Read Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) Galatským 2 Bible Online

Galatským 2 - Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) bible

Galatským 2

¹Potom po čtrnácti letech jsem se opět odebral do Jerusalema s Barnabášem, a vzal jsem s sebou také Tita.

²Odebral jsem se (tam) podle toho, jak mi bylo zjeveno, a předložil jsem jim, zvláště váženým mužům, evangelium, které hlásám mezi pohany, zdali snad neběžím nebo jsem neběžel nadarmo.

³Ale ani můj průvodce Titus nebyl přinucen se dáti obřezat, ač byl (přece rozený) pohan.

⁴Vetřeli se totiž mezi nás falešní bratří a vloudili se, aby vyzvěděli naši svobodu, které požíváme v Kristu Ježíši, aby nás pak porobili.

⁵Jim jsme ani na okamžik neustoupili z povolnosti, aby pravda evangelia zůstala u vás.

⁶Ti však, kdož něco znamenají - ať byli kdysi jacíkoliv, na tom mi nezáleží; Bůh nehledí na osobu člověka -ti tedy, kdož požívají vážnosti, nenamítli proti mně nic,

⁷nýbrž naopak, když viděli, že mně je svěřeno hlásání evangelia pro neobřezané jako Petrovi pro obřezané –

⁸neboť Ten, jenž pomáhal Petrovi v apoštolském úřadě mezi obřezanými, pomáhal také mně mezi pohany –

⁹a když poznali milost mi danou, Jakub, Petr a Jan, kteří jsou pokládáni za sloupy, podali mně a Barnabášovi pravice (na znamení) důvěry, abychom my kázali mezi pohany, oni pak mezi židy,

¹⁰jenom jsme měli pamatovati na chudé. A to právě jsem se snažil také učinit.

¹¹Když potom přišel Petr do Antiochie, otevřeně jsem se proti němu postavil, poněvadž zasluhoval domluvy.

¹²Neboť dříve než přišli někteří od Jakuba, jídal společně s křesťany z pohanství. Po jejich příchodu se však (jich) stranil a odlučoval se (od nich) z bázně před těmi, kdož byli z obřízky.

¹³A s ním se tak přetvařovali také ostatní křesťané ze židovství, takže se i Barnabáš dal strhnouti jejich přetvářkou.

¹⁴Když jsem však zpozoroval, že nejednají podle pravého evangelia, řekl jsem Petrovi přede všemi: „Žiješ-li ty, ač jsi křesťan ze židovství, jako pohan a ne jako žid, jak můžeš nutiti křesťany z pohanství, aby žili jako židé?“

¹⁵My jsme přece rodem Židé a nikoliv pohanští hříšníci.

¹⁶Poněvadž však víme, že člověk nebývá ospravedlňován skutky (podle) zákona, nýbrž vírou v Ježíše Krista, také my jsme uvěřili v Krista Ježíše, abychom byli ospravedlněni vírou v Krista a ne skutky (podle) zákona; neboť skutky (podle) zákona „nebude ospravedlněn žádný člověk“.

¹⁷Jestliže však bylo při úsilí o ospravedlnění v Kristu také o nás shledáno, že jsme hříšníci, není-li pak Kristus pomocníkem hříchu? Nikoliv!

¹⁸Neboť stavím-li zase to, co jsem zbořil, činím sebe provinilcem.

¹⁹Vždyť já jsem skrze zákon zemřel zákonu, abych žil Bohu.

²⁰S Kristem jsem ukřižován. Nežiji už já, nýbrž žije ve mně Kristus. Pokud však žiji v těle, žiji ve víře v Syna Božího, který si mě zamiloval a sebe samého vydal za mne.

²¹Neodmítám milost Boží; avšak získává-li se ospravedlnění skrze zákon, tedy nadarmo zemřel Kristus.