Read Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) Zjevení 16 Bible Online

Zjevení 16 - Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) bible

Zjevení 16

¹I uslyšel jsem z chrámu mocný hlas volati k sedmi andělům: „Jděte a vylijte na zem sedm misek Božího hněvu!“

²A odešel první a vylil svou misku na zem; tu vyrazily kruté a bolestivé vředy na lidech, kteří měli znamení šelmy, i na těch, kdož se klaněli jejímu obrazu.

³A druhý [anděl] vylil svou misku na moře; to se změnilo v krev jako z mrtvého, a pomřely všechny živé bytosti v moři.

⁴A třetí (anděl) vylil svou misku na řeky a na prameny voď; ty se proměnily v krev.

⁵A uslyšel jsem anděla vod praviti: „Spravedlivý jsi, [Pane,] jenž jsi a jenž jsi byl, Svatý, že jsi tak rozsoudil!

⁶Neboť prolili krev svatých i proroků, a za to jsi jim dal pít krev. Zasluhují si toho.“

⁷A od oltáře jsem uslyšel hlas: „Ano, Pane, Bože všemohoucí, pravé a spravedlivé jsou tvé soudy!“

⁸A čtvrtý [anděl] vylil svou misku na slunce. Tomu byla dána moc rozpáliti lidi žárem a ohněm.

⁹A lidé byli rozpáleni velikým žárem. I rouhali se jménu Boha, jenž má moc nad těmito ranami; pokání však neučinili, aby mu vzdali slávu.

¹⁰A pátý [anděl] vylil svou misku na trůn šelmy. I zatmělo se její království a lidé si rozkousávali bolestí své jazyky

¹¹a rouhali se Bohu na nebesích pro své bolesti a pro své vředy, ale pokání za své skutky neučinili.

¹²A šestý [anděl] vylil svou misku na velikou řeku Eufrat. I vyschla její voda, aby se tak připravila cesta králům od východu slunce.

¹³A viděl jsem z tlamy drakovy a z tlamy šelmy a z úst falešného proroka vycházeti tři nečisté duchy jako žáby.

¹⁴Jsou to totiž ďábelští duchové, kteří činí divy; vycházejí ke králům celého světa, aby je shromáždili k válce ve veliký den všemohoucího Boha. –

¹⁵Hle, přicházím jako zloděj. Blahoslavený jest, kdo bdí a opatruje si šat, aby nechodil nahý a aby neviděli jeho nahotu. –

¹⁶I shromáždil je na místo zvané hebrejsky Harmagedon.

¹⁷A sedmý anděl vylil svou misku do vzduchu. I ozval se od trůnu z chrámu mocný hlas: „Stalo se!“

¹⁸A nastalo blýskání a hřímavé hromobití; i veliké zemětřesení povstalo, jakého nebylo nikdy, co lidé jsou na zemi, takové zemětřesení, tak veliké!

¹⁹A rozpadlo se to veliké město ve tři části a města pohanská padla. Bůh se upamatoval na ten veliký Babylon a podal mu kalich s vínem své nevole a hněvu.

²⁰A všechny ostrovy zmizely a hory nebylo možno nalézti.

²¹Také kroupy jak cent těžké padaly s nebe na lidi, ale lidé se rouhali Bohu pro ránu krupobití; neboť byla to (rána) nadmíru velká.