Read Slovo na cestu 2000 2. Samuelova 3 Bible Online

2. Samuelova 3 - Slovo na cestu 2000 bible

2. Samuelova 3

¹Války mezi přívrženci Saula a příznivci Davida se táhly ještě dlouhou dobu. David však své postavení stále více upevňoval, zatímco vliv Saulových potomků postupně slábl.

²2-5 Davidovi se v Chebrónu narodilo několik synů. Nejstaršího Amnóna přivedla na svět Achínoam z Jizreelu. Druhého syna Kileaba porodila vdova po Nábalovi z Karmelu Abígajil a třetího syna Abšalóma zplodila Maaka, dcera gešúrského krále Talmaje. Čtvrtý potomek Adónijáš byl synem Chagíty, pátému synu Šefatjášovi dala život Abítala a konečně šestý syn Jitreám se narodil Davidově manželce Egle.

⁶Během neustávajících bojů mezi Saulovými zastánci na jedné a Davidovými příznivci na druhé straně, získával mezi Saulovými přívrženci stále větší vliv vojevůdce Abnér.

⁷Využil dokonce svého postavení a vyspal se s jednou ze Saulových družek, Ajovou dcerou Rispou.

⁸Když za ním potom přišel Íš-bóšet a jeho čin mu vyčetl, Abnér se kvůli tomu nesmírně rozlítil a odpověděl mu: "Jsem snad nějaký prašivý Judejec, že se mnou takto jednáš? Každý den věrně a oddaně sloužím zájmům tvého otce Saula, jeho rodiny i přátel. Ani tebe samotného jsem nezradil a nevydal tě Davidovi do rukou, a ty mě nyní přesto umravňuješ a hledáš proti mně záminku kvůli nějaké ženě?

⁹Ať se mnou Hospodin naloží, jak sám uzná za vhodné, jestli nyní pro Davida nevykonám to, co mu Hospodin přísahal ve svém slibu:

¹⁰Sesadím z trůnu potomky Saula a předám vládu do rukou Davida. Ustanovím ho králem celého Izraele a Judeje od Danu až k Beer-šebě."

¹¹Íš-bóšet dostal strach a neodvážil se Abnérovi říci už ani jediné slovo.

¹²Potom Abnér vypravil k Davidovi posly se vzkazem: "Kdo vlastně této zemi vládne? Uzavři se mnou smlouvu a já ti pomohu sjednotit celý Izrael pod tvou vládu."

¹³David Abnérovi odpověděl: "S tvou nabídkou souhlasím, ale smlouvu s tebou uzavřu pouze pod jednou podmínkou. Až se ke mně vypravíš, musíš s sebou přivést Saulovu dceru Míkal, jinak s tebou o ničem jednat nebudu."

¹⁴Potom vypravil posly také k Saulovu synu Íš-bóšetovi a vzkázal mu: "Vrať mi mou manželku Míkal, pro kterou jsem vzal život stovce Pelištejců."

¹⁵Íš-bóšet Davida uposlechl a požádal Abnéra, aby tedy Míkal od jejího manžela, Lavišova syna Paltíela, přivedl.

¹⁶Paltíel však nechtěl svou ženu opustit a s nářkem ji provázel až do Bachurímu. Teprve tam se na Abnérovu výzvu odpojil a vrátil se domů.

¹⁷Abnér pak svolal zástupce Izraele a řekl jim: "Už dlouho chcete, aby nad vámi vládl David.

¹⁸Nyní přišel čas, abyste svou myšlenku podpořili činem. Vždyť právě o Davidovi Hospodin prohlásil, že vysvobodí izraelský národ z útlaku Pelištejců a všech jeho nepřátel."

¹⁹Stejný návrh potom Abnér osobně přednesl Benjamínovcům, a když je přesvědčil, vypravil se do Chebrónu, aby Davidovi oznámil, na čem se celý Izrael včetně kmene Benjamínovců usnesl.

²⁰Když Abnér v doprovodu dvaceti mužů dorazil do Chebrónu, David je přivítal a uspořádal pro ně hostinu.

²¹Potom však Abnér Davidovi řekl: "Dovol mi odejít a shromáždit celý Izrael, aby tě lidé mohli zvolit svým králem. Budeš tak konečně moci vládnout nad celou zemí a spravovat ji, jak sám budeš chtít." David souhlasil a nechal Abnéra v pokoji odejít.

²²22-24 Zanedlouho nato se z válečného tažení vrátili Davidovi bojovníci v čele s Jóabem a přinesli s sebou velkou kořist. Sotva se Jóabovi doneslo, že krátce před jeho příchodem navštívil krále vojevůdce Abnér a že David ho nechal v pokoji odejít, přispěchal k němu a řekl: "Králi, co jsi to udělal? Vychytralý Nérův syn Abnér tě podvedl a ty jsi ho klidně nechal odejít.

²⁵Copak ho neznáš? Ve skutečnosti jistě přišel jen proto, aby obhlédl situaci a odhalil tvé záměry a plány."

²⁶26-27 Po těchto slovech Jóab odešel, a aniž by Davidovi cokoliv oznámil, vypravil za Abnérem posly, aby ho přivedli zpět. Poslové ho dostihli u studny v Siře a vrátili se s ním do Chebrónu. Jóab už na něj mezitím čekal u městské brány a jakmile dorazil, vzal si Abnéra stranou, jako by si s ním chtěl důvěrně promluvit. Namísto toho však s úmyslem pomstít smrt svého bratra Asáela vytáhl v ústraní dýku, vrazil ji Abnérovi pod žebra a na místě ho usmrtil.

²⁸Když se o tom později doslechl David, prohlásil: "Já ani moje království nikdy neponeseme za prolitou krev Nérova syna Abnéra žádnou vinu.

²⁹Důsledky jeho smrti nechť padnou na hlavu jeho vraha Jóaba a celou jeho rodinu. Ať vždy někoho z nich postihne rakovina či malomocenství, ať je chromý nebo zahyne hladem či v boji."

³⁰(Na vraždě Abnéra se kromě Jóaba podílel i jeho bratr Abíšaj. Společně tak chtěli pomstít smrt svého bratra Asáela, kterého Abnér usmrtil v bitvě u Gibeónu.)

³¹Potom David Jóabovi a všem, kteří byli s ním, nařídil: "Na znamení zármutku nad Abnérovou smrtí roztrhnete svůj oděv, oblečete se do žíněného roucha a půjdete v pohřebním průvodu před Abnérem."

³²Sám pak šel za ním a společně jeho tělo pohřbili v Chebrónu. Král i všechen lid nad Abnérovým hrobem hlasitě naříkali a

³³33-34 David na jeho památku zazpíval tento žalozpěv: "Proč musel Abnér zemřít jako zločinec, když jeho ruce nesvazovala pouta a na nohou nenesl okovy? Zahynul, stal se obětí ničemníků." Když dozpíval všichni znovu nad Abnérem zaplakali.

³⁵Po skončení pohřbu si lidé všimli, že David nic nejí a přemlouvali ho, aby se alespoň trochu posilnil. David jim však odpověděl přísahou: "Ať se mnou Bůh naloží tak přísně, jak uzná za vhodné, jestli se do západu slunce dotknu chleba nebo jiného pokrmu."

³⁶Lidem se jeho odpověď líbila, stejně jako si upřímně cenili všeho, co David dělal.

³⁷Jeho postoj toho dne všem Izraelcům dokázal, že král neměl s vraždou Nérova syna Abnéra nic společného.

³⁸David pak svým lidem řekl: "Je nesporné, že Izrael dnes ztratil velkého velitele a schopného muže.

³⁹A přestože jsem Bohem vyvolený král, cítím, že nemohu proti zločinu obou Serújiných synů nic udělat. Kéž tomu, kdo páchá zlo, Hospodin za jeho zlé skutky po zásluze odplatí."