Read Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) Filipským 1 Bible Online

Filipským 1 - Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) bible

Filipským 1

¹Pavel a Timothej, služebníci Ježíše Krista, všem věřícím v Kristu Ježíši s duchovními představenými a jáhny ve Filippách:

²Milost vám a pokoj od Boha, Otce našeho, a od Pána Ježíše Krista.

³Děkuji svému Bohu, kdykoliv si na vás vzpomenu.

⁴A vždycky při všech svých modlitbách s radostí se modlím za vás vroucně za to,

⁵že jste od prvního dne až dosud měli účast na hlásání evangelia Kristova.

⁶Důvěřuji právě v to, že Ten, jenž započal ve vás dílo dobré, dokoná je (také) až do dne Krista Ježíše.

⁷Vždyť je to pro mne spravedlivé, abych tak smýšlel o vás všech, poněvadž vás chovám v srdci, vás, kteří jste účastni mé milosti jak (nyní) v mých okovech, tak v hájení a utvrzování evangelia.

⁸Neboť Bůh je mi svědkem, jak po vás všech toužím v srdci Ježíše Krista.

⁹A o to se modlím, aby vaše láska víc a více vzrůstala v poznání a všelikém porozumění,

¹⁰abyste schvalovali věci lepší, abyste byli čisti a bez hany ke dni Kristovu,

¹¹jsouce naplněni ovocem ospravedlnění skrze Ježíše Krista k slávě a k chvále Boží.

¹²Chci však, bratří, abyste věděli, že moje postavení posloužilo spíše k rozšíření evangelia,

¹³takže mezi celou císařskou stráží a všemi ostatními je zjevno, že jsem v okovech pro Krista.

¹⁴A většina bratří v důvěře v Pána pro mé okovy se více osměluje mluviti beze strachu slovo Boží.

¹⁵Někteří ovšem hlásají Krista také ze závisti a žárlivosti,

¹⁶někteří však i z dobrého úmyslu;

¹⁷jedni z lásky, poněvadž vědí, že jsem určen k obraně evangelia, druzí však ze sobectví hlásají Krista, ne z upřímné pohnutky, nýbrž domnívajíce se, že tím přitíží mým okovům.

¹⁸Co z toho? Jen když se všemi způsoby, ať pod (nějakou) záminkou nebo upřímně, hlásá Kristus! A z toho se raduji, ale také budu se radovati.

¹⁹Vím totiž, že mi to vaší modlitbou a přispěním Ducha Ježíše Krista bude ke spáse,

²⁰a to jak očekávám a doufám, že v ničem nebudu zahanben, ale že Kristus zcela neohroženě jako vždy, tak i nyní bude oslaven na mém těle, ať (mým) životem nebo (mou) smrtí.

²¹Vždyť pro mne život je Kristus a smrt zisk.

²²Mám-li však žíti, znamená to pro mne plodnou práci. A tak nevím, co bych vyvolil.

²³Táhne však mě to na obě strany: toužím odejiti odtud a býti s Kristem – to by bylo mnohem lepší –

²⁴avšak zůstati na živu je potřebnější pro vás.

²⁵A to bezpečně vím, že zůstanu a pobudu kvůli vám všem k vašemu prospěchu a k (vaší) radosti ve víře,

²⁶aby se vaše chlouba rozhojnila v Kristu Ježíši skrze mne mým opětným příchodem k vám.

²⁷Jenom žijte důstojně evangelia Kristova, abych, ať přijdu a uvidím vás, nebo ať budu vzdálen, slyšel o vás, že pevně stojíte v jednom duchu, že jednomyslně zápasíte za víru v evangelium

²⁸a že se nedáváte ničím zastrašovat od protivníků. To jest pro ně znamením (jejich) záhuby, (pro vás) však vaší spásy, a to od Boha.

²⁹Neboť vám byla pro Krista dána milost nejen v něho věřiti, nýbrž pro něho i trpěti.

³⁰Máte týž zápas, jaký jste viděli na mně a jak nyní o mně slyšíte.