Read Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) Jan 14 Bible Online

Jan 14 - Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) bible

Jan 14

¹„Nermuť se vaše srdce! Věříte v Boha, i ve mne věřte!

²V domě mého Otce je příbytků mnoho, kdyby nebylo, byl bych vám to řekl. Jdu, abych vám připravil místo.

³A odejdu-li a připravím-li vám místo, přijdu opět a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.

⁴A kam já jdu, víte, i cestu znáte.“

⁵Řekl mu Tomáš: „Pane, nevíme, kam jdeš; jakpak můžeme znáti cestu?“

⁶Ježíš mu řekl: „Já jsem cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci, leda skrze mne.

⁷Kdybyste byli mne poznali, byli byste poznali i mého Otce. A od této chvíle poznáváte ho; ano, viděli jste ho.“

⁸Dí mu Filip: „Pane, ukaž nám Otce, a to nám dostačí!“

⁹Ježíš mu odvětil: „Tak dlouhý čas jsem s vámi, a nepoznali jste mne? Filipe, kdo vidí mne, vidí i Otce. Jak to, že ty pravíš: ,Ukaž nám Otce'?

¹⁰Nevěříte, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která já mluvím k vám, nemluvím sám od sebe; a Otec, který zůstává ve mně, činí ty skutky.

¹¹Nevěříte, že já jsem v Otci a Otec je ve mně?

¹²Ne-li, tak věřte pro skutky samy!“ „Vpravdě, vpravdě pravím vám: Kdo věří ve mne, bude i činiti skutky, které já činím; ano, ještě větší než tyto bude činiti, neboť já jdu k Otci.

¹³A o cokoliv budete prositi [Otce] ve jménu mém, učiním to, aby byl oslaven Otec v Synu.

¹⁴Budete-li o něco prositi ve jménu mém, učiním to.“

¹⁵„Milujete-li mne, zachovávejte má přikázání!

¹⁶A já budu prositi Otce a dá vám jiného Utěšitele, aby s vámi zůstával na věky,

¹⁷Ducha pravdy. Toho svět nemůže přijmouti, poněvadž ho nevidí a nezná; vy však ho poznáte, neboť ve vás zůstane a ve vás bude.“

¹⁸„Nenechám vás jako sirotky, přijdu opět k vám.

¹⁹Ještě maličko, a svět mě již nespatří. Vy však mě uvidíte, neboť já jsem živ a také vy živi budete.

²⁰V ten den vy poznáte, že já jsem v Otci svém a vy ve mně a já ve vás.

²¹Kdo má moje přikázání a je plní, ten mě miluje. Kdo však miluje mne, toho i můj Otec bude milovati, i já ho budu milovati a zjevím se mu.“

²²Praví mu Juda, ne ten Iškariotský: „Pane, co se to stalo, že se hodláš zjeviti nám, a ne světu?“

²³Ježíš mu odpověděl: „Miluje-li kdo mne, mé slovo bude zachovávat; a můj Otec bude ho milovati, i přijdeme k němu a příbytek si u něho učiníme.

²⁴Kdo mne nemiluje, má slova nezachovává. A (přece) slovo, které jste slyšeli, není moje, nýbrž Otce, který mě poslal.“

²⁵„Toto jsem vám mluvil, pokud jsem u vás zůstával.

²⁶Utěšitel pak, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem k vám mluvil.“

²⁷„Pokoj svůj vám zanechávám, pokoj svůj vám dávám; ne jako svět dává, já vám dávám. Nermuť se vaše srdce a nestrachuj se!

²⁸Slyšeli jste, že já jsem vám řekl: Jdu a přijdu (zase) k vám. Kdybyste mě milovali, radovali byste se, že jdu k Otci, neboť Otec je větší než já.

²⁹Nyní jsem vám to pověděl, dříve než se to stane, abyste, až se to stane, uvěřili.

³⁰Již nebudu mnoho mluviti s vámi, neboť přichází kníže tohoto světa. Proti mně nic nezmůže;

³¹ale svět má poznati, že miluji Otce a tak činím, jak mi Otec přikázal. Vstaňte, pojďme odtud!“