Read Slovo na cestu 2000 2. Královská 3 Bible Online

2. Královská 3 - Slovo na cestu 2000 bible

2. Královská 3

¹Achabův syn Jóram se stal králem Izraele v osmnáctém roce vlády judského krále Jóšafata a panoval celkem dvanáct let.

²Nedopouštěl se sice takových ohavností jako jeho otec a matka, ale přesto jeho jednání bylo v rozporu s Hospodinovou vůlí. Jóram odstranil posvátný Baalův sloup, který nechal vztyčit jeho otec,

³na druhé straně však neopustil špatnosti, kterých se dopouštěl jeho předchůdce Nebatův syn Jarobeám, Ten svedl k nepravostem celý Izrael.

⁴Moábský král Méša byl vlastníkem nesčetných stád a jako vazalský poplatek odváděl každoročně izraelskému králi sto tisíc jehňat a sto tisíc beranů před střiží.

⁵Po Achabově smrti se však Méša proti izraelské nadvládě vzbouřil a vypověděl poslušnost.

⁶Král Jóram proto vytáhl ze Samaří a zmobilizoval celý Izrael.

⁷Vypravil také posly k judskému králi Jóšafatovi a vzkázal mu: "Vzbouřil se proti mně moábský král. Vytáhneš se mnou do boje proti Moábu?" Jóšafat odpověděl: "Pomohu ti a půjdu s tebou do boje. Dám ti k dispozici své vojsko i koně.

⁸Řekni mi však, odkud na Moábce zaútočíme?" "Povedeme útok přes Edómskou poušť," vzkázal mu zpět král Jóram.

⁹Tak izraelský, judský a edómský král společně vytáhli do války. Cesta se však nečekaně protáhla a po týdenním pochodu celému vojsku došly zásoby vody pro bojovníky i pro zvířata, která měli s sebou.

¹⁰A tak Izraelský král začal bědovat: "Cožpak nás tři panovníky Hospodin povolal jen proto, aby nás vydal na milost a nemilost Moábcům?"

¹¹Jóšafat se ale otázal: "Copak v Izraeli není ani jeden Hospodinův prorok, jehož prostřednictvím bychom se mohli obrátit na Hospodina?" Jeden z velitelů izraelského krále odpověděl: "Je zde Šáfatův syn Elíša, který před časem sloužil Elijášovi."

¹²"Ten jistě bude znát Hospodinovu vůli," prohlásil Jóšafat a spolu s izraelským a edómským králem se za ním vypravili.

¹³Když k němu dorazili, Elíša řekl izraelskému králi: "Proč jdeš za mnou? Jdi za proroky svého otce a matky." "Nikoliv," odpověděl izraelský král, "vždyť ten, kdo nás tři panovníky spojil dohromady, aby nás společně vydal na pospas Moábcům, nebyl nikdo jiný než Hospodin!"

¹⁴Nato Elíša prohlásil: "Přísahám před všemohoucím Hospodinem, kterému sloužím, že kdyby s tebou nebyl judský král Jóšafat, vůbec bych se s tebou nebavil. Nestál bys mi za jediný pohled.

¹⁵Teď mi ale přiveďte nějakého zručného hudebníka." Králové Elíšovi vyhověli, a zatímco hudebník hrál, Hospodin předal Elíšovi následující poselství:

¹⁶16-17 "Jako Hospodin vám radím, abyste v údolí vyhloubili několik studní, a přestože nezaprší ani nezavane vítr, zaplní se tyto studny vodou. Bude jí dost pro vás, pro dobytek i pro všechna ostatní vaše zvířata.

¹⁸Jsem Hospodin a mám moc to vykonat. Navíc vám však pomohu zvítězit nad Moábci.

¹⁹S mou pomocí dobudete všechna opevněná a významná města. Pokácíte veškeré dobré stromy, zasypete všechny vodní prameny a každé úrodné pole zaházíte kamením."

²⁰Druhého dne časně zrána, kdy kněží přinášejí obětní dary, se od Edómu přivalily proudy vody a svlažily celé území.

²¹O připravovaném útoku tří králů se doslechli Moábci a zmobilizovali všechny mladé i staré muže, kteří dokázali vzít do ruky zbraň. Ti potom zaujali postavení na hranicích země.

²²22-23 Když na druhý den brzy ráno vstali, slunce se právě vyhouplo nad obzor a zářilo na vodu. Moábcům se tak zdálky voda jevila jako krev a domnívali se, že králové a jejich vojáci se mezitím navzájem mezi sebou povraždili. S vítězoslavným pokřikem a vidinou snadné kořisti tedy vyrazili směrem k nepřátelskému ležení.

²⁴Sotva se však přiblížili, Izraelci vystoupili z úkrytů a pustili se s nimi do boje. Moábci se po chvíli dali na útěk, ale Izraelci je pronásledovali, vtrhli do jejich země a Moábce bez milosti pobíjeli.

²⁵Zničili jejich města a na úrodná pole navršili hromady kamení. Zasypali také veškeré vodní prameny a porazili všechny vzrostlé stromy. Nejdéle odolávaly hradby Kírcharešetu, ale i toto město nakonec vojáci vyzbrojení praky obklíčili a začali dobývat.

²⁶Když Moábský král viděl, že boj je nad jeho síly, pokusil se s pomocí sedmi set ozbrojenců probít k edómskému králi, ale neuspěl.

²⁷Podařilo se mu však zajmout jeho nejstaršího syna, který měl po něm usednout na královský trůn. Toho jako oběť upálil na městských hradbách. Tato událost vyvolala mezi spojenci takový odpor proti Izraelcům, že od dalšího boje upustili a vrátili se zpět do své země.