulekla se nad jeho řečí a přemýšlela, co znamená tento pozdrav.

³⁰I řekl jí anděl: „Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha!

³¹Hle, počneš v svém lůně a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.

³²Ten bude veliký a bude Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn Davida, jeho otce, a bude kralovati nad potomstvem Jakubovým na věky;

³³a jeho království bude bez konce.“

³⁴I řekla Maria k andělu: „Jak se to stane, vždyť muže nepoznávám?“

³⁵Odpověděl jí anděl: „Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní. Proto také to Svaté, co se [z tebe] narodí, bude Syn Boží.

³⁶A hle, Alžběta, tvá příbuzná, i ona počala syna v svém stáří a ta, která je pokládána za neplodnou, je nyní již v šestém měsíci.

³⁷Neboť u Boha není nic nemožné.“

³⁸Tu odvětila Maria: „Aj, já služebnice Páně, staniž se mi podle slova tvého!“ A odešel od ní anděl.

³⁹V oněch dnech se vydala Maria na cestu a šla spěšně na hory do města Judova.

⁴⁰A když vešla do domu Zachariášova, pozdravila Alžbětu.

⁴¹Jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, zaplesalo dítko v jejím lůně a Alžběta byla naplněna Duchem svatým.

⁴²I zvolala hlasitě: „Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého!

⁴³A odkud mi to, že matka Pána mého přichází ke mně?

⁴⁴Neboť hle, jak zazněl hlas tvého pozdravu do mých uší, zaplesalo radostí dítko v mém lůně.

⁴⁵Blahoslavená, která jsi uvěřila, neboť se naplní to, co ti předpověděl Pán.“

⁴⁶I řekla Maria: „Velebí má duše Pána

⁴⁷a zaplesal můj duch v Bohu, mém Spasiteli,

⁴⁸poněvadž shlédl na svou pokornou služebnici. Neboť hle, od této chvíle budou mě blahoslaviti všechna pokolení,

⁴⁹ježto mi velikou milost prokázal Ten, jenž je Mocný a jehož jméno je svaté.

⁵⁰Jeho milosrdenství (trvá) od pokolení do pokolení pro ty, kteří se ho bojí.

⁵¹Divy učinil svou mocí: Rozptýlil ty, kteří pyšně smýšlejí v svém srdci;

⁵²sesadil mocné s trůnu a povýšil ponížené;

⁵³lačné nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou.

⁵⁴Ujal se Izraele, svého služebníka, jsa pamětliv svého milosrdenství

⁵⁵– jak je slíbil našim otcům - k Abrahamovi a jeho potomstvu na věky.“

⁵⁶Maria zůstala u ní asi tři měsíce; potom se navrátila domů.

⁵⁷Alžbětě se pak naplnila doba k porodu; i porodila syna.

⁵⁸Její sousedé a příbuzní uslyšeli, že Pán jí prokázal veliké milosrdenství; i radovali se s ní.

⁵⁹Osmého dne přišli dítě obřezat a chtěli je nazvat podle jména jeho otce Zachariáš.

⁶⁰Ale jeho matka pravila: „Ne tak, ale bude se nazývati Jan.“

⁶¹I řekli jí: „Vždyť není nikoho v tvém příbuzenstvu, kdo by se tím jménem nazýval.“

⁶²I pokynuli jeho otci, jak chce, aby se (dítě) jmenovalo.

⁶³On požádal o tabulku a napsal na ni slova: „Jan je jeho jméno.“ I podivili se všichni.

⁶⁴V tom okamžiku se mu otevřela ústa i jazyk a mluvil a velebil Boha.

⁶⁵I zmocnila se hrůza všech jeho sousedů a po všech judských horách se rozšiřovala zvěst o všech těchto událostech.

⁶⁶Všichni, kteří (o tom) slyšeli, přemýšleli (o tom) v svém srdci a pravili: „Co asi z tohoto dítěte bude? Neboť ruka Páně byla s ním.“

⁶⁷Zachariáš, jeho otec, byl naplněn Duchem svatým a prorokoval:

⁶⁸„Požehnán (budiž) Pán, Bůh izraelský, ježto milostivě vykoupil svůj lid

⁶⁹a vzbudil nám mocného Spasitele v potomstvu Davida, svého služebníka,

⁷⁰jak mluvil ústy svých svatých proroků, kteří jsou od počátku:

⁷¹O vysvobození od nepřátel našich a z moci všech, kteří nás nenávidí,

⁷²aby prokázal milosrdenství našim otcům a rozpomenul se na svou svatou úmluvu,

⁷³na přísahu, kterou přísahal Abrahamovi, našemu otci, že nám dopřeje,

⁷⁴abychom jemu po vysvobození z moci svých nepřátel beze strachu sloužili

⁷⁵svatě a spravedlivě před ním po celý svůj život.

⁷⁶A ty, dítě, budeš prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem připravovat mu cesty,

⁷⁷abys poučil lid o spáse, (přinášející) odpuštění jejich hříchů

⁷⁸z velkého milosrdenství našeho Boha, pro něž milostivě shlédl na nás Vycházející z výsosti,

⁷⁹aby osvítil ty, kteří jsou ve tmě a ve stínu smrti, aby řídil naše kroky na cestu pokoje.“

⁸⁰Hoch pak rostl a sílil duchem. I žil na poušti až do dne, kdy veřejně vystoupil před izraelským lidem.