Read Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) Lukáš 17 Bible Online

Lukáš 17 - Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) bible

Lukáš 17

¹řekl Kristus k učedníkům svým: „Není možno, aby nepřišla pohoršení; ale běda tomu, skrze něhož přicházejí!

²Pro toho bylo by lepší, kdyby mu byl zavěšen na hrdlo mlýnský kámen a on s ním uvržen do moře, než aby pohoršil jednoho z těchto maličkých.“

³„Mějte se na pozoru! Proviní-li se tvůj bratr [proti tobě], domluv mu! Bude-li toho litovati, odpusť mu!

⁴A jestliže se proviní proti tobě za den sedmkrát a sedmkrát se obrátí k tobě se slovy:,Lituji toho,' odpusť mu!“

⁵I řekli apoštolé Pánu: „Rozhojni naši víru!“

⁶Pán řekl: „Budete-li míti víru jako zrno hořčičné a řeknete-li tomuto fíkovníku: ,Vytrhni se s kořenem a přesaď se do moře!' poslechne vás.“

⁷„Kdo z vás řekne svému služebníku, oráči nebo pastýři, když se vrátí s pole:,Pojď hned a posaď se k jídlu?'

⁸Zdali mu spíše neřekne:,připrav mi jídlo, opásej se a posluhuj mi, až se najím a napiji; potom ty budeš jísti a píti.'

⁹Což děkuje tomu služebníku proto, že vykonal jeho rozkaz?

¹⁰[Myslím, že ne.] Tak i vy, až učiníte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte:,Služebníci neužiteční jsme; co jsme měli učiniti, učinili jsme.' “

¹¹Na cestě do Jerusalema šel mezi Samařském a Galilejí.

¹²Když vcházel do jedné vesnice, potkalo se s ním deset malomocných. Ti zůstali daleko státi

¹³a volali silným hlasem: „Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!“

¹⁴Když je uzřel, řekl jim: „Jděte, ukažte se kněžím!“

¹⁵Když šli, uzdravili se. Jeden z nich, když viděl, že je uzdraven, vrátil se a velebil Boha hlasitě.

¹⁶Padl na tvář k jeho nohám a děkoval mu; a to byl Samaritán.

¹⁷I řekl Ježíš: „Copak jich nebylo deset uzdraveno? Kde je těch devět?

¹⁸Nikdo se nenalezl, aby se vrátil a vzdal chválu Bohu, leda tento cizozemec?“

¹⁹A řekl mu: „Vstaň a jdi, tvá víra tě uzdravila!“

²⁰Na otázku farizeů, kdy přijde království Boží, odpověděl: „Království Boží nepřijde se zevní nápadností,

²¹ani nebudou říkati:,Hle, tu jest!' nebo:,Hle, tam jest!' Neboť království Boží je ve vás.“

²²Svým učedníkům pak řekl: „Přijdou dnové, kdy byste rádi viděli jeden den Syna člověka, ale neuvidíte.

²³Řeknou vám:,Hle, tu jest!' nebo:,Hle, tam jest!' Neodcházejte a nechoďte za nimi!

²⁴Neboť jako blesk se blýská od jednoho konce pod nebem a září (až) do druhého konce pod nebem, tak bude Syn člověka v svůj den.

²⁵Předtím však musí mnoho trpěti a býti zavržen tímto pokolením.“

²⁶„A jako bylo za dnů Noemových, tak bude i za dnů Syna člověka:

²⁷jedli, pili, ženili se a vdávali až do dne, kdy Noe vešel do korábu. A přišla potopa a zahubila všechny.

²⁸Podobně se stalo i za dnů Lotových: jedli a pili, kupovali a prodávali, sázeli a stavěli.

²⁹Ale toho dne, kdy Lot vyšel ze Sodomy, seslal Bůh s nebe oheň a síru a zahubil všechny.

³⁰Tak bude v ten den, kdy se zjeví Syn člověka.“

³¹„Kdo bude v tu hodinu na střeše a bude míti své nádobí v domě, nesestupuj vzít je! Kdo bude na poli, rovněž se nevracej!

³²Vzpomeňte na Lotovu ženu!

³³Kdo by rád zachoval svůj život, ztratí jej; kdo jej ztratí, zachrání jej.

³⁴Pravím vám: V tu noc budou dva ležeti na jednom loži; jeden bude vzat, a druhý zůstane.

³⁵Dvě budou mlíti spolu; jedna bude vzata, a druhá, zůstane.

³⁶[Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý zůstane.]“

³⁷Tu se ho otázali: „Kde (to bude), Pane?“ A on jim řekl: „Kdekoliv bude tělo, tam se shromáždí i orlové.“