Read Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) Římanům 8 Bible Online

Římanům 8 - Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) bible

Římanům 8

¹Proto není zavržení již pro ty, kdož jsou v Kristu Ježíši [a kdož nežijí podle těla].

²Neboť zákon ducha, který oživuje, osvobodil mě v Kristu Ježíši od zákona hříchu i smrti.

³Co totiž bylo nemožné zákonu, poněvadž byl slabý proti tělu, to způsobil Bůh: poslal svého Syna v podobě hříšného těla a pro hřích, odsoudil ten hřích v (jeho) těle,

⁴aby se spravedlnost zákona naplnila na nás, kdož nežijeme podle těla, nýbrž podle ducha.

⁵Neboť ti, kdož jsou podle těla, myslí na věci tělesné; ti však, kdož jsou podle ducha, (myslí) na věci duchovní.

⁶Smýšlení těla totiž jek smrti, smýšlení ducha však k životu a pokoji,

⁷poněvadž smýšlení těla je nepřátelské Bohu, neboť se nepodřizuje zákonu Božímu, ba ani (to) nedovede.

⁸Ti však, kdož žijí tělu, nemohou se líbiti Bohu.

⁹Vy však nežijete tělu, nýbrž duchu, ačli Duch Boží ve vás přebývá. Jestliže však někdo nemá Ducha Kristova, ten není jeho.

¹⁰A je-li Kristus ve vás, je sice tělo pro hřích mrtvé, duch však žije pro ospravedlnění.

¹¹A přebývá-li ve vás Duch Toho, jenž vzkřísil z mrtvých Ježíše, zajisté Ten, jenž vzkřísil Krista Ježíše, oživí také vaše smrtelná těla svým Duchem, jenž přebývá ve vás.

¹²Nuže, bratří, nejsme povinni tělu, abychom podle těla žili.

¹³Neboť žijete-li podle těla, zemřete; umrtvujete-li však duchem tělesné pudy, budete žíti.

¹⁴Vždyť všichni ti, kdož se dávají vésti Duchem Božím, jsou synové Boží.

¹⁵Neboť jste nepřijali ducha poroby, abyste se zase strachovali, ale přijali jste ducha synovství, v němž voláme: „Abba, Otče!“

¹⁶Ano i Duch vydává svědectví s naším duchem, že jsme dítky Boží.

¹⁷Jsme-li však dítky, (jsme) i dědici: dědici Boží a spoludědici Kristovi, jestliže ovšem spolu s ním trpíme, abychom s ním byli také oslaveni.

¹⁸Myslím totiž, že utrpení tohoto času nejsou nic ve srovnání se slávou, která se má zjeviti na nás.

¹⁹Vždyť i tvorstvo očekává s touhou zjevení synů Božích.

²⁰Neboť marnosti bylo poddáno tvorstvo, nikoli dobrovolně, nýbrž pro Toho, jenž je poddal s nadějí,

²¹že i to tvorstvo bude osvobozeno od poroby porušení ve svobodu slávy dítek Božích.

²²Víme zajisté, že všecko tvorstvo spolu sténá a trpí bolest až dosud.

²³A nejen [ono], nýbrž i my, ač máme prvotiny Ducha, i my sami v sobě sténáme, očekávajíce synovství [dítek Božích], to je vykoupení svého těla.

²⁴Neboť dosud jsme dosáhli spásy (jen) v naději; naděje však, kterou je viděti, není naděje, neboť jak může někdo doufati v to, co vidí?

²⁵Ale očekáváme-li s nadějí to, co nevidíme, očekáváme to trpělivě.

²⁶Podobně i Duch spolu napomáhá naší slabosti. Zač bychom se měli modliti, jak je potřebí, nevíme; ale Duch sám se přimlouvá [za nás] vzdechy, jež slovy nelze vyjádřiti.

²⁷Ten pak, jenž zpytuje srdce, ví, co Duch žádá, že se (totiž) podle Boha přimlouvá za věřící.

²⁸Víme však, že těm, kdož milují Boha, všechno napomáhá k dobrému, (jakožto) těm, kteří jsou podle (jeho) úradku povoláni [za svaté].

²⁹Neboť ty, o nichž to předzvěděl, ty také předurčil, aby byli připodobněni obrazu jeho Syna, aby On byl prvorozený mezi mnohými bratřími.

³⁰Ty pak, jež předurčil, ty také povolal; a které povolal, ty též ospravedlnil, a které ospravedlnil, ty také oslavil.

³¹Co tedy máme k tomu říci? Je-li Bůh pro nás, kdo proti nám?

³²Když ani vlastního Syna neušetřil, ale za nás za všechny ho vydal na smrt, jak i s ním nedá nám všecko?

³³Kdo bude žalovati na vyvolené Boží? Bůh, jenž ospravedlňuje?

³⁴Kdo jest, jenž by je odsoudil? Kristus Ježíš, který za nás umřel, ano i z mrtvých vstal, který je na pravici Boží, který se též přimlouvá za nás?

³⁵Kdo nás tedy odloučí od lásky Kristovy? Snad soužení nebo úzkost nebo hlad nebo nahota nebo nebezpečenství nebo pronásledování nebo meč?

³⁶Tak je psáno: „Neboť kvůli tobě jsme po celý den na smrt vydáváni; jsme pokládáni za ovce na zabití.“

³⁷Ale v tom všem dokonale vítězíme skrze Toho, jenž si nás zamiloval.

³⁸Neboť jsem přesvědčen, že ani smrt ani život, ani andělé ani knížata [ani mocnosti], ani věci přítomné ani budoucí, ani síla,

³⁹ani výška ani hloubka, ani žádné jiné stvoření nebude nás moci odloučiti od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, Pánu našem.