Read Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) 1. Korintským 11 Bible Online

1. Korintským 11 - Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) bible

1. Korintským 11

¹Buďte mými následovníky, jako i já jsem Kristovým!

²Chválím pak vás, [bratří], že ve všem pamatujete na mne a zachováváte naučení, jak jsem vám je podal.

³Rád bych však, abyste věděli, že hlavou pro každého muže je Kristus, hlavou pak pro ženu muž, hlavou však pro Krista Bůh (Otec).

⁴Každý muž, který se modlí nebo prorokuje s hlavou přikrytou, hanobí svou hlavu;

⁵kdežto každá žena hanobí svou hlavu, modlí-li se a prorokuje-li s hlavou nezakrytou; neboť je to právě tak, jako by se oholila.

⁶A nezakrývá-li si žena hlavu, ať se dá ostříhati! Je-li však hanbou pro ženu dáti se ostříhati nebo oholiti, ať si zakrývá svou hlavu!

⁷Muž totiž si nemá pokrývati hlavu, neboť jest obrazem a slávou Boží; žena však je slávou mužovou.

⁸Neboť není muž ze ženy, nýbrž žena z muže;

⁹vždyť ani nebyl stvořen muž pro ženu, nýbrž žena pro muže.

¹⁰Proto má míti žena na hlavě znak moci pro anděly.

¹¹Avšak v Pánu ani muž není bez ženy, ani žena bez muže.

¹²Neboť jako je žena z muže, tak jest i muž skrze ženu; všechno pak (je) z Boha.

¹³Posuďte sami u sebe: Sluší se, aby se žena modlila k Bohu bez závoje?

¹⁴A neučí vás i příroda, že není ke cti pro muže, nechá-li si růsti dlouhé vlasy?

¹⁵Má-li však žena dlouhé vlasy, je to pro ni okrasou, neboť vlasy jsou jí dány místo závoje.

¹⁶Líbí-li se však někomu příti se o tom, (věz:) my takový zvyk nemáme, ani křesťanské obce Boží.

¹⁷Toto, co (nyní) nařizuji, není vám k chvále, neboť se scházíte nikoli k lepšímu, nýbrž k horšímu.

¹⁸Předně totiž slyším, že při vašem společném shromáždění bývají mezi vámi roztržky, a částečně tomu i věřím;

¹⁹neboť i rozštěpení musí býti mezi vámi, aby se ukázalo, kteří jsou mezi vámi osvědčení.

²⁰Když tedy se scházíte dohromady, nebývá to již slavení večeře Páně,

²¹neboť každý napřed bere svou večeři při jídle, a jeden lační, kdežto druhý je napilý.

²²Což nemáte domy k jídlu a pití? Či snad pohrdáte Církví Boží a zahanbujete ty, kdož (nic) nemají? Co vám mám říci? Mám vás chváliti? V této věci (vás) nechválím.

²³Neboť já jsem přijal od Pána to, co jsem vám též odevzdal: Pán Ježíš té noci, v které byl zrazen, vzal chléb, vzdal díky, lámal jej

²⁴a řekl: „[Vezměte a jezte!] Toto je Tělo mé, které se za vás vydává; to čiňte na mou památku!“

²⁵Podobně vzal po jídle i kalich a řekl: „Tento kalich je nová úmluva (potvrzená) mou Krví; to čiňte, kdykoli (jej) budete píti, na mou památku!“

²⁶Kdykoliv totiž budete jísti tento chléb a píti kalich, smrt Páně budete zvěstovati, dokud nepřijde.

²⁷Proto kdo bude jísti tento chléb nebo píti kalich Páně nehodně, proviní se proti Tělu a Krvi Páně.

²⁸Ať zpytuje však každý sám sebe a pak ať z toho chleba jí a z kalichu pije;

²⁹neboť kdo jí a pije [nehodně], odsouzení sobě jí a pije, poněvadž nesoudí náležitě o Tělu [Páně].

³⁰Proto je mezi vámi mnoho nemocných a slabých, a mnozí zesnuli.

³¹Kdybychom sami sebe posuzovali, nebyli bychom souzeni.

³²Jsme-li však souzeni Pánem, jsme vychováváni, abychom nebyli s tímto světem zavrženi.

³³Proto, moji bratří, když se scházíte k hodům, čekejte jedni na druhé!

³⁴Má-li někdo hlad, ať pojí doma, abyste se nescházeli k odsouzení. Ostatní věci uspořádám, jakmile přijdu.