Read Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) Lukáš 14 Bible Online

Lukáš 14 - Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) bible

Lukáš 14

¹Když Ježíš vešel v sobotu do domu jednoho z předních farizeů, aby tam pojedl, pozorovali ho.

²A hle, jakýsi muž, který trpěl vodnatelností, byl před ním.

³I řekl Ježíš zákoníkům a farizeům: „Je dovoleno v sobotu uzdravovati, nebo není?“

⁴Ale oni mlčeli. I ujal se ho, uzdravil ho a propustil.

⁵A řekl jim: „Kdo z vás, když mu spadne vůl nebo osel do jámy, nevytáhne ho hned v sobotu?“

⁶Na to mu nemohli odpověděti.

⁷Když pozoroval, jak si pozvaní vybírají čestná místa, řekl také jim podobenství:

⁸„Když budeš pozván od někoho na svatbu, nesedej na čestné místo! Mohl by snad býti vzácnější než ty pozván od něho

⁹a mohl by tvůj i jeho hostitel přijíti a říci ti:,Udělej tomuto místo!' Pak bys musel s hanbou seděti na místě posledním.

¹⁰Ale když budeš pozván, jdi, posaď se na poslední místo! Až pak přijde tvůj hostitel a řekne ti: příteli, posedni výše!'

¹¹to ti bude k poctě před spolustolujícími. Neboť kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“

¹²Pravil však i svému hostiteli: „Strojíš-li oběd nebo večeři, nezvi své přátele, ani své bratry, ani své příbuzné, ani bohaté sousedy, aby tě snad také oni nepozvali a tak ti to odplatili.“

¹³Ale když strojíš hostinu, povolávej chudé, zmrzačené, kulhavé a slepé!

¹⁴Blaze pak ti bude, poněvadž takoví nemají čím ti odplatiti. Bude ti však odplaceno při vzkříšení spravedlivých.“

¹⁵Když to jeden ze spolustolujících uslyšel, řekl mu: „Blaze tomu, kdo bude účasten hostiny v království Božím!“

¹⁶Ale On mu pravil: „Jeden člověk vystrojil velikou večeři a pozval mnohé.

¹⁷I poslal svého služebníka v hodinu večeře říci pozvaným, aby přišli, ježto je již [všechno] připraveno.

¹⁸Ale oni se všichni do jednoho počali omlouvati. První mu řekl:,Statek jsem koupil a musím jíti jej shlédnout. Prosím tě, měj mě za omluvena!'

¹⁹Druhý řekl:,Patero spřežení volů jsem koupil a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, měj mě za omluvena!'

²⁰A jiný řekl:,Oženil jsem se, a proto nemohu přijíti.' “

²¹„Služebník se vrátil a oznámil to svému pánu. Tu se hospodář rozhněval a řekl svému služebníku:,Vyjdi rychle na náměstí a ulice města a uveď sem chudé, zmrzačené, slepé i kulhavé!' “

²²„I řekl služebník:,Pane, tvůj rozkaz je vykonán, a ještě je místo!'

²³Pán řekl služebníku:,Vyjdi na cesty a k plotům a přinuť vejiti, aby se naplnil můj dům!

²⁴Pravím vám, že z oněch mužů, kteří byli pozváni, žádný neokusí mé večeře.' “

²⁵Veliké zástupy šly s ním. Obrátil se k nim a řekl:

²⁶„Jde-li někdo ke mně a nemá v nenávisti svého otce a svou matku i manželku a dítky a své bratry i sestry, ano i sebe samého, nemůže býti mým učedníkem.“

²⁷„Kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže býti mým učedníkem.“

²⁸„Kdo z vás, chce-li vystavěti věž, nesedne dříve a nepočítá potřebný náklad, zda má dosti, aby stavbu dokončil?

²⁹Kdyby totiž položil základ a nemohl dokončiti, pak by se mu všichni ti, kteří by to viděli, posmívali:

³⁰,Tento člověk se pustil do stavby, a nemohl dokončiti.' “

³¹„Anebo, který král, chce-li se pustiti do války proti jinému králi, nesedne dříve a nepřemýšlí, zda je s to, aby se utkal s desíti tisíci s tím, který táhne proti němu s dvaceti tisíci?

³²Neboť jinak, pokud je tento ještě daleko, odešle posly žádat o podmínky míru.

³³Tak tedy nikdo z vás, kdo se neodřekne všeho, co má, nemůže býti mým učedníkem.“

³⁴„Užitečná věc je sůl. Zkazí-li se však i sůl, čím nabude slanosti?

³⁵Ani do země, ani do hnoje se nehodí, nýbrž ven se vyhodí. Kdo má uši k slyšení, slyš!“