Read Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) Skutky 10 Bible Online

Skutky 10 - Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) bible

Skutky 10

¹V Caesareji žil jeden muž jménem Kornelius, setník tak zvané italské čety.

²Žil s celým svým domem zbožně a bohabojně, dával lidu velké almužny a vždy se modlil k Bohu.

³Ten viděl zřetelně u vidění asi kolem deváté hodiny denní, jak anděl Boží k němu vchází a jak mu praví: „Kornelie!“

⁴On se pak naň podíval a uleknut řekl: „Co jest, pane?“ I řekl mu: „Tvé modlitby a tvé almužny vstoupily na paměť před Bohem.

⁵Pošli nyní muže do Joppe a povolej k sobě Simona příjmením Petra!

⁶Je hostem u jakéhosi koželuha Šimona, jenž má dům u moře. [Ten ti poví, co máš činiti.]“

⁷Jakmile odešel anděl, který k němu mluvil, povolal dva ze svých služebníků a jednoho zbožného vojína z těch, kteří mu byli podřízeni,

⁸a když jim všechno vyložil, poslal je do Joppe.

⁹Druhého dne, když byli na cestě a přibližovali se k městu, vystoupil Petr na střechu se pomodlit. Bylo to kolem hodiny šesté.

¹⁰Měl hlad a chtěl pojísti. Když mu (něco) chystali, dostal se do vytržení mysli.

¹¹I uzřel nebe otevřené a jakousi schránu dolů se snášející jako veliké prostěradlo; byla spouštěna za čtyři cípy s nebe na zem.

¹²V ní byli všichni čtvernožci a pozemští plazi a nebeští ptáci.

¹³I zazněl k němu hlas: „Vstaň, Petře, zabíjej a jez!“

¹⁴Ale Petr řekl: „Ne, Pane, neboť nikdy jsem nejedl nic poskvrněného a nečistého!“

¹⁵A hlas opět k němu po druhé (řekl): „Co Bůh prohlásil za čisté, ty nenazývej poskvrněným!“

¹⁶To se stalo po třikrát, a hned nato byla vzata schrána do nebe.

¹⁷Zatím co byl Petr sám u sebe na rozpacích, co znamená to vidění, které měl, hle, poslové od Kornelia doptali se na dům Šimonův a stanuli přede dveřmi.

¹⁸Tázali se hlasitě, je-li tu hostem Šimon příjmením Petr.

¹⁹Mezitím co Petr přemýšlel o vidění, řekl mu Duch: „Hle, tři muži tě hledají!

²⁰Vstaň tedy, sestup dolů a jdi s nimi beze všech rozpaků, neboť já jsem je poslal!“

²¹I sestoupil Petr k těm mužům a řekl: „Hle, já jsem ten, koho hledáte; proč jste přišli?“

²²Oni řekli: „Setník Kornelius, muž spravedlivý a bohabojný, který má dobrou pověst u všeho židovského národa, dostal příkaz od svatého anděla, aby tě povolal do svého domu a vyslechl od tebe poučení.“

²³Tu je tedy pozval dovnitř a přijal je pohostinnu.

²⁴Druhého dne se vydal s nimi na cestu a někteří bratří z Joppe ho doprovodili. Den nato přišel do Caesareje. Kornelius je očekával, a proto (už) pozval k sobě své příbuzné a nejdůvěrnější přátele.

²⁵Když Petr chtěl vejiti, vyšel mu Kornelius naproti, padl mu k nohám a poklonil se.

²⁶Ale Petr ho pozvedl se slovy: „Vstaň, i já jsem člověk!“

²⁷A rozmlouvaje s ním, vešel dovnitř a nalezl tam četné shromáždění.

²⁸I řekl jim: „Vy víte, že muži židovskému není dovoleno stýkati se s mužem jiného pokolení nebo k němu přistupovati; ale mně ukázal Bůh, abych žádného člověka nenazýval poskvrněným nebo nečistým.

²⁹Proto, když jsem byl pozván, přišel jsem bez váhání. Ptám se vás tedy, proč jste mě pozvali?“

³⁰Kornelius řekl: „Před čtyřmi dny právě v tuto devátou hodinu jsem se modlil v svém domě. A hle, přede mnou stanul muž v bílém rouše

³¹a řekl:,Kornelie, tvá modlitba je vyslyšena a tvých almužen je vzpomenuto před Bohem!

³²Pošli tedy do Joppe a povolej si Šimona příjmením Petra; ten je hostem v domě koželuha Šimona u moře.'

³³Ihned jsem tedy poslal k tobě a ty jsi dobře učinil, žes přišel. Nuže, my všichni stojíme nyní před tebou, abychom uslyšeli všecko, co ti přikázal Pán.“

³⁴Tu Petr otevřel svá ústa a mluvil:

³⁵„Vpravdě poznávám, že Bůh nestraní osobám, nýbrž v každém národě je mu příjemný ten, kdo se ho bojí a činí spravedlnost.

³⁶Bůh poslal (své) slovo svým synům izraelským, zvěstuje pokoj skrze Ježíše Krista, který je Pánem všech.

³⁷Vy znáte, co se dálo po celém Judsku, počínajíc od Galileje, po křtu, který kázal Jan.

³⁸Jak Bůh pomazal Ježíše Nazaretského Duchem svatým a mocí, a jak On chodil, dobře čině a uzdravuje všechny posedlé od ďábla; neboť Bůh byl s ním.

³⁹My jsme svědky všeho toho, co činil v zemi judské i v Jerusalemě. Toho pověsili na dřevo a usmrtili.

⁴⁰Bůh ho vzkřísil třetího dne a dal mu, aby se ukázal viditelně,

⁴¹nikoli všemu lidu, nýbrž svědkům, které Bůh předem určil, totiž nám, kteří jsme s ním po jeho zmrtvýchvstání jedli a pili.

⁴²I přikázal nám, abychom hlásali lidu a svědčili, že On to jest, kterého Bůh ustanovil soudcem živých i mrtvých.

⁴³Jemu všichni proroci vydávají svědectví, že všichni, kdo v něho věří, skrze jeho jméno dostanou odpuštění hříchů.“

⁴⁴Když Petr ještě mluvil tato slova, sestoupil Duch svatý na všechny, kteří to slovo slyšeli.

⁴⁵I užasli věřící z obřízky, kteří přišli s Petrem, že se také na pohany vylila milost Ducha svatého.

⁴⁶Slyšeli je totiž mluviti různými jazyky a velebiti Boha.

⁴⁷Tu promluvil Petr: „Což může někdo odříci vodu, aby nebyli pokřtěni ti, kteří přijali Ducha svatého jak i my?“

⁴⁸A rozkázal je pokřtíti ve jménu [Pána] Ježíše Krista. Nato prosili ho, aby [u nich] několik dní pobyl.