Read Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) Římanům 15 Bible Online

Římanům 15 - Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) bible

Římanům 15

¹My silní máme však snášeti slabosti slabých a nehleděti svého prospěchu.

²Každý z vás snaž se prospěti bližnímu k (jeho) dobru, aby (jej) povznesl!

³Vždyť i Kristus hleděl prospěti ne sám sobě, nýbrž jak je psáno:

⁴Neboť cokoliv bylo napsáno, k našemu poučení bylo napsáno, abychom z Písma (čerpali) trpělivost a útěchu a měli naději.

⁵Bůh, dárce trpělivosti a útěchy, dej vám,

⁶abyste jednotně smýšleli jeden o druhém podle Ježíše Krista, abyste jednomyslně jako jedněmi ústy oslavovali Boha, Otce Pána našeho Ježíše Krista.

⁷Proto se ujímejte jeden druhého, jakož se i Kristus ujal vás k slávě Boží.

⁸Pravím totiž: Kristus [Ježíš] se stal služebníkem obřezaných pro pravdu Boží, aby potvrdil zaslíbení (daná) otcům.

⁹Pohani však oslavují Boha pro (jeho) milosrdenství, jak je psáno: „Proto budu tě slaviti mezi pohany, [Pane,] a tvému jménu budu zpívati.“

¹⁰A dále dí (Písmo): „Veselte se, pohani, i s jeho lidem!“

¹¹A opět: „Chvalte Pána všichni pohani, a vychvalujte ho všichni národové!“

¹²A opět Izaiáš praví: „Vypučí výhonek z kořene Jesseova, a povstane, aby vládl nad národy; v něho pohani budou doufati.“

¹³Bůh naděje ať vás naplní veškerou radostí a pokojem ve víře, abyste mocí Ducha svatého oplývali v naději.

¹⁴Jsem pak, moji bratří, i já sám o vás přesvědčen, že také vy jste plni dobrého smýšlení, jsouce naplněni veškerým poznáním, takže se dovedete i vespolek napomínati.

¹⁵Přece však poněkud směle jsem vám psal, [bratří,] chtěje vám připomenouti (některé věci) pro milost mi udělenou od Boha,

¹⁶abych byl služebníkem Krista Ježíše mezi pohany, konaje kněžský úkon kázáním evangelia Božího, aby se pohani stali obětí příjemnou a posvěcenou Duchem svatým.

¹⁷Mám tedy ve věcech, vztahujících se k Bohu, čím se honositi v Kristu Ježíši.

¹⁸Neosmělil bych se totiž mluviti o něčem, co Kristus nezpůsobil skrze mne – aby pohani poslechli –slovem i skutkem,

¹⁹mocnými zázraky a divy a mocí Ducha svatého. Tak jsem mohl dokončiti kázání evangelia Kristova od Jerusalema v okruhu až po Illyrii.

²⁰Vidím totiž čest v tom, že takto káži evangelium: ne tam, kde jméno Kristovo je známo, abych nestavěl na cizím základě,

²¹nýbrž jak je psáno: „Ti, jimž o něm nebylo hlásáno, uzří (jej), a kdož neslyšeli, porozumějí.“

²²Proto také byl jsem mnohokráte zdržován od cesty k vám.

²³Poněvadž však nemám v těchto krajinách již místa (k působení) a mnoho let toužím přijíti k vám,

²⁴(přijdu,) jakmile se vydám do Španělska. Doufám, že vás na této cestě spatřím a že mě tam doprovodíte, když vás dříve poněkud užiji.

²⁵Nyní se však chystám na cestu do Jerusalema posloužit věřícím.

²⁶Makedonie totiž a Achaje uznaly za dobré učiniti nějakou sbírku pro chudé křesťany v Jerusalemě.

²⁷Ano, uznaly to za dobré a jsou jim to také dlužny. Neboť jestliže se pohani stali účastnými jejich duchovních statků, jsou (oni) povinni posloužiti jim také hmotnými.

²⁸Až tedy toto vykonám a tu sbírku jim odvedu, půjdu ve vašem doprovodu do Španělska.

²⁹A vím, až přijdu k vám, že přijdu s hojným požehnáním [evangelia] Kristova.

³⁰Prosím vás však, bratří, pro Pána našeho Ježíše Krista a pro lásku Ducha [svatého], abyste mě podporovali svými modlitbami za mne u Boha:

³¹Ať jsem vysvobozen od nevěřících v Judsku a ať je moje odevzdání daru v Jerusalemě příjemné věřícím,

³²abych po vůli Boží přišel k vám s radostí a pookřál mezi vámi!

³³Bůh pokoje budiž s vámi se všemi! Amen.