Read Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) Jakubův 2 Bible Online

Jakubův 2 - Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) bible

Jakubův 2

¹Moji bratří, věříte-li v oslaveného Pána našeho Ježíše Krista, nejednejte stranicky!

²Neboť vstoupil-li by do vašeho shromáždění nějaký muž se zlatým prstenem v nádherném rouchu a vstoupil-li by též chuďas v ošumělém šatě,

³a jestliže byste pohlédli na toho v nádherném rouchu a řekli byste mu: „Ty, posaď se na toto pěkné místo,“ a chuďasovi byste řekli: „Ty, postav se tamto“ nebo: „Posaď se mi u podnože,“

⁴což neoctli jste se tím v rozporu sami se sebou a nestali jste se zlovolnými soudci?

⁵Poslechněte, moji milovaní bratří! Nevyvolil Bůh chudé v očích tohoto světa za bohaté ve víře a za dědice království, které zaslíbil těm, kdož ho milují?

⁶Ale vy jste zneuctili chuďasa. Což nejsou to právě boháči, kteří vás (svou) mocí utiskují, a což ne zase oni, kteří vás tahají k soudům?

⁷Nejsou to oni, kteří se rouhají vznešenému jménu, které bylo vzýváno nad vámi?

⁸Dobře činíte, jestliže plníte královský zákon podle Písma: „Miluj bližního svého jako sebe samého!“

⁹Avšak jednáte-li stranicky, dopouštíte se hříchu a zákon vás usvědčuje z přestupku.

¹⁰Neboť kdo by celý zákon zachoval, ale prohřešil se v jednom (jeho příkazu), provinil se proti všem.

¹¹Vždyť kdo řekl: „Nesesmilníš“, řekl také: „Nezabiješ!“ Jestliže tedy nesmilníš, ale dopouštíš se vraždy, přestoupil jsi zákon.

¹²Tak mluvte a tak jednejte jako ti, kdož budou souzeni podle zákona svobody.

¹³Neboť soud nezná milosrdenství s tím, kdo sám jednal nemilosrdně. Milosrdenství však vítězí nad soudem.

¹⁴Co prospěje, moji bratří, praví-li kdo, že má víru, ale nemá skutky? Může ho víra spasit?

¹⁵A kdyby bratr nebo sestra byli nazí a neměli na denní výživu,

¹⁶a někdo z vás pak by jim řekl: „Jděte v pokoji, zahřívejte se a nasycujte se,“ ale nedali byste jim, co potřebují k životu, co to prospěje?

¹⁷Tak (je to) i s vírou: nemá-li skutky, je mrtvá sama v sobě.

¹⁸Ale někdo řekne: „Ty máš víru, a já mám skutky. Ukaž mi svou víru bez skutků, a já ti ukáži ze svých skutků, jaká je víra má.

¹⁹Ty věříš, že je jeden Bůh? Dobře činíš. I zlí duchové věří, ale třesou se.“

²⁰Chceš však, pošetilý člověče, poznati, že víra bez skutků je mrtvá?

²¹Což náš otec Abraham nebyl ospravedlněn ze skutků, protože obětoval svého syna Izáka na oltáři?

²²Vidíš, že spolu působila víra s jeho skutky a že víra byla skutky dovršena.

²³I naplnilo se Písmo: „Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to připočteno k spravedlnosti“ a „byl nazván přítelem Božím.“

²⁴Vidíte, že člověk bývá ospravedlňován skutky, a ne pouhou vírou.

²⁵Což nebyla i nevěstka Rahab ospravedlněna skutky, že pohostinsky přijala posly a propustila je jinou cestou?

²⁶Neboť jako je tělo bez ducha mrtvé, tak jest i víra bez skutků mrtvá.