Read Slovo na cestu 2000 2. Paralipomenon 6 Bible Online

2. Paralipomenon 6 - Slovo na cestu 2000 bible

2. Paralipomenon 6

¹1-2 Šalomoun tehdy prohlásil: "Hospodin řekl, že bude přebývat v temném oblaku. Já jsem mu nyní vybudoval nádherný chrám, kde může sídlit navěky."

³3-4 Poté se král obrátil ke všem okolostojícím Izraelcům, požehnal jim a pronesl k nim tuto řeč: "Chvalte Hospodina, Boha Izraele, neboť splnil svůj slib, který dal kdysi mému otci Davidovi. Tehdy mu oznámil:

⁵‚Od doby, kdy jsem vysvobodil svůj izraelský národ z Egypta, jsem si ještě mezi izraelskými rody nevybral žádné město, kde bych nechal vystavět svůj chrám, ani jsem si nevyvolil nikoho, aby mému národu vládl.

⁶Teprve nyní jsem se rozhodl, aby v Jeruzalémě natrvalo spočinula sláva mého jména, a tebe, Davide, jsem postavil do čela svého lidu.'"

⁷"Můj otec David," pokračoval Šalomoun, "celý život toužil vystavět Hospodinu, Bohu Izraele, chrám, který by byl hoden velikosti jeho jména.

⁸Hospodin však mému otci řekl: ‚Tvá upřímná touha postavit pro mě chrám je dobrá a cením si jí, avšak za tvého života se nenaplní.

⁹Můj chrám postaví až tvůj vlastní syn.'

¹⁰10-11 Hospodin dnes svůj slib skutečně naplnil. Stal jsem se nástupcem svého otce Davida a nyní vládnu Izraeli, jak Hospodin předpověděl. Postavil jsem také pro Hospodina, Boha Izraele, chrám na počest jeho jména a přenesl do něj truhlu, ve které jsou ukryty desky Hospodinova Zákona. Smlouvy, kterou uzavřel se svým vyvoleným izraelským národem."

¹²Nato se Šalomoun postavil k Hospodinovu oltáři a před zraky všech shromážděných Izraelců pozvedl ruce k nebi.

¹³Měl pro takové příležitosti uprostřed nádvoří bronzový stupeň o délce i šířce dva a půl metru a výšce jeden a půl metru. Vystoupil na stupeň a před všemi shromážděnými Izraelci poklekl. Potom vztáhl ruce k nebi a takto se modlil:

¹⁴"Hospodine, Bože Izraele, nikde v nebi ani na zemi není žádný jiný Bůh, který by se ti mohl rovnat. Ctíš smlouvu lásky, jež jsi uzavřel se svými služebníky, s lidem, který tě oddaně následuje.

¹⁵Naplnil jsi slib, kterým ses vlastními slovy zavázal mému otci Davidovi, a dnes jsi svá slova proměnil ve skutečnost.

¹⁶Prosím tě, abys pamatoval na slib, který jsi dal mému otci Davidovi ohledně izraelského trůnu. Sám jsi mu slíbil, že budou-li tě jeho potomci ve všem respektovat, tak jako to činil on sám, zůstane královský trůn navždy následníkům z jeho rodu.

¹⁷Proto tě jako Hospodina, Boha Izraele, prosím, abys dodržel sliby, které jsi mému otci Davidovi dal.

¹⁸Dobře vím, že Bohu nelze vybudovat příbytek na zemi mezi lidmi. Vždyť ani celé nekonečné nebe tě nedokáže obsáhnout, jak by to tedy mohl dokázat chrám, který jsem vystavěl.

¹⁹Přesto však dopřej sluchu mým prosbám o smilování a vyslyš mé modlitby, které ti předkládám.

²⁰Bdi nad tímto chrámem ve dne i v noci, neboť je místem, kde se bude uctívat tvé jméno. Vždyť právě zde ti máme předkládat své prosby, abys je vyslyšel.

²¹Proto věnuj pozornost nejen mým naléhavým prosbám, ale také prosbám všech Izraelců, kteří vysílají své modlitby k tomuto místu. Slyš je z nebe, kde přebýváš, a odpovídej jim svým odpuštěním.

²²Když na někoho padne podezření, že se provinil proti svému bližnímu, a tento člověk bude vyzván, aby svou nevinu odpřísáhl zde, před tvým oltářem v chrámě,

²³potom v nebi pozorně naslouchej a dej průchod spravedlnosti. Vynes svůj rozsudek a viníka nechej nést důsledky jeho vlastních činů. Bude-li však skutečně nevinný, potvrď jeho bezúhonnost a zprosti ho obvinění.

²⁴Možná se proti tobě Izraelci proviní a ty dopustíš, aby je napadli a porazili jejich nepřátelé. Vráti-li se však Izraelci opět k tobě, uznají svou vinu, podrobí se tvé spravedlnosti a budou tě v tomto chrámu naléhavě prosit o pomoc,

²⁵potom je opět v nebi vyslyš, odpusť svému izraelskému národu jeho viny a navrať jim ztracenou zemi, kterou jsi daroval už jejich předkům.

²⁶Když dopustíš, aby kvůli nepravostem tvého lidu zemi postihlo sucho, ale Izraelci později své špatnosti zanechají a budou se ve tvém jménu s lítostí modlit tváří obráceni k tvému chrámu,

²⁷opět je v nebi vyslyš a odpusť svému vyvolenému izraelskému národu jeho viny. Nauč je, jak mají žít, a svlaž deštěm zemi, kterou jsi jim daroval jako dědictví.

²⁸Pomoz také, když tuto zemi zachvátí hladomor či zhoubná nemoc, přijde neúroda nebo obilí napadne plíseň, když přitáhnou hejna kobylek či nepřátelé obsadí izraelská města.

²⁹29-30 Ať už se objeví jakákoliv pohroma nebo choroba, vznese-li k tobě kdokoliv z tvého izraelského lidu svou modlitbu a prosbu a současně bude litovat provinění, kterého se sám vědomě dopustil, jestliže s nadějí vztáhne své ruce směrem k tomuto chrámu, potom ho v nebi, kde přebýváš, vyslyš. Každému odpusť a nalož s ním podle toho, jak jedná, neboť jedině ty znáš skutečné pohnutky všech lidí.

³¹Potom tě Izraelci budou respektovat po celou dobu, kdy budou žít v zemi, kterou jsi daroval jejich předkům.

³²O tvé soucitné lásce, převeliké moci a úžasných činech se zcela jistě brzy doslechnou také všechny cizí národy. Proto když z daleké země přijde cizinec, který nepatří mezi Izraelce, aby ti vzdal čest a chválu, a bude se modlit s tváří obrácenou k tomuto chrámu,

³³vyslyš ze svého nebeského příbytku také jeho. Splň mu vše, oč tě požádá, aby se o tvé dobrotě dozvěděly všechny národy země a jejich obyvatelé tě mohli ctít stejně jako tvůj izraelský lid. Aby každý poznal, že tento chrám je vybudován pro chválu tvého jména.

³⁴Když pošleš Izraelce kamkoliv do války a oni tě budou prosit o pomoc s tváří obrácenou směrem k městu, které sis vyvolil, a k chrámu, který jsem pro tebe nechal postavit,

³⁵vyslyš, prosím, v nebi jejich modlitby a prosby a zastaň se jich.

³⁶Možná však vydáš Izraelce na pospas jejich protivníkům a necháš je odvléci do vyhnanství v blízké či vzdálené zemi, protože tě popudí svými nepravostmi. Vždyť na zemi není nikdo, kdo by byl cela bez viny.

³⁷Jestliže se však Izraelci v zemi svého zajetí skutečně změní, budou svých činů litovat a přímo tam, uprostřed národa svých pokořitelů, ti vyznají, že se provinili a jednali zle a podle, dopřej jim sluchu.

³⁸Jestliže se už tam, v zemi svého vyhnanství a nepřátel, kteří je odvlekli do zajetí, opět upřímně obrátí celou svou bytostí k tobě a budou se modlit s tváří obrácenou směrem k zemi, kterou jsi daroval jejich předkům, k městu, jež sis vyvolil, a k chrámu, který jsem postavil jen pro tebe,

³⁹potom ze svého nebeského příbytku opět vyslyš jejich volání a vysvoboď je. Odpusť jim, že se provinili, a promiň jim všechno, čeho se proti tobě dopustili.

⁴⁰Bože, shlédni, prosím, na toto místo a dopřej sluchu prosbám, které ti předkládám.

⁴¹Projev svoji velikost, Hospodine, a vejdi spolu s truhlou smlouvy, symbolem své moci, do svého nového příbytku. Ať mohou kněží svědčit o tvojí záchraně a spravedliví se radovat ze tvé dobroty.

⁴²Bože, neodmítej toho, kterého jsi ustanovil králem, a pamatuj na laskavé sliby, které jsi dal svému služebníku Davidovi."