Read Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) Lukáš 19 Bible Online

Lukáš 19 - Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) bible

Lukáš 19

¹Ježíš vešel do Jericha a ubíral se jím.

²A hle, byl tu muž jménem Zacheus. Ten byl vrchním nad celníky; a byl bohat.

³I rád by byl spatřil Ježíše, kdo to jest, ale pro zástup nemohl, neboť byl malé postavy.

⁴Běžel tedy napřed a vylezl na planý fíkovník, aby ho uviděl, ježto měl jíti kolem.

⁵Když Ježíš přišel k tomu místu, pohleděl vzhůru, spatřil jej a řekl mu: „Zachee, spěšně sestup dolů, neboť dnes musím zůstati v tvém domě!“

⁶I slezl spěšně a přijal ho s radostí.

⁷Všichni, kteří to viděli, reptali a pravili: „K hříšníku zavítal.“

⁸Zacheus však přistoupil k Pánu a řekl mu: „Hle, polovici svého majetku, Pane, dávám chudým, a ošidil-li jsem někoho, nahradím čtvernásobně.“

⁹Ježíš mu řekl: „Dnes se dostalo spásy tomuto domu, neboť i on je synem Abrahamovým.

¹⁰Syn člověka přišel totiž hledat a spasit, co zahynulo.“

¹¹Když ho poslouchali, připojil ještě jedno podobenství, protože byl blízko Jerusalema a oni byli toho domnění, že se království Boží zjeví hned.

¹²Pravil totiž: „Jeden urozený člověk se odebral do daleké krajiny, aby získal pro sebe královskou důstojnost a aby se opět vrátil.

¹³Povolal deset svých služebníků, dal jim deset hřiven a řekl jim:,Těžte jimi, dokud nepřijdu!' “

¹⁴„Ale jeho spoluobčané ho nenáviděli; poslali za ním posly se vzkazem:,Nechceme, aby tento kraloval nad námi!' “

¹⁵„Když se vrátil v královské důstojnosti, dal si povolati ony služebníky, jimž dal dříve peníze, aby zvěděl, kolik každý vytěžil.

¹⁶I přišel první a řekl:,Pane, tvá hřivna vyzískala deset hřiven.'

¹⁷On mu řekl:,Dobře, služebníku dobrý, poněvadž jsi byl nad malým věrný,

¹⁸vládni nad desíti městy!' A přišel druhý a řekl:,Pane, tvá hřivna vyzískala pět hřiven.'

¹⁹A tomu řekl:,Také ty buď nad pěti městy!'

²⁰Přišel jiný a řekl:,Pane, tu je tvá hřivna; měl jsem ji uloženu v šátku.

²¹Neboť jsem se tě bál, poněvadž jsi člověk přísný: bereš, co jsi nepoložil, a žneš, co jsi nerozsel.'

²²Dí mu:,Z tvých úst tě soudím, služebníku špatný! Věděl jsi, že já jsem člověk přísný: beru, co jsem nepoložil, a žnu, co jsem nerozsel.

²³Proč jsi tedy neuložil mé peníze, abych já je po svém návratu vybral i s úrokem?'

²⁴A řekl okolostojícím:,Odeberte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, který mé deset hřiven!'

²⁵I řekli mu:,Pane, má deset hřiven.' “

²⁶„Pravím vám: Kdo má, tomu bude dáno; [a bude míti přebytek;] tomu však, kdo nemá, bude vzato i to, co má.

²⁷Ale ty mé nepřátele, kteří mě nechtěli míti svým králem, přiveďte sem a usmrťte je přede mnou!“

²⁸Po těch slovech kráčel napřed a ubíral se do Jerusalema.

²⁹Když se přiblížil k Bethfage a Bethanii u hory, která se nazývá Olivetská, poslal dva své učedníky

³⁰se slovy: „Jděte do vesnice, která je před vámi! Jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na kterém nikdo nikdy neseděl. Odvažte je a přiveďte sem!

³¹Otáže-li se vás někdo:,Proč je odvazujete?' řekněte mu toto:,Pán je potřebuje.'“

³²Odešli tedy ti, kteří byli posláni, a nalezli oslátko státi, jak jim řekl.

³³Když oslátko odvazovali, řekli jim jeho majitelé: „Proč odvazujete oslátko?“

³⁴Oni řekli: „Pán je potřebuje.“

³⁵I přivedli je k Ježíšovi. Přehodili přes oslátko svá roucha a posadili na ně Ježíše.

³⁶Když pak jel, prostírali na cestu svá roucha.

³⁷A když se již přibližoval ke svahu hory Olivetské, počal celý zástup jeho učedníků s radostí hlasitě chváliti Boha za všechny divy, které spatřili.

³⁸Volali: „Požehnaný, jenž přichází jako král ve jménu Páně! Pokoj na nebi a sláva na výsostech!“

³⁹Ale někteří farizeové ze zástupu mu pravili: „Mistře, pokárej své učedníky!“

⁴⁰On jim však řekl: „Pravím vám: Zmlknou-li tito, kamení bude volati.“

⁴¹A když se Ježíš přiblížil a spatřil město, zaplakal nad ním a pravil:

⁴²„Kdybys bylo poznalo i ty, a to v tento svůj den, co je ti k pokoji! Ale nyní je to skryto před tvýma očima.

⁴³Přijdou na tebe dni, kdy tě tvoji nepřátelé obklíčí náspem a oblehnou tě a se všech stran tě sevrou,

⁴⁴a na zem povalí tebe i tvé děti, které jsou v tobě; a nenechají v tobě kámen na kameni, poněvadž jsi nepoznalo čas svého navštívení.“

⁴⁵Pak vešel do chrámu a počal vyháněti [prodavače a] kupující v něm.

⁴⁶Řekl jim: „Je psáno: ,Dům můj je domem modlitby.' Vy však jste jej učinili peleší lotrovskou.“

⁴⁷I učil každého dne v chrámě. Velekněží však, zákoníci i předáci lidu rádi by ho byli zahubili,

⁴⁸ale nepřipadali na nic, co by mu učinili, neboť veškerý lid lnul k němu a poslouchal ho.