Read Slovo na cestu 2000 2. Mojžíšova 10 Bible Online

2. Mojžíšova 10 - Slovo na cestu 2000 bible

2. Mojžíšova 10

¹Krátce nato řekl Hospodin Mojžíšovi: "Vyprav se znovu k faraónovi. Má zázračná znamení zatvrdila jeho srdce i srdce jeho služebníků, a proto nad Egypťany vykonám ještě další divuplné činy.

²To proto, abyste mohli vyprávět svým dětem a vnoučatům, jak tvrdě jsem s Egypťany naložil a jaké jsem mezi nimi vykonal zázraky, abyste poznali, že jsem Hospodin."

³Mojžíš s Áronem tedy přišli k faraónovi a řekli mu: "Poslouchej, co ti vzkazuje Hospodin, Bůh Hebrejů: 'Jak dlouho se mi ještě budeš stavět na odpor? Propusť Izraelce, aby mi mohli uspořádat bohoslužebné shromáždění.

⁴Jestliže je nenecháš odejít, zítra tvou zemi zaplaví hejna kobylek.

⁵Pokryjí povrch země tak, že vůbec nebude vidět. Sežerou všechno, co vám ještě zůstalo po krupobití, a nevynechají také ani jediný strom rostoucí na vašich polích.

⁶Bude jich tolik, že zaplní i tvé paláce a domy všech obyvatel Egypta. Něco takového nezažil ještě nikdo z vašich předků od té doby, co osídlili tuto zemi, až do dneška.'" Po těchto slovech se Mojžíš obrátil a odešel od faraóna.

⁷Kolem faraóna se shromáždili jeho služebníci a řekli mu: "Jak dlouho ještě chceš, aby nás tento muž sužoval? Nechej už konečně ty Izraelce odejít a oslavovat toho jejich Hospodina, který je jejich Bohem. Cožpak nevidíš, že Egyptu hrozí naprostá zkáza?"

⁸Faraón tedy nechal povolat Mojžíše a Árona zpět a řekl jim: "Tak si tedy jděte a oslavujte si Hospodina, svého Boha. Jen mi řekněte, kdo všechno má odejít?"

⁹Nato Mojžíš odpověděl: "Půjdou staří i mladí, naši synové i dcery a také veškerá naše stáda, neboť chceme uspořádat na počest Hospodina velikou slavnost."

¹⁰"To ať vás ani nenapadne!" rozkřikl se faraón. "Nechat vás odejít spolu s vašimi ženami a dětmi! Je nad slunce jasné, že chystáte nějaký podraz.

¹¹Nikdy! Hospodina půjdou uctívat jen muži, když o to tolik stojíte." Když faraón domluvil, nechal vyhnat Mojžíše i Árona ze svého paláce.

¹²Hospodin však Mojžíšovi řekl: "Napřáhni ruku nad Egypt, ať se nad jeho územím přežene hejno kobylek, které sežerou všechno, co roste na polích a co ještě přežilo krupobití."

¹³13-14 Mojžíš tedy napřáhl svou hůl nad Egypt, Hospodin zvedl východní vítr a nechal ho vát celý den a celou noc. Do rána vítr přinesl kobylky, které napadly celý Egypt a v nespočetných hejnech se usadily na každém kousku země. Nikdy předtím taková pohroma v podobě kobylek zemi nepotkala a nic takového už ani nezažije.

¹⁵Kobylky pokryly celou zemi tak, že se jen černala, a sežraly všechno, co zůstalo po krupobití - plodiny na polích, ovoce na stromech a každý zelený lístek. V celém Egyptě nezůstal na stromě ani na poli jediný zelený výhonek.

¹⁶Faraón dal kvapně předvést Mojžíše a Árona a prohlásil: "Opět jsem se proti vašemu Bohu i proti vám provinil.

¹⁷Odpusťte mi, prosím, ještě jednou a poproste Hospodina, vašeho Boha, aby mě této strašné zkázonosné pohromy zbavil."

¹⁸Mojžíš tedy odešel od faraóna a modlil se za něj k Hospodinu.

¹⁹Hospodin změnil východní vítr ve vichřici od západu, která odvála kobylky do Rudého moře, takže v celém Egyptě nezůstala ani jediná kobylka.

²⁰I tentokrát však Hospodinovo počínání faraóna ještě více zatvrdilo a Izraelce nepropustil.

²¹Proto Hospodin znovu vyzval Mojžíše:" Vztáhni ruce k nebi a celý Egypt přikryje neproniknutelná tma."

²²Mojžíš uposlechl a na tři dny se celý Egypt ponořil do naprosté temnoty.

²³Nikdo neviděl ani na krok a tři dny se nemohl pohnout z místa. Jen Izraelci měli ve svých domovech světlo.

²⁴Faraón dal opět poslat pro Mojžíše a řekl: "Jděte a uctívejte si vašeho Hospodina. Vezměte s sebou také své děti, ale svá stáda ponechejte zde."

²⁵Mojžíš však namítl: "Musíš nás nechat, abychom mohli Hospodinu, našemu Bohu, přinést na oltářní oheň své oběti a dary.

²⁶Všechna zvířata proto musí jít s námi a nesmí tady zůstat ani jediný kus. Některé z nich obětujeme k uctění Hospodina, našeho Boha, ale dokud nedorazíme až na místo, nedozvíme se, která zvířata mu máme předložit."

²⁷Hospodin však ponechal faraónovo srdce zatvrzelé, takže opět nebyl ochoten Izraelce propustit.

²⁸Tentokrát však faraón Mojžíšovi řekl: "Kliď se mi z očí! Ať už tě nikdy víc nevidím! Jestli se ještě někdy potkáme, zaplatíš za to vlastním životem."

²⁹"Jak si přeješ," odvětil Mojžíš, "už nikdy mě neuvidíš."