Read Slovo na cestu 2000 2. Samuelova 7 Bible Online

2. Samuelova 7 - Slovo na cestu 2000 bible

2. Samuelova 7

¹1-2 Když se král konečně usadil ve svém paláci a Hospodin dopřál Izraeli mír a klid od všech okolních nepřátel, David řekl proroku Nátanovi: "Pohleď, zatímco já si tady bydlím v paláci z cedrového dřeva, Hospodinova truhla zůstává ve stanu."

³Nato prorok králi odpověděl: "Ať už zamýšlíš cokoliv, jdi a udělej to, neboť Hospodin je s tebou."

⁴Ještě téže noci však k Nátanovi promluvil Hospodin a sdělil mu:

⁵"Jdi a vše, co ti nyní řeknu, oznam Davidovi. Zeptej se ho: Máš v úmyslu postavit pro mne chrám, ve kterém bych sídlil?

⁶Nepřebýval jsem v chrámě od té doby, co jsem vyvedl Izraelce z Egypta, až do dnešního dne. Stěhoval jsem se z místa na místo se svým stanovým příbytkem.

⁷Ať jsem s Izraelci přišel kamkoliv, požádal jsem snad někdy jejich vůdce, které jsem ustanovil správci svého národa, aby mi postavili chrám z cedrového dřeva?

⁸Dále pak Davidovi vyřiď, že všemocný Hospodin mu vzkazuje toto: Učinil jsem tě panovníkem svého izraelského národa, ačkoliv jsi předtím byl pouhým pastýřem a hlídal jsi stáda.

⁹Provázel jsem tě, kamkoliv ses obrátil a odstranil jsem ti z cesty všechny tvé nepřátele. Proslavím tě jako nejslavnější muže světa.

¹⁰10-11 Svému lidu jsem dal zemi, v níž se usadil a našel svůj domov. Zemi, kde ho už nebudou obtěžovat nepřátelé ani utlačovat pohanské národy, jako to dělávali v dobách, kdy jsem svému izraelskému národu určoval soudce. Veškeré nepokoje, které národ sužovaly, ustanou. Já, samotný Hospodin, ti oznamuji, že svěřím království do rukou tvého rodu.

¹²Až se naplní tvé dny a ty se uložíš k odpočinku ke svým předkům, jmenuji tvým nástupcem tvého vlastního potomka a upevním jeho vládu.

¹³Avšak teprve on pro mne postaví chrám. Jeho rod bude kralovat na věky.

¹⁴Budu mu otcem a přijmu ho jako svého syna. Jestliže se dopustí nepravosti, potrestám ho prostřednictvím nepřátelství ostatních národů.

¹⁵Nikdy ho nezbavím své přízně a podpory, jako jsem učinil tvému předchůdci Saulovi.

¹⁶Ty a tvoji potomci budete vládnout a spravovat mé království navždy."

¹⁷Nátan tedy předstoupil před Davida a oznámil mu všechno, co mu Hospodin řekl.

¹⁸Když ho král David vyslechl, odešel do svatyně a promluvil k Hospodinu: "Ach, Panovníku Hospodine, jsem obyčejný člověk z bezvýznamné rodiny, a tys mne přesto povýšil až na královský trůn.

¹⁹A jako by ani to nestačilo, nyní slibuješ, že se navždy postaráš o budoucnost mého rodu. Je člověk vůbec hoden takové štědrosti, Panovníku Hospodine?

²⁰Co více mám ještě říci? Vždyť mne, Panovníku Hospodine, znáš.

²¹Konáš pro svého služebníka velké věci a z vlastní vůle naplňuješ svá zaslíbení. Jsi tak úžasný, Panovníku Hospodine! Na vlastní uši o tobě slýcháme.

²²Nikdo se ti nevyrovná a žádný jiný Bůh kromě tebe není.

²³Jediný izraelský lid jsi obdařil zvláštním požehnáním. Stal se vyvoleným národem, který přišel vykoupit samotný Bůh, aby odhalil svůj charakter. Vykonal jsi pro něj velké zázraky, vysvobodil jsi ho z Egypta a vyhnal před ním pohanské národy s jejich falešnými bohy.

²⁴Navěky jsi prohlásil izraelský národ za svůj a stal ses jeho Panovníkem a Bohem.

²⁵Nyní tedy, Hospodine Bože, navždy vyplň svůj slib, který jsi dal mně a mému rodu.

²⁶Naplň své slovo, aby Izrael navěky poznal, jak jsi úžasný, a ctil tě jako svého Panovníka a Boha. Jmenuj můj rod správcem svého lidu.

²⁷Panovníku Hospodine, Bože Izraele, dovoluji si tě oslovit, neboť ty sám jsi mi oznámil, že postavíš můj rod do čela svého národa.

²⁸Ach, Panovníku Hospodine, vždyť jen ty jsi Bůh! Laskavým slibům, které jsi mi dal, mohu bezvýhradně věřit.

²⁹Proto nyní vykonej to, co jsi slíbil, a požehnej věčnému trvání mého rodu, neboť jedině tehdy bude můj rod prospívat navěky."