Read Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) Skutky 13 Bible Online

Skutky 13 - Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) bible

Skutky 13

¹V Antiochii při tamější křesťanské obci byli proroci a učitelé; mezi nimi (byli) Barnabáš a Šimon příjmením Niger, Lucius z Kyreny a Manahen, jenž byl spoluvychován s knížetem Herodem, a Šavel.

²Když konali Pánu služby Boží a postili se, řekl jim Duch svatý: „Oddělte mi Barnabáše a Šavla pro dílo, ke kterému jsem je povolal!“

³Tu se postili a po modlitbě vložili na ně ruce a propustili je.

⁴A oni jsouce vysláni Duchem svatým, odešli do Seleukie a odtud se plavili na Kypr.

⁵A když dorazili do Salaminy, kázali slovo Boží v židovských synagogách. Jako přisluhovatele pak měli (s sebou) i Jana.

⁶A když prošli celý ostrov až k Pafu, nalezli jednoho muže židovského jménem Barjesu, jenž byl čarodějem a nepravým prorokem.

⁷Byl u místodržitele Sergia Pavla, muže rozumného. Ten si zavolal Barnabáše a Pavla a byl by si rád poslechl slovo Boží.

⁸Avšak Elymas, čaroděj – tak se totiž překládá jeho jméno – odporoval jim, chtěje místodržitele odvrátiti od víry.

⁹Šavel, který se nazývá také Pavel, byv naplněn Duchem svatým, pohleděl naň a řekl:

¹⁰„Synu ďáblův, plný všeliké lsti a zchytralosti, nepříteli veškeré spravedlnosti, nepřestaneš křížiti přímé cesty Páně?

¹¹A nyní hle, ruka Páně nad tebou, i budeš slepý a nebudeš viděti slunce až do určité doby!“ A ihned jej obestřela mrákota a tma, a chodě sem a tam, hledal někoho, kdo by ho vedl za ruku.

¹²Když místodržitel uzřel, co se stalo, žasl nad učením Páně a uvěřil.

¹³Když odpluli od Pafu, přišli Pavel a jeho průvodci do Perge v Pamfylii. Jan se však od nich odloučil a vrátil se do Jerusalema.

¹⁴Ale oni prošli (krajinu) od Perge a dostali se do Antiochie v Pisidii. V sobotu vstoupili do synagogy a posadili se.

¹⁵Po čtení Zákona a Proroků vzkázali jim představení synagogy: „Muži bratří, dovedete-li říci nějaké povzbuzující slovo k lidu, mluvte!“

¹⁶A tu Pavel povstal, dal rukou znamení k tichu a řekl: „Muži izraelští a všichni, kteří se bojíte Boha, poslyšte!

¹⁷Bůh tohoto lidu izraelského vyvolil si naše otce a povýšil lid, když pobývali jako cizinci v egyptské zemi, a vyvedl je z ní velikou mocí

¹⁸a po dobu čtyřiceti let snášel jejich chování na poušti.

¹⁹A zahubil sedm kmenů v kananejské zemi a rozdělil mezi ně losem jejich zemi,

²⁰a to asi po čtyřech stech a padesáti letech. Potom jim dal soudce až do proroka Samuela.

²¹Nato požádali o krále. I dal jim Bůh Saula, syna Kisova, muže z pokolení Benjaminova, a to na čtyřicet let.

²²A když ho zavrhl, vzbudil jim za krále Davida, o němž vydal i svědectví slovy:,Nalezl jsem Davida, syna Jesseova, muže podle svého srdce, který bude činiti ve všem mou vůli.'

²³Z jeho potomstva vyvedl Bůh izraelskému národu podle svého zaslíbení Spasitele, Ježíše.

²⁴Před jeho vystoupením hlásal Jan křest pokání všemu lidu izraelskému.

²⁵A když Jan dokonával svůj (životní) běh, řekl:,Já nejsem ten, za koho mě pokládáte. Hle, po mně přichází Ten, jemuž nejsem hoden rozvázati obuv na nohou.' “

²⁶„Muži bratří, synové rodu Abrahamova a vy všichni, kteří se bojíte Boha, vám je posláno slovo o té spáse;

²⁷neboť obyvatelé jerusalemští a jejich předáci ho nepoznali a slova proroků, která se předčítají každou sobotu, naplnili tím, že ho odsoudili.

²⁸Ačkoliv na něm nenalezli žádné příčiny k smrti, žádali od Piláta, aby byl popraven.

²⁹A když dokonali všecko, co bylo o něm napsáno, sňali ho s dřeva a položili do hrobu.

³⁰Ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých [třetího dne].

³¹Po mnoho dní se zjevoval těm, kteří s ním dříve přišli z Galileje do Jerusalema, a ti jsou nyní jeho svědky před lidem.

³²I my zvěstujeme vám, že Bůh ono zaslíbení, jehož se dostalo našim otcům, naplnil na jejich dítkách tím, že vzkřísil Ježíše,

³³jakož jest i psáno v druhém žalmu:,Můj Syn jsi ty, já dnes jsem tě zplodil.' “

³⁴„Že však ho vzkřísil z mrtvých a že nemá již podlehnouti porušení, pověděl takto:,Splním vám věrně zaslíbení (daná) Davidovi.' “

³⁵„Proto i na jiném místě praví:,Nedopustíš, aby tvůj Světec podlehl porušení.'

³⁶Neboť David zemřel, jakmile za svého života vyplnil vůli Boží, a byl pochován k svým otcům, tedy podlehl porušení.

³⁷Ten však, kterého Bůh vzkřísil z mrtvých, nepodlehl porušení.“

³⁸„Proto známo budiž vám, muži bratří, že se vám skrze něho zvěstuje odpuštění hříchů, a z čeho jste nemohli býti ospravedlněni v zákoně Mojžíšově,

³⁹z toho všeho bývá ospravedlněn skrze něho každý, kdo věří.

⁴⁰Hleďte tedy, ať nepřijde na vás to, co je pověděno u Proroků:

⁴¹,Vizte, pohrdači, a divte se a zhyňte! Neboť já vykonám za vašich dnů dílo, dílo, o němž neuvěříte, bude-li vám někdo o něm vypravovati.' “

⁴²Když pak vycházeli, prosili je, aby jim příští sobotu (opět) mluvili o těch věcech.

⁴³A po rozpuštění shromáždění doprovázelo mnoho židů a zbožných proselytů Pavla a Barnabáše. Ti k nim mluvili a napomínali je, aby vytrvali v milosti Boží.

⁴⁴Příští sobotu se pak sešlo téměř celé město poslechnout slovo Boží.

⁴⁵Při pohledu na zástupy se však naplnili židé řevnivostí a potupně odporovali slovům Pavlovým.

⁴⁶Tehdy Pavel a Barnabáš řekli neohroženě: „Vám se mělo nejdříve hlásati slovo Boží, ale poněvadž je odmítáte a sami sebe pokládáte za nehodný života věčného, hle, obracíme se k pohanům.

⁴⁷Neboť takto přikázal nám Pán:,Ustanovil jsem tě světlem pohanům, abys byl k spáse až na sám konec země!' “

⁴⁸Když to pohani slyšeli, radovali se a velebili slovo Páně. I uvěřili všichni, kteří byli určeni k životu věčnému.

⁴⁹Slovo Páně se pak rozšiřovalo po celé krajině.

⁵⁰Ale židé popudili vznešené proselytky a vážené měšťany a vyvolali pronásledování Pavla a Barnabáše; i vyhnali je ze svého území.

⁵¹Oni však setřásli prach se svých nohou proti nim a přišli do Ikonia.

⁵²Učedníci však byli naplněni radostí a Duchem svatým.