Read Slovo na cestu 2000 1. Mojžíšova 48 Bible Online

1. Mojžíšova 48 - Slovo na cestu 2000 bible

1. Mojžíšova 48

¹Zanedlouho po této události Josefovi oznámili, že jeho otec onemocněl. Vzal tedy s sebou své dva syny, Manasesa a Efrajima a vypravil se za svým otcem.

²Jakmile se Jákob dověděl, že k měnu přichází jeho milovaný syn Josef, posbíral své poslední síly a posadil se na lůžku, aby ho přivítal. Josef i s oběma syny vstoupil,

³a Jákob k němu promluvil: "Když jsem byl ještě v kenaanské zemi, ukázal se mi ve městě Lúz všemohoucí Bůh a požehnal mi

⁴slovy: "Nesčetně rozmnožím tvé potomstvo a dám z něj povstat mnoha národům. Zemi ve které nyní sídlíš dám tvému potomstvu do trvalého vlastnictví."

⁵Přestože se tvoji dva synové Manases a Efrajim narodili v Egyptě dříve než jsem přišel, budu je považovat za své stejně jako třeba Rúbena a Šimeóna a dám jim stejný dědičný podíl jako všem ostatním.

⁶Všichni ostatní potomci, které zplodíš, už budou tvoji, ale přesto i oni získají prostřednictvím svých bratrů Manasesa a Efrajima podíl na jejich dědictví.

⁷Tvá matka Ráchel totiž zemřela velmi mladá cestou z Mezopotámie a zanechala po sobě jen dva syny. Pochoval jsem ji v Kenaanu při cestě do Efraty (Betléma)."

⁸Po těchto slovech si Izrael všiml, že Josef k němu nepřišel sám a zeptal se: "Kdo je tu s tebou?"

⁹"To jsou moji synové, které mi dal Bůh," odpověděl Josef. "Přiveď je tedy ke mně blíž, ať jim mohu požehnat," požádal Josefa otec,

¹⁰neboť už ve svém věku velmi špatně viděl. Josef je tedy k němu přivedl a Jákob oba jeho syny objal a políbil.

¹¹"Už jsem se vzdal naděje, že ještě někdy spatřím tvou tvář," řekl potom otec Josefovi. "A zatím mi Bůh dopřál vidět dokonce i tvé potomky."

¹²Po těchto Jákobových slovech vzal Josef oba své syny a sklonil se tváří k zemi.

¹³Potom vzal svou pravou rukou Efrajima, odvedl ho k Izraelově levici a Manasesa svou levou rukou k Izraelově pravici.

¹⁴Avšak Izrael záměrně zkřížil své ruce, pravou ruku položil na hlavu mladšího Efrajima a svou levici vložil na Manasesovu hlavu, přestože Manases byl prvorozený syn.

¹⁵Když to udělal, požehnal Josefovi těmito slovy: "Ať Bůh, kterého uctívali a jemuž důvěřovali už moji otcové Abraham a Izák, Bůh, který mne jako dobrý Pastýř vodí od mého narození až dodnes,

¹⁶Boží posel, který mne vždy věrně chránil a vysvobozoval mne z nesnází, ať právě On požehná těmto chlapcům. Ať nesou dál mé jméno i jména mých otců Abrahama a Izáka. Ať se země zaplní jejich potomky."

¹⁷Když Josef zpozoroval, že jeho otec položil svou pravici na hlavu Efrajimovu, domníval se, že se zmýlil, a tak uchopil otcovu ruku, aby ji z hlavy Efrajimovy přenesl na hlavu Manasesovu.

¹⁸"Ne, otče," řekl, "tento syn je prvorozený. Polož svou pravici na jeho hlavu."

¹⁹Otec však odmítl: "Vím dobře, co dělám, synu. I tvůj starší syn se postaví do čela početného národa, avšak jeho mladší bratr jej početně mnohem převýší a stane se základem mnoha národů."

²⁰Nakonec Jákob oběma synům požehnal těmito slovy: "Vaše jména se mezi Izraelci stanou znamením prosperity a požehnání. Lidé si navzájem budou říkat: "Kéž tě Bůh provází jako Efrajima a Manasesa."" Tak svým požehnáním povýšil Izrael mladšího Efrajima nad prvorozeného Manasesa.

²¹Potom se obrátil k Josefovi a řekl:

²²"Tobě, synu, odkazuji o jeden dědičný podíl více než tvým bratrům. Sám jsem ho pro tebe se zbraní v ruce vydobyl od Emorejců.