Read Slovo na cestu 2000 Nehemiáš 13 Bible Online

Nehemiáš 13 - Slovo na cestu 2000 bible

Nehemiáš 13

¹Téhož dne se při předčítání Mojžíšova zákoníku narazilo na ustanovení, že Moábcům a Amóncům nemá být dovolena účast na chrámových bohoslužbách.

²Nechovali se totiž k Izraelcům pěkně. Najali si dokonce proroka Bileáma, aby Izra-elce proklel, Bůh však místo objednané kletby vložil do jeho úst slova požehnání.

³Když tedy bylo přečteno toto ustanovení, byli všichni cizinci okamžitě vypovězeni z chrámu.

⁴Ještě někdy předtím kněz Eljašíb, který byl správcem chrámových skladišť a dobrý přítel Tóbijášův,

⁵uvolnil pro něho velkou komoru, kde se dosud skladovaly obětní dary, kadidlo, nádoby, desátky z obilí, vína a oleje, které podle Mojžíšova ustanovení patřily kněžím, zpěvákům a vrátným.

⁶Nebyl jsem právě v Jeruzalémě, protože jsem nakrátko odcestoval do Babylona (bylo to v dvaatřicátem roce Artaxerxovy vlády).

⁷Když jsem se vrátil zpět a dozvěděl se o té nepřístojnosti, že totiž Eljašíb dal chrámové skladiště k dispozici Tóbijášovi,

⁸rozčilil jsem se a dal jsem všechny Tóbijášovy věci vyházet ven.

⁹Pak jsem místnosti nechal důkladně vyčistit a vrátil do nich bohoslužebné nádobí, obětní dary a kadidlo.

¹⁰Dověděl jsem se také, že lévité nedostávali to, co jim náleželo, a tak se i se zpěváky, kteří měli sloužit při bohoslužbách, rozešli na svá hospodářství.

¹¹Pohádal jsem se kvůli tomu s představenstvem. "Jak jste mohli dopustit, aby Boží dům zůstal prázdný?" vyčinil jsem jim. Svolal jsem levity a znovu jim připomněl jejich povinnosti.

¹²A lidé opět začali přinášet desátky z obilí, vína a oleje do chrámových skladů.

¹³Tentokrát jsem pověřil správou skladu kněze Šelemjáše, písaře Sádoka a levitu Pedajáše, a jako pomocného skladníka jsem jim přidělil Chanana Zakúrova, Matan-jášovce. Měli pověst spolehlivých lidí a dalo se předpokládat, že budou svědomitě vydávat příděly svým spolubratřím.

¹⁴Pamatuj, Bože, a nezapomeň, co dobrého jsem učinil pro tvůj chrám!

¹⁵Jednoho sobotního dne jsem si na kterémsi statku povšiml, že tam lisují víno, nakládají na osly hrozny a fíky a další plodiny, aby je prodali v Jeruzalémě na trhu. A to byl, prosím, svatý den odpočinku! Hned na místě jsem jim to vytkl.

¹⁶Také týrští trhovci přicházeli do Jeruzaléma s rybami a jiným zbožím a vesele si obchodovali uprostřed města, sobota nesobota.

¹⁷Znovu jsem se musel ostře obrátit přímo na městské radní: "Pánové, takhle vy dbáte na svaté Boží příkazy?

¹⁸Nestačí vám, že díky vašim předkům, kteří jednali stejně, přišlo na Jeruzalém a celou zem neštěstí? To chcete přivolat znovu Boží hněv na izraelský národ znesvěcováním soboty?"

¹⁹Hned jsem vydal nařízení, že městské brány se musejí uzavřít v pátek se sou-mrakem a nesmějí být otevřeny před skončením dne odpočinku. Několik svých služebníků jsem poslal dohlédnout na to, aby skutečně nikdo z prodavačů nebyl vpuštěn do města.

²⁰Jednou dvakrát nocovali obchodníci před hradbami,

²¹pak jsem se na ně obořil: "Tady nemáte co dělat! Povolil vám snad někdo tábořit u hradeb? Jestli vás tu ještě jednou uvidím, půjdete za mříže!" Od toho dne se tam v sobotu neukázali.

²²Levitům jsem pak přikázal, aby svůj hřích dali před Bohem do pořádku a napříště brány pořádně hlídali, aby nebyl rušen svatý sobotní klid. Pamatuj, Bože, i na tento můj skutek ve své nekonečné dobrotě!

²³Neušlo mi ani to, že si Židé brali manželky z řad Ašdódců, Amónců a Moábců,

²⁴a jejich děti mluví ašdódsky, ale židovsky mluvit neumějí. Naučily se jen jazyku svých matek.

²⁵Předvolal jsem si jejich rodiče a vynadal jim, do některých jsem se dokonce pustil pěstmi a vykrákal je za vlasy, dokud neodpřísáhli, že ani nepomyslí na sňatek s pohanskými ženami.

²⁶"Copak nevíte, že přesně na tohle doplatil král Šalomoun? Nebylo krále nad něho, Bůh ho miloval a dosadil ho na izraelský trůn, a přece ho právě pohanské ženy svedly k modlářství, to jste už zapomněli?" naléhal jsem.

²⁷"Ani jemu to neprošlo, a vám snad by měl Bůh takový hřích prominout?"

²⁸Jeden ze synů Jójadových, vnuk nejvyššího kněze Eljašíba, si vzal dceru Sanbalata chorónského. Vyhnal jsem ho z chrámu.

²⁹Viděl jsi, Bože, jak poskvrnili svatý úřad kněžský a levitský? Nezapomeň jim to!

³⁰Tak jsem je očistil od pohanství, přidělil úkoly kněžím i levitům, aby každý přesně znal své povinnosti.

³¹Zajistil jsem pravidelné zásobování oltáře dřívím a náležité přinášení obětí a prvotin z úrody. Pamatuj na mne, Bože, ve své dobrotě.