Read Slovo na cestu 2000 Ezdráš 3 Bible Online

Ezdráš 3 - Slovo na cestu 2000 bible

Ezdráš 3

¹Sedmého měsíce se všichni noví osídlenci sešli v Jeruzalémě.

²Jéšua, syn Jósadakův, a Zerubábel, syn Šealtielův, znovu postavili oltář izraelskému Bohu a obětovali na něm zápalné oběti podle zákona sepsaného Mojžíšem, Božím mužem.

³I když byli vystaveni nepřátelství okolních národů, přece na původním místě postavili oltář, a ráno i večer na něm přinášeli oběti.

⁴Podle Mojžíšových ustanovení pak slavili také svátek stánků, kdy se každý den pálily předepsané oběti.

⁵Kromě zmíněných každodenních obětí obnovili další pravidelné obřady, novoluní a výroční svátky. Mimo to lidé přinášeli další dobrovolné oběti.

⁶Tyto zápalné oběti byly zahájeny hned první den sedmého měsíce, i když chrám neměl ještě ani základy.

⁷Najali kameníky a tesaře, od Týřanů a Sidoňanů nakoupili cedrové trámy za potraviny, víno a olej. Dříví plavili z Libanonského pohoří podél středomořského pobřeží do Jaffy; i to povolil perský král Kýros.

⁸Vlastní výstavba chrámu začala v druhém měsíci druhého roku po znovuosídlení Jeruzaléma. Pracovní čety ze všech navrátilců byly podřízeny Zerubábelovi (synu Šealtiela) a Jéšuovi (synu Jósadaka) a dalším kněžím a levitům. Levité nad dvacet let byli postaveni do čela pracovních čet.

⁹Hlavním dohledem byli pověřeni Ješua, Kadmiel a Chenadad a jejich bratři a synové, všichni z rodu lévijců.

¹⁰Když kladli základy chrámu, kněží ve slavnostním odění troubili fanfáry, Azafovi hudebníci hráli na cymbály a všichni oslavovali Boha podle ceremoniálu krále Davida.

¹¹Zpívali Bohu chvalozpěvy a odevšud zněl hlahol: "Dobrý je Bůh a milos-tivý, jeho milosrdenství je věčné!" Nakonec, když položili základ nového chrámu, zazněl mohutný pokřik k Boží oslavě.

¹²Jen málo pamětníků původního Šalomounova chrámu dokázalo zadržet slzy - staří kněží, představitelé rodů, starci a lévijci hlasitě plakali a jejich pláč se mísil s radostným křikem ostatních. To všechno se rozléhalo široko daleko.

¹³Jen málo pamětníků původního Šalomounova chrámu dokázalo zadržet slzy - staří kněží, představitelé rodů, starci a lévijci hlasitě plakali a jejich pláč se mísil s radostným křikem ostatních. To všechno se rozléhalo široko daleko.