Read Slovo na cestu 2000 Nehemiáš 2 Bible Online

Nehemiáš 2 - Slovo na cestu 2000 bible

Nehemiáš 2

¹Asi tak o čtyři měsíce později jsem zase jednou obsluhoval krále u stolu. Právě jsem mu naléval víno, když král, který mne až dosud znal jako veselého člověka, se na mne pátravě zadíval:

²"Co je to s tebou? Nejsi snad nemocný? Nebo tě něco trápí?" Polekal mě tou nečekanou otázkou, ale popravdě jsem odpověděl:

³"Jak bych se, můj pane a králi, netrápil, když město mých otců leží v rozvalinách a z bran zbyl jen popel?"

⁴"A co pro tebe mohu udělat?" překvapil mne král. Rychle jsem se pomodlil a odpověděl:

⁵"Jestli se ti líbí, králi, obdařit přízní svého služebníka, pošli mne do Judska obnovit město mých otců!"

⁶Král chvíli mlčky rozvažoval, vyměnil pohled s královnou a pak se zeptal: "Jak dlouho ti to bude trvat? Kdy se vrátíš?" Nebyl tedy proti tomu! Souhlasil i s dobou, kterou jsem udal.

⁷Povzbuzen jsem přidal ještě jednu prosbu: "Když už jsi, králi, tak velice laskav, mohl bys mi dát na cestu dopis pro místodržitele v zaeufratské provincii, aby mi poskytli doprovod a umožnili průjezd jejich zeměmi,

⁸a také pro správce královských lesů Asafa, aby mi dodal dříví na obnovu městských bran, hradu sousedícího s chrámem, městského opevnění a na dům, kde bych mohl bydlet?" Král mi nic neodmítl, protože Bůh byl ke mně milostivý.

⁹Když naše karavana překročila Eufrat, odevzdal jsem královské listy tamějším místodržitelům. Kromě toho jsem po celou cestu měl na ochranu královský ozbrojený doprovod.

¹⁰Když se o mně dozvěděl chorónský Sanbalat a amónský Tóbiáš, popadla je nesmírná zlost, že se tady kdosi snaží pomoci Izraelcům.

¹¹11-12 Třetí den po příjezdu do Jeruzaléma jsem se tajně vydal v noci ještě s několika muži na obhlídku. Nikomu jsem neřekl, jaký plán vložil Bůh do mého srdce ohledně Jeruzaléma. Jel jsem na oslu, ostatní šli pěšky.

¹³Vyšli jsme Údolní bránou kolem Dračí studně ke Hnojné bráně a obhlíželi místa, kde byla hradba pobořena, i spálené brány.

¹⁴Pokračovali jsme k Studničné bráně a ke královskému rybníku, ale tam se nedalo s oslem projet kvůli troskám.

¹⁵Obešli jsme tedy město úvalem podél zdi a vrátili se opět Údolní bránou.

¹⁶Městská rada neměla o této prohlídce ani o jejím účelu nejmenší tušení. Niko-mu jsem se dosud nesvěřil se svými plány - ani představeným města, ani kněžím, ani těm, kdo měli pracovat na stavbě.

¹⁷Teď jsem však vystoupil s provoláním: "Všichni víte, jak uboze je na tom naše město. Hradby jsou v troskách, brány lehly popelem. Postavme znovu městskou zeď a skoncujme s tou hanbou!"

¹⁸Pak jsem jim řekl, jakou touhu vložil Bůh do mého srdce, o rozhovoru s králem a o plánech, které mi schválil. Reakce byla okamžitá. "Pojďme, dáme se do toho!" A tak se práce rozběhla.

¹⁹Když se dozvěděli Sanbalat, Tobiáš a Arab Gešem o našich plánech, posmívali se. "Co to má znamenat? Chcete se snad bouřit proti králi?"

²⁰Odpověděl jsem jim: "Sám Bůh nebes pomůže svým služebníkům postavit tu zeď, vás se to netýká."