Read Slovo na cestu 2000 2. Paralipomenon 20 Bible Online

2. Paralipomenon 20 - Slovo na cestu 2000 bible

2. Paralipomenon 20

¹Za nějaký čas proti Jóšafatovi vytáhli do boje Moábci a Amónci a s nimi někteří s amónských spojenců.

²Krále Jóšafata o nastalé situaci ihned informovali: "Z edómského území na druhém břehu Mrtvého moře k nám vtrhlo velké nepřátelské vojsko a již obsadilo Chasesón-támar (jiný název města je Én-gedí)."

³Sotva to Jóšafat uslyšel, zalekl se a rozhodl se požádat o radu Hospodina. Současně v celém Judsku vyhlásil půst.

⁴Obyvatelé ze všech judských měst se bez váhání vypravili do Jeruzaléma, aby společně prosili Hospodina o pomoc.

⁵Když se Judejci a obyvatelé Jeruzaléma shromáždili u nového nádvoří Hospodinova chrámu, Jóšafat před ně předstoupil a takto se modlil:

⁶"Hospodine, Bože našich předků, ty jediný jsi pravý Bůh na nebi a vládneš všem národům i královstvím. Jsi mocný a nikdo tě nemůže přemoci ani se ti rovnat.

⁷Byl jsi to ty, kdo vypudil původní obyvatele této země a svěřil ji navždy potomkům svého přítele Abrahama.

⁸Tvůj lid se v ní usadil a vybudoval zde pro tebe chrám. S důvěrou tenkrát prohlásili:

⁹Jestliže nás pro naše nepravosti postihne neštěstí, ať už v podobě nepřátel, nemocí či hladu, přijdeme k tobě, Hospodine, před tvůj chrám, kde mezi lidmi přebýváš, a budeme tě ve svém trápení prosit o pomoc. Věříme, že nás vyslyšíš a zachráníš nás.

¹⁰Dnes proti nám stojí Amónci, Moábci a Edómci. Jsou to národy, které Izraelci nevyhladili, protože jsi jim na cestě z Egypta nedovolil vstoupit na jejich území.

¹¹Jen pohleď, jak se nám chtějí odvděčit. Přicházejí, aby nás vyhnali z území, které jsi nám trvale svěřil do vlastnictví.

¹²Ach, Bože, cožpak je za to nepotrestáš? Nedokážeme se sami ubránit tak velkému vojsku, které na nás útočí. Nevíme, co bychom měli udělat, ale právě proto se spoléháme na tebe."

¹³Když Jóšafat pronášel tato slova, stáli před Hospodinovým chrámem všichni Judejci včetně žen a dětí.

¹⁴Sotva Jóšafat domluvil, Hospodinův duch si vybral z davu jednoho muže, aby jeho ústy promluvil. Tím mužem byl lévijec Jachzíel z rodu Asafovců. (Jeho otcem byl Zekarjáš, potomek Benajáše, Jeíela a Matanjáše.)

¹⁵Jachzíel z vnuknutí Hospodinova ducha promluvil: "Slyš, králi Jóšafate, i vy, obyvatelé Judska a Jeruzaléma, co vám vzkazuje Hospodin: Nedejte se velkou armádou nepřátel nijak zastrašit, protože za výsledek boje ručím já sám, váš Hospodin.

¹⁶Zítra budou vaši nepřátelé vystupovat po Svahu květů na konci údolí v poušti Jerúelu. Vytáhněte a seřaďte se na tom místě proti nim.

¹⁷Nechci po vás, Judejci a obyvatelé Jeruzaléma, abyste sami bojovali. Jen pevně zaujměte své pozice a sledujte, jak vás já sám, váš Hospodin, vysvobodím. Ničeho se nebojte a neztrácejte odvahu. Odhodlaně proti nim zítra vytáhněte, protože já, váš Hospodin, budu bojovat za vás."

¹⁸Jakmile to Jóšafat uslyšel, poklonil se s vděčností až k zemi a také všichni ostatní Judejci a obyvatelé Jeruzaléma poklekli a s úctou se Hospodinu klaněli.

¹⁹Povstali mezi nimi také někteří lévijci z rodu Kehatovců a Kórachovců a hlasitě provolávali chválu Hospodinu, Bohu Izraele.

²⁰Druhý den časně zrána vyrazili na tekójskou poušť. Když vycházeli, Jóšafat ke všem promluvil: "Dobře mne poslouchejte, Judejci a obyvatelé Jeruzaléma! Důvěřujte Hospodinu, svému Bohu, a on vás ochrání. Věřte slovům jeho proroků, a ve všem se vám bude dařit."

²¹Nato všem vyložil svůj plán a nařídil vybraným zpěvákům, aby zpívali na Hospodinovu počest a chválili jej za nesmírnou dobrotu. Tito zpěváci pak šli v čele vojska a provolávali: "Vzdejte Hospodinu díky, neboť jeho láska je věčná!"

²²22-23 Jakmile zpěváci začali zpívat, Hospodin způsobil mezi protivníky Judejců naprostý zmatek. Nechal Amónce a Moábce zaútočit proti Edómcům a zcela je pobít. Potom se Amónci a Moábci obrátili jedni proti druhým a do posledního muže se navzájem pozabíjeli.

²⁴Když Judejci vystoupili na vyvýšené místo, aby obhlédli situaci, naskytl se jim pohled na bojiště poseté mrtvolami nepřátel. Nikdo z protivníků nevyvázl živý.

²⁵Jóšafat a všichni jeho bojovníci se vypravili pro válečnou kořist a mezi mrtvými nepřáteli skutečně nalezli velké množství cenných věcí, výzbroje a oděvů. Bylo toho tolik, že ani nedokázali všechno odnést najednou. Trvalo celé tři dny, než všechno sesbírali.

²⁶Čtvrtý den se všichni shromáždili v údolí a chválili Hospodina za to, co pro ně udělal. Proto od té doby nese údolí jméno Beraka, což v hebrejštině znamená chválení.

²⁷Potom se všichni Judejci i obyvatelé Jeruzaléma vrátili pod vedením krále Jóšafata do Jeruzaléma naplněni radostí nad tím, že jim Hospodin pomohl k vítězství nad nepřáteli.

²⁸Jakmile dorazili do Jeruzaléma, shromáždili se v Hospodinovu chrámu a za zvuku harf, citar a trubek vzdávali Bohu svůj dík.

²⁹29-30 Když se po královstvích okolních zemí rozneslo, jak velkolepé vítězství dopřál Hospodin Izraelcům nad jejich nepřáteli, vzbudilo to u nich nebývalý respekt k Hospodinu i jeho lidu a nikdo se neodvážil Jóšafatovo království vojensky napadnout. Díky tomu Judejci žili v klidu a míru, protože Hospodin nad nimi držel svou ochrannou ruku.

³¹Jóšafat se stal judským králem ve svých pětatřiceti letech a vládl v Jeruzalémě dvacet pět let. (Jeho matka Azúba byla dcerou Šilchího.)

³²Podobně jako jeho otec Ása počínal si i Jóšafat spravedlivě a jednal v souladu s Hospodinovou vůlí.

³³Ani on však nedal ze země odstranit posvátná místa na pahorcích. Lid se totiž ještě nepostavil zcela na stranu Hospodina, Boha svých předků.

³⁴Další události z období Jóšafatovy vlády od počátku do konce zaznamenává kniha Chananího syna Jehúa, která je součástí kroniky izraelských králů.

³⁵35-36 Během své vlády uzavřel Jóšafat spojeneckou smlouvu s izraelským králem Achazjášem, který jej svedl ke svévolnému jednání.V Esjón-geberu se společně pustili do stavby zámořských obchodních lodí.

³⁷Ke králi Jóšafatovi však přišel prorok Elíezer z Maréši, Dódavahův syn, a napomenul ho: "Protože ses stal spojencem krále Achazjáše, Hospodin zničí vaše společné dílo." A skutečně, lodě, které oba králové vybudovali, ztroskotaly dříve, než mohly vyplout za obchodem do zámoří.