Read Slovo na cestu 2000 1. Královská 12 Bible Online

1. Královská 12 - Slovo na cestu 2000 bible

1. Královská 12

¹Po Šalomounově pohřbu se Rechabeám vydal do Šekemu, kde se shromáždili všichni Izraelci, aby ho uvedli do královského úřadu.

²2-3 Netrvalo dlouho a zpráva o jeho korunovaci se donesla až k Jarobeámovi, který od té doby, co uprchl před králem Šalomounem, bydlel v Egyptě. Dali tam pro něj poslat sami Izraelci, a když přišel, předstoupil v jejich čele před Rechabeáma a řekl mu:

⁴"Tvůj otec nás nutil k velmi tvrdé práci. Odlehči nám nyní břemeno, které na nás vložil, a my ti budeme sloužit."

⁵Nato Rechabeám odpověděl: "Dejte mi tři dny na rozmyšlenou a pak se ke mně vraťte pro odpověď."

⁶Když Izraelci odešli, povolal Rechabeám zkušené rádce svého otce Šalomouna, aby se s nimi poradil. "Jak bych měl podle vás Izraelcům odpovědět?" zeptal se jich přímo.

⁷Rádcové nato odvětili: "Jestliže dnes Izraelcům vyjdeš vstříc, vyhovíš jim a zachováš se k nim velkoryse, pak ti po celý život budou věrně sloužit."

⁸Rechabeám však jejich radu zamítl a raději se zeptal na názor svých mladých a nezkušených přátel, kteří s ním vyrůstali a nyní zastávali významná místa:

⁹"Co myslíte, jak bychom měli Izraelcům odpovědět na jejich žádost o snížení pracovních nároků, které na ně kladl můj otec?"

¹⁰Jeho mladí vrstevníci mu bez váhání odvětili: "Řekni všem, kdo po tobě chtějí, abys je zbavil povinností, které po nich vyžadoval tvůj otec, že ve srovnání s tebou byl Šalomoun opravdový lidumil, a pohroz jim: ,Jestliže se vám nároky mého otce zdály přehnané, pak se těšte,

¹¹protože já vám teprve ukážu, co je to práce! A pokud vás můj otec nechával za trest zmrskat obyčejným bičem, pak já vás budu trestat důtkami.'"

¹²Za tři dny se Jarobeám a ostatní Izraelci podle domluvy vrátili k Rechabeámovi.

¹³13-14 Protože král odmítl rady zkušených rádců a namísto toho se řídil názory nezralých mladíků, obořil se na Izraelce: "Jestliže se vám práce pro mého otce zdála těžká, pak já vám ještě přidám a namísto bičem vás nechám trestat důtkami."

¹⁵Za Rechabeámovým odmítavým postojem stál Hospodin, který tímto způsobem naplnil proroctví, jež prostřednictvím Achijáše Šíloského sdělil Nebatovu synu Jarobeámovi.

¹⁶Když všichni Izraelci viděli, že král se k jejich žádosti obrátil zády, společně prohlásili: "Co je nám po nějakém Jišajovu synu Davidovi a jeho rodině. Každý z nás se prostě vrátí domů a je to. Kdyby tak David viděl, co zbylo z jeho slavného království!" Po těchto slovech se všichni Izraelci skutečně vydali na cestu do svých domovů a od té doby

¹⁷Rechabeám vládl pouze Izraelcům pobývajícím na judském území.

¹⁸Král Rechabeám sice vyslal velitele nucených prací Adoráma, aby Izraelce opět přiměl k poslušnosti, ale ti se proti němu vzbouřili a ukamenovali ho. Samotnému králi se jen tak tak podařilo naskočit do svého vozu a uniknout do Jeruzaléma.

¹⁹Od té doby se Izraelci ze severu země stali nepřáteli Davidova rodu.

²⁰Po Jarobeámově návratu se Izraelci shromáždili a prohlásili ho za krále všech Izraelských rodů kromě Judejců, kteří zůstali věrní následníku z Davidova rodu.

²¹Rechabeám mezitím dorazil do Jeruzaléma a zmobilizoval sto osmdesát tisíc bojeschopných mužů z Judova a Benjamínova rodu, aby válkou získal zpět ztracené království svého otce Šalomouna.

²²V tom okamžiku však zasáhl Bůh a svěřil proroku Šemajášovi následující poselství:

²³23-24 "Oznam Rechabeámovi, synu judského krále Šalomouna, dále Judejcům, Benjamínovcům a také všem ostatním lidem, že jim jako Hospodin vzkazuji, aby nebojovali proti Izraelcům ze severu země. Ať se pokojně rozejdou do svých domovů, protože za vším, co se stalo, stojím v pozadí já sám." Když to Rechabeám a jeho vojáci slyšeli, uposlechli Hospodinovu výzvu a rozešli se zpět do svých domovů.

²⁵Jarobeám pak nechal přestavět město Šekem v Efrajimském pohoří a na nějaký čas se v něm usadil. Později však dal opevnit Penúel a přestěhoval se tam.

²⁶Jednoho dne Jarobeámovi blesklo hlavou, že Izraelci by se dříve nebo později mohli vrátit k vladaři z Davidova rodu.

²⁷Napadlo ho, že když Izraelci budou přinášet své oběti do Hospodinova chrámu v Jeruzalémě, opět se podřídí svému bývalému panovníku, judskému králi Rechabeámovi.

²⁸Aby Jarobeám předešel svému možnému sesazení, dal zhotovit dva zlaté býčky a mezi lidmi nechal rozhlásit: "Není třeba, abyste se nadále vláčeli až do Jeruzaléma. Tyto dvě zlaté sochy jsou vaši bohové, kteří vás vysvobodili z Egypta."

²⁹Jednoho býčka Jarobeám nechal umístit v Bét-elu a druhého dal dopravit až do Danu.

³⁰Izraelci je tam pak skutečně chodili uctívat a provinili se tak proti Hospodinu.

³¹Jarobeámovi to však nestačilo, a proto nechal na mnoha pahorcích vybudovat svatyně. Lidé, které pověřil službou v těchto svatyních, navíc nepocházeli z rodu Lévijovců, a tak kněžský úřad zastával kde kdo.

³²Dále Jarobeám zavedl nový svátek podobný slavnostem, které se konají v Judsku, a stanovil datum jeho konání na patnáctý den v osmém měsíci. V tento den, který sám tvrdohlavě prosadil, pak v Bét-elu předložil na oltář oběti zlatým býčkům, které nechal zhotovit. Jmenoval také kněze do svatyň, jež nechal postavit v Bét-elu na pahorcích, a přistoupil k oltáři, aby na oslavu nově ustanoveného svátku obětoval.