Read Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) 1. Korintským 7 Bible Online

1. Korintským 7 - Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) bible

1. Korintským 7

¹Stran toho, o čem jste mi napsali, (odpovídám:) je dobře člověku, aby se ženy nedotýkal.

²Ale pro uvarování smilstva ať má každý svou manželku a každá svého muže!

³Muž ať plní manželce svou povinnost a podobně i manželka svému muži!

⁴Manželka nemá moci nad svým tělem, nýbrž (její) muž; podobně ani muž nemá moci nad svým tělem, nýbrž (jeho) manželka.

⁵Nezkracujte (v tom) jeden druhého, leda po vzájemné dohodě na čas, abyste se uvolnili k modlitbě; ale pak opět buďte spolu, aby vás pro vaši nezdrželivost nepokoušel satan.

⁶To však pravím jako doporučení, a ne jako rozkaz.

⁷Vždyť bych chtěl, aby všichni lidé byli jako jsem já; ale každý má od Boha vlastní dar: jeden takový, jiný onaký!

⁸Pravím pak neženatým a nevdaným, zvláště vdovám: Dobře jest jim, zůstanou-li jako já.

⁹Nemohou-li však žíti zdrženlivě, ať vstoupí do manželství; neboť je lépe vstoupiti v manželství než být i pálen (žádostivostí).

¹⁰Manželům však přikazuji nikoli já, nýbrž Pán: manželka ať se od svého muže neodlučuje!

¹¹Odloučí-li se přece, ať zůstane neprovdaná, nebo ať se smíří se svým mužem! Také muž ať nepropouští svou manželku!

¹²Ostatním pak pravím já, nikoli Pán: Má-li některý bratr manželku nevěřící a ta souhlasí s ním bydleti, ať ji nepropouští!

¹³A má-li některá [věřící] žena muže nevěřícího a ten souhlasí s ní bydliti, ať muže nepropouští!

¹⁴Neboť nevěřící muž je posvěcen věřící ženou a nevěřící žena je posvěcena věřícím mužem, jinak by byly vaše dítky nečisté; a ony jsou svaté!

¹⁵Jestliže však se nevěřící strana odlučuje, ať se odloučí! V takovém případě není zajisté vázán bratr ani sestra, vždyť k pokoji nás povolal Bůh.

¹⁶Neboť odkud víš, ženo, že spasíš (svého) muže? Anebo odkud víš, muži, že spasíš (svou) ženu?

¹⁷Každý ať žije tak, jak mu přidělil Pán, jak každého povolal Bůh! A tak nařizuji ve všech křesťanských obcích.

¹⁸Byl povolán někdo již obřezaný? Nezakrývej obřízku! Byl někdo povolán jako neobřezaný? Nedávej se obřezati!

¹⁹Nic nezáleží na obřízce a nic na neobřízce, nýbrž (záleží) na zachovávání Božích přikázání.

²⁰Každý zůstávej v tom stavu, v kterém byl povolán!

²¹Byls povolán jako otrok? Nedbej toho, nýbrž raději zůstaň jím, i když můžeš nabýti svobody.

²²Neboť otrok povolaný v Pánu je propuštěnec Páně, podobně zase jako ten, kdo byl povolán jako pán, jest otrokem Kristovým.

²³Za cenu velikou jste vykoupeni; nebuďte otroky lidí!

²⁴Bratří, každý zůstávej před Bohem v tom (stavu), v němž byl povolán!

²⁵O pannách však nemám příkaz od Pána, ale radu dávám jako člověk, jemuž se dostalo od Pána milosrdenství, abych byl spolehlivý (rádce).

²⁶Podle mého mínění tedy je dobré pro nynější utrpení, ano dobré pro člověka, aby zůstal tak.

²⁷Jsi vázán k manželce? Nehledej rozloučení! Jsi bez manželky? Nehledej manželku!

²⁸Oženíš-li se však, nehřešíš; a vdá-li se panna, nehřeší. Avšak tělesné útrapy budou míti takoví. Těch já vás šetřím.

²⁹Pravím však toto: Bratří, čas je krátký! Proto (ať žijí) také ti, kdož mají manželky, jako by je neměli;

³⁰a ti, kdož pláčí, jako by neplakali; a kdož se radují, jako by se neradovali; a kdož kupují, jako by nic neměli;

³¹a kdož užívají tohoto světa, jako by neužívali, neboť tvářnost tohoto světa pomíjí.

³²Přeji si však, abyste byli bez starosti. Kdo není ženat, stará se o věci Páně, jak by se zalíbil Pánu.

³³Kdo však se oženil, stará se o věci světské, jak by se zalíbil ženě, a je rozdělen.

³⁴A neprovdaná žena, totiž panna, myslí na věci Páně, aby byla svatá tělem i duchem; provdaná však myslí na věci světské, jak by se zalíbila muži.

³⁵To pak pravím k vašemu prospěchu, ne abych na vás hodil osidlo, nýbrž (radím) k tomu, co je vznešené a co by dalo svobodu bez překážky sloužiti Pánu.

³⁶Domnívá-li se však někdo, že by měl hanbu kvůli své neprovdané dceři, jeli přestárlá, a musí-li se tak státi, ať učiní podle své vůle; nehřeší, vdá-li se (mu).

³⁷Ale kdo stojí v svém srdci pevně, kdo není nucen, nýbrž může podle své vůle rozhodovali a v svém srdci se rozhodl, že neprovdá svou pannu, dobře činí.

³⁸A tak dobře činí i ten, kdo provdává svou pannu, kdo však ji neprovdává, činí lépe.

³⁹Manželka je vázána (manželským) zákonem, pokud žije její muž; zemře-li její muž, je volná; ať se provdá, za koho chce, (ale) jenom v Pánu!

⁴⁰Ale šťastnější bude, zůstane-li tak. To je má rada. Domnívám se přece, že i já mám Ducha Božího.