Read Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) Zjevení 19 Bible Online

Zjevení 19 - Dr. Rudolf Col (NZ - 1947) bible

Zjevení 19

¹Potom jsem uslyšel jakoby mocný hlas velikého zástupu v nebi mluviti: „Aleluja! Vítězství, sláva a moc patří našemu Bohu!

²Vždyť pravé a spravedlivé jsou jeho soudy, poněvadž vykonal soud nad tou velikou nevěstkou, která zkazila zemi svým smilným životem. Pomstil krev svých služebníků, lpící na jejich rukou.“

³A opět řekli: „Aleluja! A dým z ní vystupuje na věky věků.“

⁴I padlo čtyřiadvacet starců a čtyři bytosti na tvář a poklonili se Bohu, sedícímu na trůně, a řekli: „Amen! Aleluja!“

⁵A s trůnu bylo slyšeli tento hlas: „Chvalte Boha našeho, všichni jeho služebníci a kdo se ho bojíte, malí i velcí!“

⁶I uslyšel jsem mluviti jakoby hlas velikého zástupu a jako hukot veliké vody a jako burácení silného hromu: „Aleluja! Pán, máš Bůh všemohoucí, se ujal vlády.

⁷Radujme se, plesejme a vzdejme mu chválu, neboť nadešla svatba Beránkova a jeho nevěsta je připravena!

⁸Směla se obléci v běloskvoucí, čisté jemné plátno.“ – Jemné plátno znamená spravedlivé skutky svatých.

⁹I řekl mi: „Napiš: Blahoslavení, kdož jsou povoláni k svatební hostině Beránkově!“ A řekl mi: „To jsou

¹⁰pravdivá slova Boží.“ Padl jsem mu k nohám, chtěje se mu pokloniti. Ale řekl mi: „Chraň se to udělati Jsem spoluslužebník tvůj a tvých bratří, kteří mají svědectví O Ježíšovi. Bohu se klaněj!“ – Svědectví o Ježíšovi je totiž prorocký duch.

¹¹A spatřil jsem nebe otevřené, a hle, bílý kůň! Jezdec na něm se nazývá Věrný a Pravdivý. Ten spravedlivě soudí a bojuje.

¹²Jeho oči svítily jako plamen ohně a na hlavě měl mnoho věnců a napsané jméno, které nikdo kromě něho nezná.

¹³Oděn byl v roucho zbarvené krví a jeho jméno je „Slovo Boží“.

¹⁴A nebeské zástupy doprovázely ho na bílých koních, oblečeny jsouce v jemné bílé a čisté plátno.

¹⁵Z jeho úst vychází meč [po obou stranách] ostrý. Jím měl bíti národy. A on je bude řídit železnou berlou a sám bude tlačit lis vína prudkého hněvu Boha všemohoucího.

¹⁶Na svém šatě ve výši beder má napsáno: „Král králů a Pán pánů.“

¹⁷A spatřil jsem jednoho anděla státi v sluneční záři. Volal mocným hlasem ke všem ptákům, kteří lítali nebeským prostorem: „Pojďte, shromážděte se k veliké hostině Boží,

¹⁸abyste pojedli těla králů, těla velitelů, těla silných, těla koní i jejich jezdců a těla všech pánů i otroků, malých i velkých!“

¹⁹A uviděl jsem šelmu a krále pozemské i jejich vojska shromážděná, aby vedla válku proti tomu, jenž seděl na koni, a proti jeho vojsku.

²⁰I byla ta šelma jata a s ní i falešný prorok, který činil před ní divy a jimi svedl ty, kdož přijali znamení oné šelmy a. klaněli se jejímu obrazu. Oba byli za živa vrženi do ohnivého jezera, v němž hořela síra.

²¹A ostatní byli pobiti mečem, který vyšel z úst toho jezdce na koni; a všichni ptáci se nasytili jejich masem.