Read Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) Římanům 2 Bible Online

Římanům 2 - Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) bible

Římanům 2

¹Proto jsi bez omluvy, člověče, a to každý, který je odsuzuješ. Neboť tím, že odsuzuješ jiného, sám sebe odsuzuješ, ježto činíš totéž, co odsuzuješ.

²Víme však, že soud Boží stíhá podle pravdy ty, kdož činí takové věci.

³Či se snad domníváš, člověče, jenž odsuzuješ pachatele takových věcí, a sám je činíš, že ty unikneš soudu Božímu?

⁴Či pohrdáš bohatstvím jeho laskavosti, trpělivosti a shovívavosti? Nevíš, že laskavost Boží tě přivádí k pokání?

⁵Svou zatvrzelostí však a svým nekajícím srdcem si hromadíš hněv (Boží) pro den hněvu, kdy se zjeví spravedlivý soud Boha,

⁶který „odplatí každému podle jeho skutků“: věčným životem

⁷těm, kdož vytrvale v konání dobra hledají slávu, čest a nesmrtelnost; rozhořčeným hněvem pak

⁸těm, kdož jsou sobečtí a neposlouchají pravdy, nýbrž poslouchají nepravosti.

⁹Soužení a úzkost přijde na každou lidskou duši, která páše zlé, předně na žida, pak i na pohana.

¹⁰Sláva však, čest a pokoj každému, kdo činí dobré, předně židovi, pak i pohanovi.

¹¹Neboť u Boha není stranictví.

¹²Všichni totiž, kdož zhřešili bez zákona, bez zákona též zahynou; a všichni, kdož hřešili pod zákonem, podle zákona budou odsouzeni;

¹³neboť nejsou před Bohem spravedliví ti, kdož zákon slyší, nýbrž ti budou uznáni za spravedlivé, kdož jej plní.

¹⁴Když totiž pohani, kteří nemají zákona, z přirozeného popudu plní předpisy zákona, jsou, ač nemají zákona, sami sobě zákonem.

¹⁵Dávají najevo, že jádro zákona je vepsáno v jejich srdcích. A o tom spolu vydá svědectví jejich svědomí, tím totiž, že se jejich myšlenky budou vzájemně obviňovat neb i obhajovat,

¹⁶a to v den, kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude souditi skryté činy lidské – podle mého evangelia.

¹⁷Ty však se nazýváš židem, spoléháš na zákon, honosíš se Bohem

¹⁸a znáš jeho vůli, a poněvadž jsi poučován ze zákona, dovedeš oceniti, co je lepší.

¹⁹Také se domýšlíš, že jsi vůdcem slepých, světlem těch, kdož žijí ve tmě,

²⁰vychovatelem nemoudrých, učitelem nedospělých, a to proto, poněvadž v zákoně máš obraz pravého poznání.

²¹Nuže, ty poučuješ jiného, a sám sebe nepoučuješ; ty kážeš, že se nemá krásti, a kradeš;

²²ty pravíš, že se nemá cizoložiti, a cizoložíš; ty máš v ošklivosti modly, a dopouštíš se svatokrádeže;

²³ty se honosíš zákonem, a přestupováním zákona Boha zneuctíváš.

²⁴Neboť „Boží jméno bývá od vás haněno mezi pohany“, jak je psáno.

²⁵Obřízka Je sice k prospěchu, zachováváš-li zákon; přestupuješ-li však zákon, tvá obřízka se stala neobřízkou.

²⁶Jestliže tedy neobřezaný zachovával předpisy zákona, zdaž se jeho neobřízka nebude počítat za obřízku?

²⁷Ano ten, kdo od přírody je neobřezán, ale zákon plní, ten bude souditi tebe, který, přesto že máš Písmo a obřízku, přestupuješ zákon.

²⁸Vždyť není židem ten, kdo jest jím zevně, a ani není obřízkou ta, která je viditelná na těle,

²⁹nýbrž ten je židem, kdo jest jím uvnitř, a (pravá jest) obřízka srdce podle ducha, nikoliv podle litery. Takovému se dostává chvály ne od lidí, nýbrž od Boha.