Read Slovo na cestu 2000 2. Paralipomenon 24 Bible Online

2. Paralipomenon 24 - Slovo na cestu 2000 bible

2. Paralipomenon 24

¹Jóaš se stal králem ve svých sedmi letech a vládl v Jeruzalémě celkem čtyřicet let. (Jeho matka Sibja pocházela z Beer-šeby.)

²Dokud byl kněz Jójada naživu, jednal Jóaš v souladu s Hospodinovou vůlí.

³Jójada mu později dokonce pomohl s výběrem manželek a Jóaš s nimi přivedl na svět řadu potomků.

⁴Jednou se král Jóaš rozhodl, že opraví Hospodinův chrám.

⁵Svolal proto kněze a lévijce a nařídil jim: "Projděte všechna judská města a vyberte od jejich obyvatel každoroční daň. Nijak neotálejte, protože chci sesbírané prostředky použít na opravu chrámu." Lévijci však s plněním příkazu nijak nespěchali,

⁶a proto si král nechal zavolat jejich představitele, velekněze Jójadu, a vyčítavě se ho zeptal: "Proč se nestaráš o to, aby lévijci vybírali od obyvatel Judska a Jeruzaléma chrámovou daň, kterou kdysi ustanovil Hospodinův služebník Mojžíš a zástupci celého Izraele?

⁷Vždyť přívrženci té nestoudné Atalji se vloupali do Božího chrámu a odnesli mnoho posvátných předmětů pro své falešné bohy baaly."

⁸Král tedy nechal zhotovit dřevěnou pokladnici a umístil ji vedle vchodu do Hospodinova chrámu.

⁹Potom dal po celém Judsku a v Jeruzalémě vyhlásit, aby lidé přinášeli Hospodinu chrámovou daň, kterou již dříve od Izraelců na poušti vybíral Boží služebník Mojžíš.

¹⁰Všichni lidé i velitelé přijali toto nařízení s nadšením a přinášeli své dary, dokud pokladnice nebyla plná.

¹¹Lévijci pak každý den odnášeli truhlu královským úředníkům. Když se pokladnice naplnila, královský písař a pomocník velekněze ji vyprázdnili a umístili zpět před chrám. Stejně postupovali každý den, takže brzy nashromáždili velké množství stříbra.

¹²Král a kněz Jójada potom vybrané stříbro rozdělovali mezi dělníky, kteří pracovali na opravách Hospodinova chrámu. Najali k tomu zedníky a tesaře, ale také kováře a kovotepce.

¹³Všichni dělníci pracovali pilně a brzy byli s prací hotovi. Opravili chrám do původní podoby a navíc celou stavbu zpevnili.

¹⁴Po dokončení prací přinesli zbytek stříbra králi a knězi Jójadovi a ti z něj nechali zhotovit rozmanité předměty potřebné pro bohoslužby a obětování v Hospodinově chrámu a také mnoho chrámového nádobí a náčiní potřebného k bohoslužbám. Dokud byl kněz Jójada naživu, v Hospodinově chrámu se pravidelně konaly předepsané obětní obřady.

¹⁵Jójada však časem zestárl a v úctyhodném věku sto třiceti let zemřel.

¹⁶Na projev uznání za mnoho dobra, které vykonal ve prospěch království i chrámu, ho pohřbili do královských hrobek v části Jeruzaléma, které se říká Davidovo město.

¹⁷Jakmile Jójada zemřel, navštívili krále Jóaše představitelé Judska a svým pochlebováním ho přiměli, aby je poslouchal.

¹⁸Netrvalo dlouho a obyvatelé země přestali respektovat Hospodina, Boha svých předků, a začali uctívat posvátné sloupy a jiné napodobeniny falešných bohů. Tím se však proti Bohu provinili a přivolali na celé Judsko i Jeruzalém jeho rozhořčení.

¹⁹Hospodin posílal ke svému lidu proroky, aby ho varoval a přivedl zpět k sobě, ale nikdo jim nenaslouchal.

²⁰Hospodinův duch tedy ovládl Jójadova syna Zekarjáše a jeho ústy veřejně prohlásil: "Hovořím k vám, Izraelci, jako váš Bůh! Proč nerespektujete má nařízení? Protože jste mne opustili, také já, váš Hospodin, vás opustím a vám dopadne to s vámi špatně."

²¹21-22 Izraelci se však proti Zekarjášovi smluvili a získali na svou stranu dokonce i krále Jóaše, který zapomněl na dobro, jež mu prokázal Zekarjášův otec, kněz Jójada. Král proto neváhal a vydal příkaz aby Zekarjáše ukamenovali na nádvoří Hospodinova chrámu. Když Zekarjáš umíral, jeho poslední slova zněla: "Kéž vás Hospodin za tento skutek spravedlivě potrestá!"

²³Začátkem dalšího roku zaútočila proti Jóašovu království aramejská armáda. Aramejci vpadli do Judska, obsadili Jeruzalém a popravili všechny judské velitele. Potom pobrali všechno cenné a poslali to jako válečnou kořist svému králi do Damašku.

²⁴Přestože aramejská armáda byla mnohem menší než vojsko Izraelců, Hospodin pomohl Aramejcům k vítězství. Tak odsoudil obyvatele Judska i jejich krále Jóaše za to, že se k němu obrátili zády.

²⁵25-26 Jóaš měl v té době těžce podlomené zdraví, a sotva Aramejci odtáhli, dva z jeho služebníků - Zábad, syn Amónky Šimeáty, a Józabad, syn Moábky Šimríty, proti němu zosnovali spiknutí. Napadli krále a v jeho vlastní ložnici ho zavraždili, aby pomstili smrt Jójadova syna Zekarjáše. Potom královo tělo pohřbili v části Jeruzaléma, kterému se říkalo Davidovo město, ale neuložili ho do královské hrobky.

²⁷O dalším životě Jóašových synů, proroctvích, která se týkala krále, a průběhu oprav Božího chrámu podávají zprávy kroniky judských králů. Po Jóašovi se vlády ujal jeho syn Amasjáš.