Read Slovo na cestu 2000 1. Paralipomenon 9 Bible Online

1. Paralipomenon 9 - Slovo na cestu 2000 bible

1. Paralipomenon 9

¹Všichni Izraelci byli podle své příslušnosti zařazeni do některého z rodokmenů zapsaných v kronice izraelských králů. Obyvatelé Judska však začali uctívat falešné bohy, a proto je Hospodin nechal odvléci do zajetí v Babylónu.

²Mezi těmi, kdo se jako první vrátili do svých domovů, byli kněží, lévijci, chrámoví služebníci a někteří další Izraelci.

³Byli to lidé z Judova, Benjamínova, Efrajimova a Manasesova rodu a usadili se v Jeruzalémě.

⁴4-6 Šest set devadesát z těch, kdo se zabydleli v Jeruzalémě, pocházelo z Judova rodu. Všichni byli potomky tří Judových synů. Útaj byl synem Amíhuda, jehož předky byli Omrí, Imrí, Bání a Judův syn Peres. Asajáš vedl rodovou linii pocházející ze Šíla a Jeúel se svým rodem byli potomky Judova syna Zeracha.

⁷7-9 Dalších devět set padesát šest z těch, kdo se vrátili do Jeruzaléma, patřilo do Benjamínova rodu. Jednotlivé rodové linie vedli: Mešulámův syn Salú (vnuk Hódavjáše a pravnuk Hasenuy), Jerochámův syn Jibnejáš, Uzího syn Éla (vnuk Mikrího) a Šefatjášův syn Mešulám (vnuk Reúela a pravnuk Jibnijáše).

¹⁰10-11 Z kněží se vrátili: Jedajáš, Jójaríb, Jakín a také Azarjáš, jehož předky byli: Chilkijáš, Mešulám, Sádok, Merajót a Achítúb, který stál v čele Hospodinovy svatyně.

¹²Dále to byli Adajáš (potomek Jerocháma, Pašchúra a Malkijáše) a Maesaj (jehož předky byli Adíel, Jachzéra, Mešulám, Mešilemít a Imer).

¹³Společně s nimi se do Jeruzaléma vrátilo celkem tisíc sedm set šedesát statečných mužů zodpovědných za službu v Hospodinově chrámu.

¹⁴14-16 V Jeruzalémě se usadili také tito lévijci: Chašúbův syn Šemajáš (vnuk Azríkama a pravnuk Chašabjáše z Merarího rodu), Bakbakar, Chereš a Gálal, dále Míkův syn Matanjáš (vnuk Zikrího a pravnuk Asafa), Šemajášův syn Obadjáš (vnuk Gálala a pravnuk Jedútúna) a Ásův syn Berekjáš (jehož dědečkem byl Elkána, který pobýval ve vesnicích okolo města Netóf.)

¹⁷17-18 Dalšími, kdo se vrátili do Jeruzaléma, byli chrámoví strážci. Pod vedením Šalúma přišli strážci z tábora Lévijovců - Akúb, Talmón, Achíman a jejich příbuzní, kteří po návratu dlouhá léta sloužili u východní královské brány.

¹⁹Kóreho syn Šalúm (vnuk Ebjásafa a pravnuk Kóracha) a ostatní jeho příbuzní z Kórachova rodu dostali za úkol střežit vchod do chrámu, stejně jako kdysi jejich předkové střežili Hospodinovu svatyni v táboře Izraelců. (

²⁰V té době byl velitelem stráží Eleazarův syn Pinchas, který se těšil Hospodinově přízni.)

²¹Jedním ze strážců u vchodu do Hospodinovy svatyně byl také Mešelemjášův syn Zekarjáš.

²²Celkem vykonávalo službu stráží dvě stě dvanáct mužů, kteří byli zapsání do rodových seznamů v místě svého bydliště. Do této zodpovědné funkce kdysi povolal jejich předky sám král David a prorok Samuel.

²³Proto všichni vyjmenovaní muži i jejich potomci trvale střežili vchody do Hospodinova chrámu (který měl dříve podobu stanové svatyně).

²⁴Stráže stály na všech čtyřech světových stranách chrámu.

²⁵Vždy po určité době přicházeli ke strážným příbuzní z jejich vesnic a týden se s nimi dělili o povinnosti stráží.

²⁶Veliteli stráží byli čtyři lévijci, kteří nesli zodpovědnost za veškeré prostory chrámu a také za všechny chrámové poklady.

²⁷Noc co noc hlídkovali kolem Hospodinova chrámu a každé ráno odemykali jeho brány.

²⁸Někteří z nich se starali o předměty, které se používaly při chrámové bohoslužbě, a odpovídali také za jejich počet.

²⁹Jiní zase nesli zodpovědnost za ostatní chrámové vybavení a také měli na starost mouku, víno, olej, kadidlo a vonné koření.

³⁰Mícháním vonných směsí však byli pověřeni kněží.

³¹31-32 Nejstarší syn Kórachovce Šalúma, lévijský kněz Matitjáš, byl pověřen službou u pánví a další kněží z Kehatova rodu zodpovídali za přípravu předkladných chlebů. Výměna starých chlebů za čerstvé probíhala pravidelně každou sobotu.

³³Jiní kněží z dalších lévijských rodů zodpovídali za chrámový zpěv. Bydleli v budovách přímo na nádvoří chrámu a neměli žádné jiné povinnosti, protože museli být v pohotovosti ve dne i v noci.

³⁴Všichni tito vyjmenovaní muži žili v Jeruzalémě a stáli v čele jednotlivých lévijských rodů, které jsou uvedeny v jejich rodokmenu.

³⁵35-38 V čele Gibeónu stál Jeíel. Měl ženu Maaku a zplodil s ní syny Abdóna (ten byl nejstarší), Súra, Kíše, Baala, Néra Nádaba, Gedóra, Achjóa, Zekarjáše a Miklóta, který se stal otcem Šimeama. Někteří z nich odešli z Gibeónu a usadili se nedaleko svých příbuzných v Jeruzalémě.

³⁹Nér pak zplodil Kíše a ten se stal otcem Saula. Saul měl tyto syny: Jónatana, Malkíšúu, Abínádaba a Eš-baala.

⁴⁰Jónatan se pak stal otcem Meríb-baala a Meríb-baal zplodil Míku.

⁴¹Míkovi synové: Pitón, Melek, Tachréa a Achaz.

⁴²42-43 Achaz měl syna Jaeru, který přivedl na svět Alemeta, Azmáveta a Zimrího. V dalších generacích po Zimrím uvádí rodokmen tato jména: Mósa, Binea, Refajáš, Eleása a Ásel.

⁴⁴Ásel zplodil šest synů: Azríkama, Bokrúa, Jišmáela, Šearjáše, Obadjáše a Chánana.