Read Slovo na cestu 2000 2. Samuelova 13 Bible Online

2. Samuelova 13 - Slovo na cestu 2000 bible

2. Samuelova 13

¹Davidův syn, princ Abšalóm, měl překrásnou sestru Támaru. Stalo se, že se do ní zamiloval její nevlastní bratr, Davidův syn Amnón.

²Támar však byla panna, a protože tehdejší izraelské zvyky nedovolovaly, aby muž před svatbou navázal se ženou intimní vztah, Amnón se kvůli Támaře natolik soužil, až z toho onemocněl.

³3-4 Jednou si Amnónova strádání povšiml jeho vychytralý přítel Jónadab, syn Davidova bratra Šimey, a zeptal se ho: "Řekni mi, co tě trápí, královský synu? Den za dnem jsi hubenější a slabší." "Rmoutím se kvůli své marné lásce k nevlastní sestře Támaře," odvětil Amnón.

⁵"Nezoufej," řekl mu však pohotově Jónadab. "Lehni si do postele a předstírej, že jsi nemocný. Až se na tebe přijde podívat tvůj otec, předlož mu tuto prosbu: "Otče, dovol, aby ke mně přišla má sestra Támar a dala mi najíst. Uvidím-li, jak jídlo připravuje, jistě se mi vrátí chuť k jídlu. Když mne potom ještě sama nakrmí, bude se mi určitě dařit mnohem lépe."

⁶Amnón tedy na Jónadabův návrh přistoupil, ulehl do postele a skutečně předstíral chorobu. Když jej pak přišel navštívit jeho královský otec, Amnón ho požádal: "Otče, dovol, aby ke mně přišla má sestra Támar a uchystala pro mne něco malého k snědku. Přál bych si, aby pokrm připravila přede mnou a sama mne pak nakrmila."

⁷David souhlasil a poslal do Támařina domu svého služebníka s tímto vzkazem: "Zajdi prosím ke svému bratru Amnónovi a přichystej mu nějaký chutný pokrm."

⁸Támar tedy otcově žádosti vyhověla a svého bratra navštívila. Podle jeho přání vstoupila do pokoje, kde Amnón ležel, před jeho vlastními zraky připravila těsto, uhnětla z něj bochánky a upekla je.

⁹Když však svému bratru hotové pečivo na podnose předložila, Amnón odmítl jíst a nejprve poručil svým služebníkům, aby odešli.

¹⁰Jakmile tedy všichni na jeho příkaz pokoj opustili, Amnón řekl Támaře: "Nyní mi opět přines to, co jsi připravila, a sama mne nakrm."

¹¹Támar tedy svému bratru jídlo přinesla, ale sotva se k němu přiblížila, aby ho nakrmila, Amnón ji popadl a začal se dožadovat: "Sestro, toužím po tobě, pojď ke mně a spi se mnou!"

¹²"Ale bratře, nedělej hlouposti," odvětila Támar. "Nenuť mne k něčemu takovému. Copak neznáš izraelské zákony?

¹³Na celé zemi není místo, kam bych se ukryla před hrozným opovržením, které by za to padlo na mou hlavu. A co ty? Lidé celého Izraele tě budou považovat za zvrhlého hlupáka. Vždyť stačí, když si o nás promluvíš s králem, a on ti jistě dá svolení, aby sis mne vzal."

¹⁴Amnón však odmítl svou sestru poslechnout, využil své mužné přesily a znásilnil ji.

¹⁵Jeho původní velká láska se však poté náhle změnila v ještě silnější nenávist a Amnón jí poručil, aby ihned odešla.

¹⁶"Ale to mi přece nemůžeš udělat," řekla mu Támar. "Když mne teď pošleš pryč, ublížíš mi ještě mnohem více, než tím, co jsi mi už udělal."

¹⁷Amnón však na ni opět nedbal, zavolal svého osobního služebníka a poručil mu, aby Támaru vyhodil z domu a zamkl za ní dveře. Služebník tedy jeho rozkaz vyplnil, vyvedl ji za dveře a zajistil je závorou.

¹⁸Támar byla oděna do bohatě zdobeného roucha, jež nosívaly svobodné královské dcery.

¹⁹Když se ocitla na ulici, na znamení zoufalství si posypala hlavu prachem a ono bohatě zdobené roucho, které na sobě měla, roztrhla. Potom s hlavou v dlaních a hlasitým pláčem odešla.

²⁰Sotva ji spatřil její bratr Abšalóm, zeptal se jí: "Co se ti stalo? Ublížil ti snad nějak tvůj bratr Amnón?" Když mu Támar všechno sdělila, Abšalóm jí řekl: "Sestro, s nikým o tom nemluv a zbytečně se tím netrap, vždyť Amnón je koneckonců tvůj bratr." Zneuctěná a opuštěná Támar se tedy usadila v domě svého bratra Abšalóma.

²¹Jakmile se o všem, co se stalo, doslechl král David, nesmírně se rozhněval.

²²Abšalóm o té záležitosti nepromluvil s Amnónem ani jediné slovo, ale v skrytu duše ho za to, co provedl jeho sestře, hluboce nenáviděl.

²³23-24 Za dva roky, v době, kdy Abšalómovi služebníci stříhali v Baal-chasóru nedaleko Efrajimu ovce, přišel Abšalóm ke králi a oznámil mu: "Přišel hojný čas stříhání ovcí. Dovol, abych při této příležitosti pozval tebe i všechny tvé syny a služebníky k oslavě."

²⁵Král mu však odvětil: "Myslím, synu, že to není nejlepší nápad. Kdybychom tě navštívili všichni najednou, měl bys s námi jen spoustu starostí." Ani přes Abšalómovo další naléhání, král své rozhodnutí nezměnil, ale popřál mu alespoň hodně zdaru.

²⁶Nakonec Abšalóm řekl: "Nechcete-li tedy přijít všichni, dovol, ať se ke mně připojí alespoň můj bratr Amnón." "A proč s tebou má jít?" zeptal se král.

²⁷Abšalóm ho však přemlouval tak dlouho, až král souhlasil a poslal s Abšalómem nejen Amnóna, ale i všechny své ostatní syny.

²⁸Když Abšalóm dosáhl svého, přikázal vlastním mužům: "Dobře mne poslouchejte! Až se Amnón opije vínem a já vám dám znamení, bez obav ho zabijete. Je to můj rozkaz, a proto si počínejte odvážně a rozhodně!"

²⁹Abšalómovi muži tedy jeho nařízení vyplnili, a když jim dal pokyn, Amnóna zabili. Když to viděli ostatní královi synové, na nic nečekali, nasedli na své mezky a všichni uprchli.

³⁰Avšak dříve než dorazili zpět do Jeruzaléma, donesla se králi Davidovi zpráva, že Abšalóm do posledního povraždil všechny jeho syny.

³¹Sotva to David uslyšel, vstal, v zoufalství roztrhl svůj oděv a vrhl se na zem. Jeho služebníci, kteří stáli okolo, ho následovali a na důkaz svého zděšení rovněž roztrhli svá roucha.

³²Vtom ale promluvil Jónadab, syn Davidova bratra Šimey, a řekl: "Můj pane, není pravda, že zabili všechny prince. Pouze Amnón je mrtev. Abšalóm plánoval jeho smrt už od té doby, kdy Amnón znásilnil jeho sestru Támaru.

³³Nedej se vyvést z míry falešnou zprávou o smrti všech svých synů. Jediným, koho zabili, je Amnón."

³⁴(Abšalóm mezitím na nic nečekal a uprchl.) Netrvalo dlouho a muž, který držel na hradbách hlídku, spatřil, jak cestou od západu sestupuje k městu po úbočí kopce skupina lidí. Bez váhání tedy šel a oznámil to králi.

³⁵Nato Jónadab řekl: "Vidíš, tvoji synové už přicházejí. Všechno je přesně tak, jak jsem ti řekl."

³⁶Sotva domluvil, vstoupili s hlasitým nářkem všichni princové. K jejich usedavému pláči se vzápětí připojil také král a všichni jeho služebníci.

³⁷37-38 Abšalóm se mezitím na svém útěku dostal až k Amíchúrovu synu Talmajovi, králi Gešúru, a zůstal tam tři roky.

³⁹Avšak král David, který se zanedlouho s Amnónovou smrtí smířil, se kvůli svému synu Abšalómovi po celou tu dobu rmoutil a přál si ho znovu spatřit.