Read Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) Lukáš 23 Bible Online

Lukáš 23 - Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) bible

Lukáš 23

¹Celé shromáždění povstalo a dovedli ho k Pilátovi.

²Počali na něho žalovati: „Tohoto jsme nalezli, jak bouří náš národ, brání platiti císaři daně a praví, že je Mesiáš, král.“

³I otázal se ho Pilát: „Ty jsi král židovský?“ On mu odpověděl: „Ano, já jsem.“

⁴I řekl Pilát velekněžím a zástupům: „Nenalézám žádné viny na tomto člověku.“

⁵Ale oni na něho naléhali slovy: „Svým učením bouří lid po celém Judsku, od Galileje až sem!“

⁶Když Pilát uslyšel o Galileji, otázal se, je-li ten člověk Galilejan.

⁷Jak zvěděl, že je z moci Herodovy, poslal ho k Herodovi, který byl v ty dny také v Jerusalemě.

⁸Když Herodes uzřel Ježíše, velmi se zaradoval. Neboť již dávno byl žádostiv spatřit ho, poněvadž o něm mnoho slyšel a poněvadž doufal, že ho uzří činiti nějaký zázrak.

⁹I vyptával se ho mnoha slovy, ale On mu na nic neodpovídal.

¹⁰Velekněží a zákoníci tam také byli a bez ustání na něho žalovali.

¹¹I pohrdl jím Herodes se svou družinou. Dal ho obléci v bílé roucho a vysmál se mu a poslal ho zpět k Pilátovi.

¹²V ten den se Herodes a Pilát spřátelili, neboť dříve žili spolu v nepřátelství.

¹³Když Pilát svolal velekněze, členy velerady a lid,

¹⁴řekl k nim: „Přivedli jste mi tohoto člověka sem, že prý bouří lid, a hle, já jsem ho před vámi vyšetřoval, a nenalezl jsem na tomto člověku žádné viny v těch věcech, které na něho žalujete.

¹⁵Ale ani Herodes ne, neboť jsem vás k němu poslal. Hle, nespáchal nic, co by zasluhovalo smrti.

¹⁶Potrestám ho tedy a propustím.“

¹⁷O slavnosti musíval jim propouštěti jednoho (vězně).

¹⁸I vykřikl celý zástup najednou: „Pryč s tímto! Propusť nám Barnabáše!“

¹⁹Ten byl uvězněn pro jakési vzbouření povstalé v městě a pro vraždu.

²⁰Pilát k nim opět promluvil, neboť chtěl Ježíše propustiti.

²¹Ale oni hlasitě křičeli: „Ukřižuj! Ukřižuj ho!“

²²On však jim řekl po třetí: „Co zlého spáchal tento? Žádné příčiny smrti na něm nenalézám. Potrestám ho tedy a propustím.“

²³Ale oni na něho dotírali s velikým křikem a žádali, aby byl ukřižován. Jejich křik víc a více mohutněl.

²⁴Pilát se rozhodl splnit jejich žádost.

²⁵I propustil toho, který byl uvězněn pro vraždu a vzbouření, o něhož žádali; Ježíše pak vydal jejich zvůli.

²⁶Když ho odváděli, zadrželi jakéhosi Šimona z Kyreny, který přicházel s pole, a vložili naň kříž, aby jej nesl za Ježíšem.

²⁷Šel za ním veliký zástup lidí; také ženy, které pro něho plakaly a bědovaly.

²⁸Ježíš se k nim obrátil a řekl: „Dcery jerusalemské, neplačte nade mnou, nýbrž plačte samy nad sebou a nad svými dětmi!

²⁹Neboť hle, přijdou dnové, kdy řeknou:,Blaze neplodným a lůnům, která nerodila, a prsům, které nekojily!'

³⁰Tehdy počnou říkati horám:,Padněte na nás,' a pahorkům:,Přikryjte nás!'

³¹Neboť činí-li toto na stromě zeleném, co se bude díti na suchém?“

³²Byli s ním také vedeni dva zločinci na popravu.

³³Když přišli na místo, které se nazývá „Lebka“, ukřižovali ho tam; také ony zločince, jednoho po pravici, druhého po levici.

³⁴Ježíš pak řekl: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí!“ Poněvadž si chtěli rozděliti jeho roucha, metali (o ně) los.

³⁵I stál tu lid a přihlížel. Také členové velerady se mu [s nimi] posmívali slovy: „Jiným pomohl, ať pomůže sám sobě, je-li Mesiáš, vyvolenec Boží!“

³⁶Posmívali se mu i vojáci; přistupovali a podávali mu octa se

³⁷slovy: „Jsi-li ty král židovský, pomoz sobě!“

³⁸Nad ním byl také nápis řeckými a latinskými a hebrejskými písmeny: „Tento je král židovský.“

³⁹Jeden z těch zločinců, kteří s ním viseli, se mu rouhal: „Jsi-li ty Mesiáš, pomoz sobě i nám!“

⁴⁰Ale druhý ho káral takto: „Ani ty se Boha nebojíš, ač trpíš stejný trest?

⁴¹My zajisté (trpíme) spravedlivě, neboť dostáváme to, co náleží za naše činy. Ale tento nic zlého neučinil.“

⁴²I řekl Ježíšovi: „Pane, rozpomeň se na mne, až přijdeš do svého království!“

⁴³Ježíš mu řekl: „Vpravdě pravím tobě: Dnes budeš se mnou v ráji!“

⁴⁴Bylo okolo šesti hodin. Tu nastala tma po celé krajině až do devíti hodin.

⁴⁵Slunce se zatmělo a opona chrámová se roztrhla ve dvě půle.

⁴⁶Ježíš zvolal silným hlasem: „Otče, do tvých rukou poroučím ducha svého!“ Po těch slovech vypustil duši.

⁴⁷Když spatřil setník, co se stalo, velebil Boha a řekl: „Jistě byl tento člověk spravedlivý!“

⁴⁸A veškerý zástup těch, kteří byli také přítomni této podívané a viděli, co se dělo, bil se v prsa a vracel se.

⁴⁹Stáli tam opodál všichni jeho známí i ženy, které ho doprovázely z Galileje, a patřili na to.

⁵⁰A hle, jeden muž jménem Josef z Arimathie, z judského města, člen velerady, muž dobrý a spravedlivý,

⁵¹nesouhlasil s jejich rozsudkem a jednáním. Očekával (také) království Boží.

⁵²Ten přišel k Pilátovi a vyžádal si tělo Ježíšovo.

⁵³Sňal je (s kříže), obvinul plátnem a položil do hrobu vytesaného ve skále, v němž ještě nikdo neležel.

⁵⁴Byl pátek, a nastávala sobota.

⁵⁵Za ním šly ženy, které přišly s Ježíšem z Galileje, a podívaly se na hrob i na to, jak jeho tělo bylo pochováno.

⁵⁶Potom se vrátily a připravily vonné věci a masti. V sobotu ovšem podle zákona zachovaly klid.