Read Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) 1. Korintským 15 Bible Online

1. Korintským 15 - Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) bible

1. Korintským 15

¹Ohlašuji vám, bratří, evangelium, které jsem vám kázal, které jste také přijali a podle něhož také žijete.

²Jím docházíte i spásy, držíte-li se ho ovšem tak, jak jsem vám je kázal, jinak byste uvěřili nadarmo.

³Především jsem vám totiž podal to, co jsem také přijal: Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem;

⁴a byl pohřben a vstal z mrtvých třetího dne podle Písem;

⁵a zjevil se Petrovi a potom jedenácti.

⁶Pak se zjevil více než pěti stům bratří najednou, z nichž většina dosud žije, někteří však zesnuli.

⁷Potom se zjevil Jakubovi, poté všem apoštolům.

⁸Naposledy ze všech jako nehodnému se zjevil i mně.

⁹Vždyť jsem nejmenší mezi apoštoly, nejsem ani hoden se nazývati apoštolem, poněvadž jsem pronásledoval Církev Boží.

¹⁰Milostí Boží však jsem to, co jsem, a jeho milost ke mně nebyla bez užitku, nýbrž pracoval jsem víc než oni všichni, ovšem ne já, nýbrž milost Boží se mnou.

¹¹Ať tedy já nebo oni, tak hlásáme, a tak jste uvěřili.

¹²Hlásá-li se však, že Kristus vstal z mrtvých, jak mohou někteří mezi vámi říkati, že není vzkříšení z mrtvých?

¹³Není-li vzkříšení z mrtvých, ani Kristus nevstal z mrtvých.

¹⁴Nevstal-li však Kristus z mrtvých, marné je kázání naše, marná i víra vaše.

¹⁵Ukazuje se pak, že jsme i křivými svědky o Bohu, poněvadž vydali jsme svědectví proti Bohu, že vzkřísil Krista, jehož nevzkřísil, nevstávají-li totiž mrtví (z mrtvých).

¹⁶Neboť nevstávají-li mrtví, ani Kristus nevstál;

¹⁷nevstal-li Kristus (z mrtvých), bez užitku je vaše víra, neboť dosud žijete v svých hříších.

¹⁸Zahynuli tedy také ti, kdož zesnuli v Kristu.

¹⁹Doufáme-li toliko v tomto životě v Krista, zasluhujeme více soucitu než všichni (ostatní) lidé.

²⁰Avšak Kristus vstal z mrtvých jako prvotina těch, kdož zesnuli.

²¹Poněvadž totiž skrze člověka (přišla) smrt, (přichází) též skrze člověka vzkříšení z mrtvých.

²²Neboť jako v Adamovi všichni umírají, tak i v Kristu budou všichni oživeni.

²³Každý však, až přijde na řadu: jako prvotina Kristus; potom ti, kdož patří ke Kristu při jeho příchodu,

²⁴potom bude konec, až odevzdá království Bohu Otci, až zničí veškeré panství a veškeru moc i sílu.

²⁵Musí totiž kralovati, dokud nepoloží všechny nepřátele pod své nohy.

²⁶Jako poslední nepřítel bude zničena smrt;

²⁷neboť „všecko podřídil (Bůh) pod jeho nohy“. Když však praví, že všechno jest [mu] podřízeno, je patrno, že kromě Toho, jenž mu všechno podřídil.

²⁸Když pak mu bude všechno podřízeno, tu i Syn se podřídí Tomu, jenž mu podřídil všechno, aby byl Bůh všechno ve všem.

²⁹Co však budou činiti ti, kdož se dávají křtíti za mrtvé? Nevstávají-li mrtví vůbec (z mrtvých), proč se dávají za ně také křtíti?

³⁰Proč i my se vydáváme každou hodinu v nebezpečí?

³¹Den co den umírám, jakože se, bratří, vámi honosím v Kristu Ježíši, Pánu našem.

³²Bojoval jsem v Efesu se šelmami – (řečeno) po lidsku – jaký mám z toho užitek? Nevstávají-li mrtví, pak „jezme a pijme, vždyť zítra zemřeme!“

³³Nemylte se, vždyť „špatné společnosti kazí dobré mravy“.

³⁴Vystřízlivěte náležitě a nehřešte, neboť někteří (z vás) neznají Boha; pravím to k vašemu zahanbení.

³⁵Ale někdo řekne: „Jak vstanou mrtví? S jakým tělem přijdou?“

³⁶Bláhový, co ty rozséváš, neoživne, jestliže napřed nezemře.

³⁷A co seješ, není ona budoucí rostlina, nýbrž pouhé zrno, buď pšeničné nebo nějaké jiné.

³⁸Bůh však mu dává tělo podle své vůle, a to každému semeni tělo vlastní.

³⁹Není tělo jako tělo, nýbrž jiné je (tělo) lidské, jiné čtvernožců, jiné ptáků, jiné ryb.

⁴⁰A (jsou) tělesa nebeská a tělesa pozemská; avšak jiný je lesk (těles) nebeských a jiný pozemských.

⁴¹Jiný je lesk slunce, jiný lesk měsíce a jiný lesk hvězd; ano i hvězda se liší od hvězdy leskem.

⁴²Tak (bude) i při vzkříšení z mrtvých: Rozsévá se (tělo) v porušitelnosti, vstane v neporušitelnosti;

⁴³rozsévá se v necti, vstane v slávě; rozsévá se v slabosti, vstane v síle;

⁴⁴rozsévá se tělo živočišné, vstane tělo duchovní.

⁴⁵Je-li tělo živočišné, jest i duchovní. Tak je také psáno: „První člověk Adam se stal člověkem žijícím“, druhý Adam duchem oživujícím.

⁴⁶Není však dříve to, co je duchovní, nýbrž to, co je živočišné, potom co je duchovní.

⁴⁷První člověk, jsa ze země, byl pozemský; druhý člověk, jsa s nebe, [je nebeský].

⁴⁸Jaký byl (onen) pozemský člověk, takoví jsou též lidé na zemi, a jaký je ten nebeský, takoví jsou i ti na nebi.

⁴⁹Proto jako jsme nesli obraz pozemského člověka, nesme i obraz toho nebeského!

⁵⁰Toto však, bratří, pravím, že tělo a krev nemůže dostati království Boží, ani porušitelnost nedostává neporušitelnost

⁵¹Hle, tajemství vám pravím: Všichni nezemřeme, ale všichni budeme proměněni,

⁵²a to náhle, v okamžiku, při posledním zvuku trouby. Trouba totiž zazní, a mrtvi vstanou neporušitelní, a my budeme proměněni.

⁵³Musí zajisté toto porušitelné (tělo) obléci neporušitelnost a toto smrtelné (tělo) obléci nesmrtelnost.

⁵⁴Až pak toto porušitelné (tělo) obleče neporušitelnost a toto smrtelné obleče nesmrtelnost, tehdy se splní to slovo, které je psáno: „Pohlcena je smrt vítězně.

⁵⁵Kde jest, smrti, tvé vítězství? Kde jest, smrti, tvůj osten?“

⁵⁶Osten smrti je hřích a moc hříchu je v zákoně.

⁵⁷Ale díky Bohu! Ten nám dopřává vítězství skrze Pána našeho Ježíše Krista.

⁵⁸Proto, moji milí bratří, buďte pevní, nedejte se zviklat, vždycky buďte plní horlivosti v díle Páně, neboť víte, že vaše práce v Pánu není nadarmo.