Read Slovo na cestu 2000 1. Královská 21 Bible Online

1. Královská 21 - Slovo na cestu 2000 bible

1. Královská 21

¹1-2 V Jizreelu žil člověk jménem Nábot, který vlastnil vinici ležící hned vedle paláce samařského krále Achaba. Jednoho dne se Achab rozhodl, že si v blízkosti svého paláce založí zeleninovou zahradu, a proto požádal Nábota, aby mu svůj pozemek přenechal. Výměnou mu nabídl ještě lepší vinici nebo tolik stříbra, jakou má vinice hodnotu.

³Nábot však Achabovu nabídku odmítl se slovy: "Můj pane, ta vinice je dědictví po předcích, a proto ti ji v žádném případě nemohu dát."

⁴Když Nábot odmítl přenechat Achabovi svou vinici s pádným odůvodněním, že jde o dědictví, Achaba to natolik rozladilo, že ztratil chuť k jídlu, rozmrzele ležel ve své posteli a s nikým nepromluvil ani slovo.

⁵Když to viděla jeho manželka Jezábel, přišla k němu a zeptala se ho: "Co je s tebou, že ani nejíš?"

⁶Achab jí odpověděl: "Požádal jsem Nábota z Jizreelu, aby mi prodal svou vinici a dokonce jsem mu nabídnul, že mu ji řádně zaplatím nebo vyměním za jinou. On mě však odmítl a prohlásil, že mi svou vinici nedá."

⁷Nato však Jezábel řekla: "Takto se přece nechová izraelský král! Vzchop se a jdi se najíst! Nemáš žádný důvod k malomyslnosti, já pro tebe tu vinici od Nábota z Jizreelu získám."

⁸Jezábel pak Achabovým jménem napsala několik dopisů, opatřila je jeho pečetí a rozeslala představitelům města, kde bydlel Nábot.

⁹V dopisech stálo: "Vyzvěte všechen lid, aby se shromáždil a podstoupil jednodenní půst. Nábota posaďte na čelní místo a

¹⁰najměte proti němu dva prolhance a křivopřísežníky. Ty pak naveďte, aby odpřísáhli, že Nábot proklínal Boha i krále a za trest ho za městem ukamenujte k smrti."

¹¹Představitelé a zástupci města, kde Nábot bydlel, Jezábele vyhověli a udělali všechno, co jim napsala.

¹²Vyhlásili půst a posadili Nábota na vyhrazené místo.

¹³Naproti němu se pak posadili dva ničemové, kteří Nábota křivě obvinili, že proklínal Boha i krále. Ostatní lidé ho pak vyvedli z města a ukamenovali k smrti.

¹⁴Když bylo po všem, představitelé města poslali Jezábele vzkaz, že Nábota odsoudili a popravili ukamenováním.

¹⁵Sotva se Jezábel dozvěděla, že Nábot je mrtev, oznámila Achabovi: "Můžeš klidně jít a zabrat vinici, kterou ti Nábot, odmítl prodat, neboť Nábot již není naživu."

¹⁶Sotva Achab uslyšel, že Nábot je mrtev, neváhal a jeho vinici si přivlastnil.

¹⁷Když to Hospodin viděl, nařídil Elijášovi Tišbejskému:

¹⁸"Vyprav se k izraelskému králi Achabovi do jeho paláce v Samaří. Nalezneš ho v Nábotově vinici, kterou si právě přivlastnil.

¹⁹Mým jménem se ho zeptej, zda si uvědomuje, že vinici, na kterou si činí nárok, ukradl a že kvůli tomu byl zabit její původní majitel? Nakonec mu oznam, že jsem nad ním jako Hospodin vynesl tento rozsudek: Zemřeš a na stejném místě, kde divocí psi olizovali Nábotovu krev, budou olizovat i tvoji."

²⁰Elijáš uposlechl a vydal se na cestu. Sotva ho Achab uviděl, rozkřikl se na něj: "Tak přece jsi mě našel, ty zrádče!" Nato Elijáš odpověděl: "Vyhledal jsem tě, protože ses zaprodal zlu a provinil ses proti Hospodinu. Proto ti Hospodin vzkazuje:

²¹Přivedu tě do neštěstí a vyhladím veškeré tvé potomky. Usmrtím všechny muže z tvého rodu bez ohledu na jejich postavení.

²²Naložím s tvým potomstvem jako s dynastií Nebatova syna Jarobeáma a s rodinou Achijášova syna Baeši. Svým jednáním jsi mne rozhněval a svedl jsi Izraelce ke špatnostem.

²³A pokud jde o Jezábelu, já sám, Hospodin, ji nechám u jizreelských hradeb roztrhat divokými psy.

²⁴O mrtvá těla příslušníků tvého rodu, kteří zahynou ve městě, se postarají hladoví psi. Ostatní, kteří padnou na poli, se stanou potravou pro supy."

²⁵V historii Izraele totiž nikdo nenapáchal tolik zla jako král Achab podněcovaný svou manželkou Jezábelou.

²⁶Uctíval falešné bohy a jejich napodobeniny a dopouštěl se těch největších zvrhlostí stejně jako kdysi Emorejci, které Hospodin před Izraelci vyhnal.

²⁷Jakmile Achab slyšel, jaký osud je pro něho určen, roztrhl na znamení smutku svůj oděv, oblékl si roucho kajícníka a postil se, aby dal najevo, že svých činů upřímně lituje. Chodil ve smutečním šatu dokonce i spát a začal se chovat velmi pokorně.

²⁸Hospodin proto za čas oznámil Elijášovi:

²⁹"Pozoroval jsi, jak se Achab přede mnou pokořil? Protože svou vinu uznal, neuvrhnu jeho rod do neštěstí již nyní, ale svůj trest vykonám až za panování jeho syna."