Read Slovo na cestu 2000 2. Samuelova 12 Bible Online

2. Samuelova 12 - Slovo na cestu 2000 bible

2. Samuelova 12

¹Hospodin k Davidovi poslal proroka Nátana a jeho ústy mu oznámil: "V jednom městě žili dva muži.

²2-3 Jeden byl velmi bohatý a vlastnil početná stáda ovcí a dobytka, zatímco druhý neměl nic, kromě jediné malé ovečky, kterou si koupil. Pečoval o ni téměř jako o jedno ze svých dětí, dělil se s ní o jídlo a dával jí pít ze své vlastní misky. Spávala mu v náručí a měl ji rád jako svou dceru.

⁴Jednoho dne zavítal do domu bohatého muže host. Boháči se však kvůli návštěvníkovi nechtělo porážet ovci nebo tele ze svého stáda, a tak namísto toho vzal ovečku, která patřila chudákovi, zabil ji a připravil z ní svému hostu pokrm."

⁵Sotva Nátan domluvil, David se rozlítil a vykřikl: "Přísahám před samotným Hospodinem, že člověk, který vykonal něco takového, si zaslouží smrt!

⁶Za ukradenou ovečku čtyřnásobně zaplatí, neboť čin, kterého se dopustil, postrádá jakýkoliv soucit."

⁷Nato však Nátan Davidovi řekl: "Tím mužem jsi ty sám! Poslouchej, co ti vzkazuje Hospodin, Bůh Izraele:

⁸Ustanovil jsem tě králem Izraele a zachránil tě před Saulem. Dal jsem ti jeho palác a vložil do náručí jeho ženy. Svěřil jsem ti vládu nad celým Izraelem i Judou. A kdyby ti snad i všechno to bylo málo, dal bych ti ještě mnohem víc.

⁹Proč jsi tedy nedbal mých nařízení a dopustil ses tak strašného zločinu? Zavraždil jsi Chetejce Urijáše a přivlastnil sis jeho ženu. Zabil jsi ho zbraněmi Amónců.

¹⁰Kvůli tomu, že jsi mnou opovrhl, usmrtil jsi Chetejce Urijáše a vzal sis jeho ženu za manželku bude tebe i tvou rodinu navěky provázet hrozba násilné smrti.

¹¹Já Hospodin ti sám dnes přísahám, že tvá vlastní rodina se ti stane zdrojem neštěstí. Před tvýma očima tě připravím o tvé vlastní ženy a nechám je veřejně spát s jiným mužem.

¹²Ty jsi to udělal tajně, ale já dopustím, aby se to stalo před zraky celého Izraele."

¹³Po těchto slovech David pochopil, čeho se dopustil, a vyznal: "Hluboce jsem se proti Hospodinu provinil." Nátan však Davidovi oznámil: "Hospodin ti tvou vinu odpustil a nechá tě žít,

¹⁴ale protože tvůj čin dal Hospodinovým nepřátelům příležitost, aby jím opovrhovali, tvůj právě narozený syn musí zemřít."

¹⁵Krátce poté, co Nátan odešel domů, postihl Hospodin syna Bat-šeby a Davida těžkou chorobou.

¹⁶David za své dítě Boha prosil, nic nejedl a celé noci ležel na holé zemi.

¹⁷Jeho služebníci a rádcové se ho několikrát pokoušeli přimět, aby vstal a něco snědl, ale on je vždy odmítl.

¹⁸Sedmý den však jeho dítě přesto zemřelo. Davidovi sloužící se mu však zprávu o smrti jeho dítěte báli oznámit a navzájem si mezi sebou říkali: "Neposlouchal naše domluvy, ani když dítě ještě žilo. Co teprve až se dozví, že dítě už zemřelo? Co když si v zoufalství nějak ublíží?"

¹⁹David si však tajemného šeptání svých služebníků povšiml a uvědomil si, co to znamená. "Je můj syn mrtev?" zeptal se. "Ano," odpověděli služebníci, "už nežije."

²⁰Nato se David zvedl ze země, umyl se a učesal, oblékl si čistý oděv a odešel do svatyně, aby uctil Hospodina. Potom se vrátil do paláce, dal si přinést pokrm a najedl se.

²¹Jeho služebníci se ho však zeptali: "Nerozumíme tvému jednání. Dokud dítě žilo, stále jsi jen naříkal a odmítal cokoliv sníst. A teď, když zemřelo, najednou vstaneš a jíš."

²²David jim odpověděl: "Dokud bylo dítě naživu, nejedl jsem a plakal, neboť jsem ještě doufal, že se nade mnou Hospodin možná slituje a dítě nezemře.

²³Ale teď, když je mrtvé, ztratilo mé hladovění smysl. Mohu mu snad ještě nějak vrátit život? Já svého syna budu jednou následovat, ale on už se zpět nevrátí."

²⁴Potom David odešel, aby utěšil svou ženu Bat-šebu. Za nějaký čas Bat-šeba opět otěhotněla a porodila syna, kterému dali jméno Šalomoun.

²⁵Hospodin si ho velmi oblíbil, a proto jeho rodičům prostřednictvím proroka Nátana vzkázal, aby ho pojmenovali Jedidjáš (což znamená Hospodinův miláček).

²⁶26-27 Mezitím Jóab v čele Izraelců úspěšně dobýval Rabu, hlavní město Amónců, ale dříve než je definitivně porazil, vypravil k Davidovi posly se vzkazem: "Zaútočil jsem proti Rabě a obsadil Město vod.

²⁸Vystroj proto zbytek armády, oblehni město a sám dokonči jeho porážku, abych tím, kdo zvítězí a jehož jméno se bude provolávat, nebyl já, ale ty."

²⁹David tedy bez váhání přitáhl se zbytkem vojska k Rabě, napadl ji a dobyl.

³⁰Sesadil jejího krále a odnesl si jeho zlatou, drahokamy posázenou korunu, která vážila více než třicet kilogramů. Sám ji pak nosíval na hlavě.

³¹Kromě toho si z města odvezl ještě mnoho další kořisti a jeho obyvatele podřídil nuceným pracím s pilami, krumpáči, železnými sekyrami a práci v cihelně. Když pak stejně naložil se všemi ostatními městy Amónců, vrátil se David s celou armádou zpět do Jeruzaléma.