Read Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) 1. Korintským 2 Bible Online

1. Korintským 2 - Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) bible

1. Korintským 2

¹Také já, když jsem přišel k vám, bratří, nepřišel jsem vám zvěstovat svědectví o Kristu vysokou výmluvností nebo moudrostí.

²Vždyť jsem si umínil, že neznám mezi vámi nic jiného než Ježíše Krista, a to ukřižovaného.

³Ano, já jsem vystoupil u vás v slabosti a bázni a v mnohém strachu;

⁴a nemluvil jsem a nekázal jsem vemlouvavými slovy [lidské] moudrosti, nýbrž projevováním moci Ducha,

⁵aby se vaše víra nezakládala na moudrosti lidské, nýbrž na moci Boží.

⁶Hlásáme sice moudrost před dokonalými, avšak ne moudrost tohoto světa, ani knížat tohoto světa, kteří zanikají,

⁷nýbrž (hlásáme) Boží moudrost tajemnou, která byla skryta, kterou Bůh od věčnosti předurčil k naší slávě,

⁸kterou žádný z knížat tohoto světa nepoznal; neboť kdyby ji byli poznali, nebyli by ukřižovali Pána slávy.

⁹Ale (tak je tomu), jak je psáno: „Co oko nevidělo, ani ucho neslyšelo, ani lidskou mysl nenapadlo, to Bůh připravil těm, kdož ho milují.“

¹⁰Nám však zjevil to Bůh svým Duchem. Duch totiž prohledá všechno, i hlubiny božství.

¹¹Neboť kdo z lidí ví, co je v člověku, leda duch člověka, který je v něm? Tak ani to, co v Bohu je, nikdo nezná, leda Duch Boží.

¹²My však jsme nepřijali ducha tohoto světa, nýbrž Ducha, který je z Boha, abychom věděli, co nám daroval Bůh.

¹³O tom také mluvíme, nikoliv (však) slovy, jak jim učí lidská moudrost, nýbrž (slovy), jimž učí Duch; duchovní řečí duchovní věci podáváme.

¹⁴Ale člověk přirozeně žijící, nepřijímá ty věci, které jsou Ducha Božího – vždyť jsou mu pošetilostí – a nemůže jim porozuměti, poněvadž se mají posuzovati duchovně.

¹⁵Člověk duchovně žijící však posuzuje všecko, ale sám nebývá posuzován nikým.

¹⁶Neboť „kdo poznal úradek Páně, aby ho mohl poučiti?“ My však máme moudrost Kristovu.