Read Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) Skutky 20 Bible Online

Skutky 20 - Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) bible

Skutky 20

¹Jakmile se to povstání utišilo, povolal k sobě Pavel učedníky, dal jim napomenutí a rozloučiv se s nimi, nastoupil cestu do Makedonie.

²Prošel pak ty krajiny, a napomenuv je mnohými slovy, přišel do Řecka.

³Tam pobyl tři měsíce. Právě když se chtěl plaviti do Syrie, činili mu židé úklady; proto se rozhodl, že se vrátí přes Makedonii.

⁴Doprovázel ho Sopater z Bereje, syn Pyrrhův, ze Soluňanů pak Aristarch a Sekundus, též Gajus z Derbe a Timothej, z Asie pak Tychikos a Trofimos.

⁵Ti však šli napřed a čekali na nás v Troadě.

⁶My pak jsme po velikonočních svátcích odpluli z Filipp a dorazili jsme k nim v pěti dnech do Troady. Tam jsme se zdrželi sedm dní.

⁷Když jsme se v neděli shromáždili k lámání chleba, Pavel, chtěje příštího dne odejíti, rozmlouval s nimi a protáhl řeč až do půlnoci.

⁸V hořejší síni, kde jsme byli shromážděni, bylo mnoho světel.

⁹Jakýsi jinoch jménem Eutychos seděl tam na okně, a poněvadž Pavel dlouho mluvil, upadl v hluboký spánek; a ve spánku spadl s třetího patra a byl zdvižen mrtvý.

¹⁰Ale Pavel sestoupil k němu, naklonil se nad ním, objal jej a řekl: „Neznepokojujte se, neboť jeho duše je v něm!“

¹¹Pak vyšel nahoru, lámal chléb, pojedl a mluvil ještě dlouho až do svítání; potom odešel.

¹²Jinocha však přivedli živého a potěšili se nemálo.

¹³My pak jsme vstoupili na loď a odpluli do Assu v úmyslu, že odtud přibereme Pavla, neboť tak nařídil. Sám však chtěl jíti pěšky.

¹⁴Když se s námi v Assu setkal, vzali jsme ho (na loď) a dorazili jsme do Mityleny;

¹⁵a odtud jsme odpluli (dále) a druhého dne jsme se dostali proti Chiu. Následujícího dne připluli jsme k Samu a den nato dospěli jsme do Milétu.

¹⁶Pavel byl totiž rozhodnut minouti Efesos, aby neztratil čas v Asii, neboť pospíchal, aby pokud možno byl o letnicích v Jerusalemě.

¹⁷Z Milétu poslal do Efesu a povolal k sobě starší křesťanské obce.

¹⁸Když k němu přišli a [byli spolu], řekl k nim: „Vy víte, jak jsem byl od prvního dne, kdy jsem vstoupil do Asie, s vámi po všechen čas.

¹⁹Ve vší pokoře a se slzami i zkouškami, které se mi přihodily ze židovských úkladů, sloužil jsem Pánu.

²⁰Víte, jak jsem neopominul nic z užitečných věcí vám oznámiti a vás o nich poučiti veřejně i po domech,

²¹zapřísahaje židy i pohany, aby se obrátili k Bohu a uvěřili v Pána našeho Ježíše [Krista].“

²²„A nyní, hle, já z vnitřního nutkání jdu do Jerusalema a nevím, co mě tam potká.

²³Jen v tom mě Duch svatý ujišťuje od města k městu, že mě (tam) očekávají okovy a soužení.

²⁴Avšak [z toho se ničeho nebojím ani] nepokládám svůj život za dražší než sebe, jen když dokonám svůj běh a svou službu [slova], kterou jsem přijal od Pána Ježíše, abych podal svědectví evangeliu o milosti Boží.“

²⁵„A nyní, hle, já vím, že vy všichni, mezi nimiž jsem chodil a hlásal království [Boží], mou tvář již nespatříte.

²⁶Proto prohlašuji vám dnešního dne s důrazem, že jsem prost vší viny,

²⁷neboť jsem neopominul vám zvěstovati celý úradek Boží.“

²⁸„Dávejte pozor na sebe i na všechno své stádo, nad nímž vás Duch svatý ustanovil biskupy, abyste spravovali Církev Boží, kterou On vydobyl svou krví.

²⁹Já vím, že po mém odchodu vniknou mezi vás draví vlci, kteří nebudou šetřit stáda.

³⁰I z vás samých povstanou muži, a ti budou mluviti převrácené řeči, aby přitáhli k sobě učedníky.

³¹Proto bděte a mějte na paměti, že jsem po tři roky ve dne v noci každého [z vás] nepřestával se slzami napomínati!

³²A nyní poroučím vás Bohu a slovu jeho milosti. On má moc vás vzdělati a dáti dědictví mezi všemi svatými.

³³Stříbra a zlata nebo šatu jsem od nikoho nežádal,

³⁴jak sami víte, neboť pro potřeby moje a mých průvodců sloužily tyto mé ruce.

³⁵Ve všem poučil jsem vás, jak se máme takto prací ujímati slabých a pamatovati na slova Pána Ježíše, neboť On řekl: ,Blaženější je dávati než bráti.'”

³⁶A po těch slovech poklekl na kolena a pomodlil se s nimi všemi.

³⁷Všichni pak propukli v hlasitý pláč, padli Pavlovi okolo krku a líbali ho.

³⁸Nejvíce se rmoutili pro to slovo, které řekl, že jeho tvář již nespatří. A doprovázeli ho k lodi.